Bavím-li se s lidmi kolem sebe o umělé inteligenci, získávám z toho hlavně dva dojmy: že se bojí a že úplně nedoceňují, jak moc jsme v této oblasti zaostali za špičkou vývoje. Obavy budou měřit jiní; ale tu zaostalost bychom si mohli ukázat docela přesně.

K úspěšnému provozování AI potřebujete tři věci: nejprve znalosti, čili odborné pracovníky, kteří tomu tématu rozumějí. Většina evropských odborníků je dávno v Křemíkovém údolí, ale to je ještě ten nejmenší problém. Vzhledem k paranoidnímu naladění současné administrativy vůči cizincům a vzhledem k nelásce, kterou opoziční demokraté chovají vůči bílým mužům obecně, a „techbros“ zvláště, by se třeba někteří byli ochotni vrátit.

Ty druhé dvě věci ovšem jen tak mít nebudeme, a to jsou datová centra a levná elektřina pro pohon těch počítačů. Posuďte prosím tento obrázek, který je základem celého článku: takto vypadá kapacita datových center, obvykle měřená jejich elektrickým příkonem, v jednotlivých zemích světa. Tmavší sloupečky ukazují aktuální kapacitu, světlejší kapacitu rozestavěnou.

Dá se konstatovat, že za Spojenými státy zaostávají úplně všichni, dokonce i ta Čína, jejíž celková výpočetní kapacita, včetně odhadů té oficiálně nepřiznané, je v současné době srovnatelná se samotnou firmou Microsoft. My Evropané pak na Američany „ani nedokřikneme“, tak daleko nám utekli.

Samozřejmě, bez datových center žádná konkurenceschopná evropská AI nebude – asi stejně jako nemůžete postavit železnici bez oceli a pražců. Veškerá regulace, kterou EU v tomto směru vyprodukovala, je jedním velkým plácnutím do vody. Na skutečnou podobu AI tak, jak přetvoří svět, budeme mít při své slabosti zhruba stejný vliv jako Súdán. Všechno důležité se totiž odehrává jinde. Sem dorazí jenom následky.