Knihy a geopolitika: Trojúhelník moci

„Finský prezident Stubb napsal knihu o geopolitice – doufám, že ji brzo někdo přeloží do češtiny. Se Stubbem nemusíte souhlasit, ale je dobré ho číst a poslouchat. Při představě, že by snad něčeho podobného mohl být schopen současný obyvatel Hradu, se musím jen smutně pousmát,“ napsal před pár měsíci na sociální sítě Jan Zahradil. Nyní se konečně dočkal. Kniha Alexandera Stubba vychází v českém překladu. Zahradil přitom zdaleka není jediný, kdo se na ni tak netrpělivě těšil. Mirek Topolánek nedávno v rozhovoru pro MF DNES dostal otázku, zda u současných evropských politiků vnímá snahu přicházet s razantnějšími návrhy, jak vyvést Evropu z krize. Odpověděl, že u většiny nikoli. Jedním z mála politiků, kteří alespoň trochu tuší, kudy běží zajíc, je podle něj právě finský prezident Alexander Stubb.

Čím si finský prezident tak vlídná slova zasloužil? Patrně především odvahou přemýšlet mimo zavedené vzorce – a také ochotou dělat ústupky tam, kde to má smysl („Nikdo nemůže porazit prezidenta Trumpa v golfu.“). Liberální světový řád, budovaný od roku 1945, se rozpadá. Co ale přijde místo něj? Stubb přichází s odpovědí, která nemá nic společného ani s nostalgií po zlatém věku Západu, ani s panikou z „čínské hrozby“. Svět se podle něj přeskupuje do trojúhelníku tří mocenských center: globálního Západu (USA, EU a další demokratické státy), globálního Východu (Čína, Rusko a další autoritářské režimy) a globálního Jihu (Indie, Brazílie, Indonésie a africké státy). Klíčová teze knihy je překvapivě jednoduchá: o budoucí podobě světového řádu nerozhodne souboj Washingtonu s Pekingem. Rozhodne o ní globální Jih, tedy státy, které se odmítají zařadit na jednu stranu a požadují vlastní místo u stolu. Dillí, Jakarta a Rijád mají vlastní agendu, vlastní zájmy a rostoucí sílu k jejich prosazování.

Stubb tvrdí, že žijeme v přelomovém okamžiku srovnatelném s lety 1918, 1945 nebo 1989. Nabízí koncept „realismu založeného na hodnotách“ – pragmatickou zahraniční politiku, která neopouští demokratické principy, ale zároveň se neschovává za idealismus. Stubb navíc píše z pozice, jakou má málokdo: je politologem, který studoval na Sorbonně, London School of Economics a College of Europe, a zároveň zkušeným praktikem. Než se stal prezidentem Finska, působil jako ministr zahraničí, předseda vlády a ministr financí. Knihu už nyní seženete na webu nakladatelství Shelfie. Koncem srpna pak vstoupí do běžné distribuce a bude dostupná i u vašeho oblíbeného knihkupce.

Alexander Stubb: Trojúhelník moci. Přeložila Dagmar Boušková, nakladatelství Shelfie Publishers

Nový Galeotti

A aby tu finského prezidenta nebylo málo, necháme ho ještě promluvit k válce na Ukrajině: „Setkal jsem se s Putinem několikrát. Podle mě je naprosto racionální, analyticky uvažující, velmi inteligentní. Rozhodně to není blázen. Náš pohled na svět se ovšem zásadně liší. Příliš se ohlíží do historie a sní o ‚Velkém Rusku‘. Vždy říkám, že hledání analogií v minulosti i tam, kde ve skutečnosti neexistují, je v politice nebezpečné, i když to mnoho politiků dělá. O to méně se pak dívají do budoucnosti. Svou invazí na Ukrajinu se dopustil jedné z největších chyb v moderních dějinách.“ Jedním ze specifických rysů ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo i nasazení žoldnéřů ze soukromých vojenských společností, kteří doplňovali jednotky klasické armády.

Mark Galeotti, přední odborník na Rusko a autor výborné knihy Musíme si promluvit o Putinovi, nyní vypráví jejich příběh od neúspěšného působení Slovanského sboru v Sýrii v roce 2013 přes původně třísetčlennou Wagnerovu skupinu z roku 2014 až po pseudoarmádu čítající až padesát tisíc mužů, která v srpnu 2022 působila na Ukrajině. Galeotti popisuje klíčové události, důležité osobnosti a konflikty, jimiž se wagnerovci proslavili po celém světě, včetně ozbrojené vzpoury v červnu 2023, která vedla k zániku žoldnéřské skupiny a smrti jejích vůdců. Zabývá se také jejich aktivitami na Blízkém východě, v Africe a na Ukrajině. Překousnout tedy budete muset opravdu nevzhlednou obálku knihy, zodpovědný grafik z nakladatelství Grada měl asi dovolenou. Zaráží také absence jména překladatele. Je to však Galeotti, takže do knihy radím aspoň nahlédnout.

Mark Galeotti: Putinovi žoldnéři 2013–2024: Wagnerova skupina a další ruské soukromé vojenské společnosti. Nakladatelství Grada