Francie a Německo tlačí na rozsáhlou reformu diplomacie Evropské unie. Cílem zvažovaných změn v rámci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) má být posílení schopnosti bloku reagovat na geopolitické krize a zefektivnění rozhodování v zahraniční politice. Podle informací deníku Financial Times některé návrhy počítají i s omezením pravomocí šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové.

Paříž a Berlín zvažují možnost přesunu části kompetencí EEAS zpět na Evropskou komisi a členské země. Podle několika vysokých evropských představitelů, kteří byli s jednáními seznámeni, panuje i v řadách ostatních evropských vlád přesvědčení, že stávající uspořádání již neodpovídá současné geopolitické situaci, které EU a evropské státy čelí.

Debata přichází v době, kdy je Evropa pod tlakem v důsledku válek na Ukrajině a na Blízkém východě, vysokých cen energetických importů a nepředvídatelné politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Některé členské státy zpochybňují, zda je současná podoba EEAS schopna účinně koordinovat reakce sedmadvacítky.

Jedním z konkrétních návrhů reforem, který představila Francie, je omezení autonomie vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku stojícího v čele unijní diplomatické služby. Funkci v současnosti zastává Kaja Kallasová, která navenek současně zastupuje Evropskou komisi i členské státy. Změny by se mohly dotknout také kontroly nad sítí více než 140 delegací EU po celém světě, které dnes spadají pod EEAS.

Kritika se přitom v poslední době zaměřuje i na samotnou Kallasovou. Bývalá estonská premiérka podle některých zemí ve své funkci vystupuje příliš samostatně, například v otázkách vztahů s Čínou, aniž by na společném postoji panovala předchozí shoda mezi členskými státy. Některé země si podle evropských představitelů zároveň dlouhodobě stěžují na překrývání kompetencí mezi EEAS, národními ministerstvy zahraničí a útvary Evropské komise a Rady EU odpovědnými za vnější vztahy.

Zastánci reformy tvrdí, že změny by bylo možné provést bez úpravy základních smluv EU. Stačilo by změnit pravidla fungování služby, která byla schválena členskými státy v roce 2010. Takový krok by však vyžadoval jednomyslný souhlas všech členských zemí.

Napětí panuje rovněž mezi EEAS a Evropskou komisí vedenou Ursulou von der Leyenovou. Předsedkyně Komise v posledních letech posílila svůj vliv v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Sama označuje svou exekutivu za „geopolitickou Komisi“, prosadila vznik prvního evropského komisaře pro obranu a často stála v čele reakcí EU na ruskou invazi na Ukrajinu.

Von der Leyenová navíc zvažovala vytvoření nové jednotky pro sdílení zpravodajských informací, přestože podobný útvar již v rámci EEAS funguje. Kallasová, která zároveň zastává funkci místopředsedkyně komise, se podle zdrojů proti tomuto plánu staví.