Zvýšení některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské, také by podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) mohlo dojít na investiční byty či dividendy. Schillerová uvedla, že by si takto mohl stát zvýšit příjmy o zhruba deset miliard. To by pokrylo přibližně jen plánované převedení poplatků za Českou televizi a Česku rozhlas na státní rozpočet a zvýšení důchodů pro nejstarší a pracující seniory.

Schillerová řekla, že se vláda nebude moci vyhnout zvýšení některých daní. Zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. Ke znovuzavedení takzvané superhrubé mzdy, kdy se do daňového základu započítávaly i odvody zaměstnavatele, se Schillerová vracet nechce. Za problematické považuje i zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH). V neposlední řadě vláda rozhodla o uvalení mimořádné daně na rafinerie, uplatňovat ji bude v letošním a příštím roce. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Vláda zavedením sektorové daně reaguje na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou.

Premiér Babiš nechtěl tento týden o možných daňových změnách spekulovat. „My lidem daně navyšovat nechceme, ale je tady nějaké rozdělení peněz, které není spravedlivé. Žijeme ve společnosti, kde nejvíc vydělávají zbrojaři, banky, energetické firmy a všichni ostatní to platí,“ uvedl Babiš.

Babiš také kritizoval objem peněz v hazardním odvětví, jehož možnou přísnější regulaci už dříve zmínil ministr pro sport a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). „Tisíc miliard lidi utratili za hazard, to je strašné,“ řekl Babiš. Loni Češi vsadili v hazardních hrách 1,07 bilionu korun, meziročně o 8,8 procenta víc. Objem výher v hazardních hrách loni byl bilion korun, meziročně vzrostl o 9,2 procenta.

Už dříve premiér Babiš zmiňoval také možnost vyššího zdanění dividend. „Zdanění dividend je v Rakousku a v Německu 25 procent. U nás jsem žil v tom, že je 15 procent. Odchází 280 miliard. Máme plno nápadů a musíme to řešit. Ale až tak, abychom v roce 2028 měli legislativně všechno hotovo a splnili jsme avizovaný plán,“ řekl Babiš začátkem září.

Pro vládu je podle ministryně zásadní boj se šedou ekonomikou. Chystá se soustředit také na kratom, nikotinové sáčky či výrobky s HHC. Schillerová ale zmínila také možnost zdanění investičních bytů. Nyní pracuje s variantou, že by se daň zvýšila od určité hranice. Ta by odpovídala sumě, kterou majitel zaplatí na dani z nemovitosti.

Kombinací zvýšení příjmů a snížení výdajů by se podle Schillerové mohlo v rozpočtu ušetřit 20 miliard korun, možná i více. Zhruba polovinu by podle ní přitom mohlo způsobit navýšení příjmů, tedy daní. Schillerová má zpracovaný komplex opatření a vyčíslení, kolik by mohly přinést peněz. O nejlepších řešeních pak bude informovat koalici. „Především to budou daně o kterých mluvím. To znamená spotřební, máme rafinérskou, chystáme některé další, protože máme oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk,“ řekla Schillerová. O jaké další oblasti by se ale mohlo jednat, neupřesnila – některé oblasti ovšem nastínil premiér Babiš, mohlo by se jednat například o sektorovou daň na banky či vyšší progresivní zdanění. S konkrétními návrhy má Schillerová však teprve přijít, neposuzovaly se zatím ani uvnitř hnutí ANO, ani v rámci koalice. Návrhy by se týkaly konsolidace od roku 2028.

Pokud by byl příjem, jak Schillerová avizuje, na úrovni okolo deseti miliard, pokrylo by to pouze a jen velmi zhruba převod poplatků za Českou televizi a Český rozhlas na státní rozpočet (7,8 miliardy) a roční výdaje na zvýšení penzí pro nejstarší a pracující důchodce, které by podle nejmírnějšího scénáře stály 2,6 miliardy korun a suma by se postupně zvyšovala.

Ekonom z Centra veřejných financí při Univerzitě Karlově Jan Pavel pro Echo24 řekl, že potřeba zvýšení daní vyplývá jednoznačně z existující rozpočtové nerovnováhy. „Nelze předpokládat, že by se jí podařilo omezit jen na výdajové straně, zejména pokud jsou zde objektivní tlaky v některých dlouhodobě podfinancovaných oblastech, zejména v oblasti obrany,“ uvedl Pavel.

Úpravy daňového mixu by se podle něj měly dominantně směřovat do méně distorzních daní, což jsou daně z nemovitých věcí a i některé selektivní spotřební daně. „Z hlediska diskuse je nutné zmínit, že zatím zvažovaný rozsah je naprosto neadekvátní existujícímu problému, který je dominantně důsledkem zrušení zdaňování superhrubé mzdy, daně z nabytí nemovitých věcí a tak dále. Tedy ve vztahu k uvedenému číslu 10 miliard se jedná o nedostatečný rozsah,“ řekl Pavel.

Ekonom Lukáš Kovanda pro Echo24 řekl, že potenciál nyní diskutovaných daňových změn není tak velký, jak by se mohlo zdát. „Například zvýšení zdanění dividend z 15 na 25 procent by státnímu rozpočtu nepřineslo desítky miliard korun ročně, ale spíše jen jednotky miliard. Realisticky lze hovořit přibližně o třech až pěti miliardách korun ročně přímo pro státní rozpočet. Nelze totiž jednoduše vycházet ze všech dividend vyplácených z Česka do zahraničí, protože velká část dividend mezi dceřinými a mateřskými společnostmi je při splnění zákonných podmínek od srážkové daně osvobozena,“ řekl Kovanda.

„U investičních nemovitostí dnes výnos prakticky nelze seriózně vyčíslit, protože zatím neznáme konkrétní sazbu ani to, co přesně by stát za investiční byt považoval. Pokud by se navíc využila stávající daň z nemovitých věcí a například se zvýšil koeficient pro třetí či další byt, státnímu rozpočtu by to přímo nepřineslo nic, protože celý výnos této daně náleží obcím,“ poukázal ekonom.

Určitý prostor je podle něj u hazardu a návykových látek. „U kratomu se hovoří o fiskálním efektu kolem 1,2 miliardy korun a další jednotky miliard mohou podle konkrétního nastavení přinést hazard nebo jiné návykové látky. U spotřebních daní navíc neplatí, že zvýšení sazby automaticky přinese odpovídající růst inkasa. Spotřeba může klesnout a část trhu se může přesunout do šedé ekonomiky,“ vysvětlil expert.

„U většiny diskutovaných opatření se bavíme o jednotkách miliard korun, u investičních bytů přitom jejich rozpočtový výnos zatím ani nelze seriózně vyčíslit. Vedle toho ale existují daňové změny, které české veřejné finance ovlivnily v úplně jiném řádu. Nejvýraznějším příkladem je zrušení superhrubé mzdy na konci roku 2020, tedy faktické snížení zdanění mezd z přibližně 20 na 15 procent. Ještě pro rok 2025 jsem jeho dopad na veřejné rozpočty odhadoval zhruba na 150 miliard korun,“ uvedl dále Kovanda s tím, že hlavní problém ale je, že veřejné finance nelze stabilizovat pouze několika relativně úzce zaměřenými daněmi.

Podle něj je prakticky nemožné jednou daní nahradit výpadek příjmů ze superhrubé mzdy, která byla zrušena od roku 2021. „Zrušení superhrubé mzdy se týkalo velmi široké daňové základny, tedy příjmů milionů zaměstnanců. Právě proto mělo na veřejné rozpočty nesrovnatelně větší dopad, než jaký mohou mít úzce zaměřené daně z dividend, investičních nemovitostí nebo některých návykových látek. Pokud by stát chtěl takto výrazný výpadek nahradit pouze vyššími příjmy, musel by zasáhnout některou z velkých daňových základen, případně kombinovat větší počet daňových změn. Druhou cestou je část chybějících peněz hledat na výdajové straně. Deset miliard korun navíc tedy veřejným financím samozřejmě pomůže, ale samo o sobě zásadní strukturální problém českých rozpočtů neřeší,“ uvedl Kovanda.