Pacienti mají od letošního roku novou možnost, jak se bránit proti nelegálním poplatkům u lékařů, které mohou jít snadno i do tisíců korun. A jak vyplývá z vyjádření některých krajských úřadů, první ordinace už čelí šetření podle nových pravidel. V případě, že úřady najdou pochybení, hrozí nově za takovou praxi i nemalé pokuty. Při pohledu na počty případů je však patrné, že nové „řešení“ situace zatím naráží očekávatelně na stejný problém, jako to původní.

Na nelegální poplatky u lékařů naráží lidé poměrně běžně, ukazují to i některé nedávné průzkumy. Podle kritiků i zkušeností řady lidí je to zkrátka běžná praxe, která trvá roky. Jednoduše řečeno si lékaři, kteří mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, účtují extra peníze za něco, za co už si pacient dávno zaplatil v rámci zdravotního pojištění. Nešlo ani o nic tajného, některé ordinace si vyvěšovaly podmínky úhrady nelegálních poplatků klidně i na své weby.

Případy, kdy lékaři vyžadují či vyžadovali poplatky například za registraci, ale i pravidelný roční příspěvek, se často vyskytují u hůře dostupných specialistů, jako jsou gynekologové, ale i u dalších. Argumentem na straně lékařů bývá, že práce pouze na pojišťovnu nestačí na pokrytí provozu ordinací. A jiné možnosti, jakou by byla například existence zákonného nadstandardu, za který by si lidé mohli legálně připlácet, zůstávají politicky neprůchodné.

Ačkoliv se tak děje v podstatě veřejně a opakovaně se objevují příběhy lidí, kteří tuto praxi zažívají, pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví se roky tváří, že s tím nelze příliš mnoho dělat. Změnit to měla podle ministerstva za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) novela, která přidala explicitní zákaz poplatků do zákona a rozšířila pravomoci řešit podobné případy z pojišťoven i na krajské úřady.

Ty už se podle vyjádření pro deník Echo24 skutečně zabývají prvními stížnostmi. „K 30. červnu 2026 jsme obdrželi celkem 19 podnětů týkajících se vybírání poplatků u lékaře. V současné době jsou podání šetřena. V pěti případech byl podnět uzavřen se zjištěním, že nedošlo k porušení zákona o zdravotních službách. Přestupkové řízení nebylo zahájeno žádné,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Dvě stížnosti ze strany pacientů pak doposud zaznamenali ve Středočeském kraji, podle mluvčí Jany Pancířové ani v jednom z případů řízení zatím neskončilo. V Moravskoslezském kraji nezaznamenali zatím žádnou stížnost na základě nových pravidel, která vycházejí z novely zákona o zdravotních službách. „Za první pololetí roku 2026 jsme obdrželi jeden podnět na poplatky v ordinaci, týká se oboru fyzioterapie (nelékařský obor), kde je účtován poplatek za služby recepce a spotřebu jednorázového materiálu ve výši 200 Kč. U poskytovatele byla zahájena kontrola, která doposud nebyla ukončena. V režimu dle § 93 zákona o zdravotních službách jsme žádnou podanou stížnost neobdrželi,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Nové řešení nelegálních poplatků budilo pochybnosti od začátku. Ačkoliv do zákona přibyla explicitnější formulace, že ordinace nesmějí po pacientech požadovat úhrady za zdravotní služby, které hradí zdravotní pojištění, šlo v podstatě jen o potvrzení dávno platného stavu. Už před přijetím novely šlo totiž v případě výběru takových poplatků o porušení zákona i smlouvy s pojišťovnou. Nově musí být u nehrazených zdravotních služeb případné poplatky uvedené v ceníku, v opačném případě hrozí od úřadů pokuta až 50 tisíc korun. V případě vybírání poplatků za hrazenou péči je pak možná pokuta až milion korun.

Zůstává také zásadní zádrhel, kdy je možné situaci řešit, až pokud se ozve pacient. Na to naráželo řešení situace i v minulosti, protože ke kontrolám zkrátka prakticky nedocházelo. Pojišťovny pak také dlouhodobě uvádí, že je pro ně situace složitá, protože pokud pacient například určitý sponzorský dar uhradí, situace se tak jeví jako jeho souhlasný krok. Pacient si tak například zaplatí „nadstandardní“ péči, ve skutečnosti však dostane pouze to, na co už má nárok.

Zatímco na úřady se mají pacienti obracet až od letošního ledna, zdravotní pojišťovny evidují stížnosti dlouhodobě. V letošním roce se podle největší zdravotní pojišťovny VZP počet stížností výrazně zvýšil. Jde však o zvýšení v rámci relativně nízkých čísel. „Za první pololetí roku 2026 evidujeme celkem 143 podání týkajících se poplatků. Již v polovině roku se tak jedná o počet, který odpovídá celoročním hodnotám evidovaným v letech 2024 a 2025,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Z toho pak VZP dosud vyhodnotila 25 stížností jako oprávněné či částečně oprávněné. „Podíl oprávněných či částečně oprávněných stížností na celkovém počtu podání se pohybuje na obdobné úrovni jako v předchozích letech. Pokud VZP v rámci šetření zjistí pochybení, vyzývá poskytovatele zdravotních služeb k nápravě a odstranění zjištěných nedostatků. Každý případ je posuzován individuálně podle jeho konkrétních okolností,“ dodala mluvčí VZP.

„Pokud má pacient pochybnosti o oprávněnosti požadovaného poplatku, měl by si uschovat veškeré související podklady, zejména doklad o platbě. V případě podezření na porušení právních předpisů se může obrátit na příslušný krajský úřad, který je oprávněn věc prošetřit, a to v rámci své působnosti při projednávání přestupků nebo stížností podle zákona o zdravotních službách. U smluvních poskytovatelů zdravotních služeb je možné podat podnět také zdravotní pojišťovně, která postup poskytovatele prověří v rozsahu svých zákonných kompetencí. Zdravotní pojišťovna může pojištěnci rovněž poskytnout součinnost při zajištění dostupnosti hrazených zdravotních služeb,“ shrnuje pak Viktorie Plívová, jak mají pacienti v případě podezření postupovat.