Rusnok: Státní správa potřebuje reformu, návrh vlády je ale regrese. Stát čekají drahé soudy
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Návrh zákona o státních zaměstnancích, který má podle vládní koalice zjednodušit fungování státní správy a zvýšit její flexibilitu, zamíří koncem května k finálnímu schvalování ve třetím čtení. Materiál, který sami poslanci většiny opravují pozměňovacími návrhy, i nadále čelí kritice. Na debatě pořádané iniciativou „Česko, funguj!“ varoval bývalý předseda úřednické vlády a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok, že změna povede mimo jiné k drahým soudním sporům.
Velkou část své kritiky soustředil bývalý premiér na rušení služebních pojistek, co se návratu úředníků pod běžný zákoník práce týče. Vládní koalice chce mimo jiné zrušit služební komise, které dnes řeší spory mezi státem a úředníky. Podle Rusnoka systém po úpravě neskončí větší efektivitou, nýbrž sérií soudních sporů. „Výsledek bude ten, že ti lidé, pokud budou cítit nějakou nespravedlnost, se budou soudit. A my víme z praxe, že zaměstnavatelé pracovněprávní spory často prohrávají,“ uvedl. Má za to, že soudní cesta je nejdražší možný mechanismus řešení konfliktů a náklady nakonec zaplatí daňoví poplatníci. Kritizoval představu, že stát bude díky jednoduššímu propouštění fungovat efektivněji. „Je to úplně naivní,“ řekl Rusnok.
Exguvernér na dotaz Echa připustil, že současná státní správa skutečně efektivní není a reformu potřebuje. Odmítá ale, že by řešením bylo oslabení ochrany úředníků. Současný návrh označil za regresi a návrat o 10 let zpět. Podle něj stát nikdy nebude schopný konkurovat soukromému sektoru výší mezd a musí nabízet jiné výhody — stabilitu, možnost profesního růstu nebo zajímavou práci. Přechod pod zákoník práce podle něj právě tyto benefity oslabí. Rusnok míní, že české politické elity dlouhodobě podceňují význam stabilní a odborné státní správy a návrh zákona podle něj ukazuje především snahu „snadněji státní správu ovládat a směrovat podle momentálních politických preferencí“. Varoval, že pokud se bude kvalita veřejného vládnutí zhoršovat, stane se to překážkou dalšího ekonomického i společenského rozvoje země.
„Vypité vajíčko“
Silně kriticky vystoupil na akci i profesor Michal Plaček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který zdůraznil, že návrh může vést k postupnému „vyprázdnění“ státních institucí. „Česko bude vypadat jako vypité vajíčko. Budete mít skořápku, uvnitř ale bude prázdná,“ řekl. Podle Plačka zákon oslabuje institucionální paměť státu, zvyšuje závislost úředníků na politické moci a posiluje model připomínající americký „spoils system“, tedy „vítězi patří kořist“, kdy si vítěz voleb po nástupu do funkce vymění státní aparát. Ztráta zkušených lidí podle něj povede k ještě větší neefektivitě. Kritizoval také oslabování odborné protiváhy vůči politickým rozhodnutím. Podle něj může být výsledkem větší prostor pro partikulární zájmy a lobbistické tlaky.
Podobně hovořili i další účastníci debaty. Zástupci iniciativy Česko, funguj a projektu Stát ve formě, který spadá pod neziskovou organizaci Lobbio, upozorňovali, že návrh neřeší hlavní problémy státní správy — nízké platy, slabou práci s talenty nebo roztříštěné řízení lidí — a místo toho ruší některé pojistky profesionality a nezávislosti úřadů. Vláda změnu obhajuje potřebou větší flexibility a omezení byrokracie. Návrh počítá například se zrušením takzvaného „bazénu“, tedy období, kdy odcházející úředníci po zrušení místa pobírají část platu, nebo s jednodušším propouštěním při reorganizaci úřadů.
Současný služební zákon vznikl v roce 2014 i pod tlakem Evropská komise, která dlouhodobě požadovala jasnější oddělení politické a úřednické sféry. Nevládní organizace nyní před závěrečným hlasováním v Poslanecké sněmovně vyzývají poslance alespoň k podpoře několika pozměňovacích návrhů. Ty podal poslanec Karel Dvořák (STAN). Požadují například právě zachování služební komise, dále zachování pozice nejvyššího státního tajemníka nebo zachování odborné kariérní dráhy pro specialisty mimo manažerské funkce. „Čtyři pozměňovací návrhy jsou minimální úpravy, které mohou zabránit největším rizikům. Zároveň ale platí, že debata tím nekončí. Česká republika potřebuje hlubší reformu státní služby, která bude řešit práci s lidmi či třeba odměňování,“ sdělila Dominika Křížová, expertka Státu ve formě.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.