Na Kypru dnes večer začne dvoudenní neformální summit Evropské unie. Hlavy států a vlád členských zemí budou dnes jednat mimo jiné o válkách na Ukrajině a na Blízkém východě, v pátek pak o několikaletém rozpočtu Evropské unie. Českou republiku bude na summitu zastupovat premiér Andrej Babiš. Šéf ANO se opět vymezil proti tomu, jak finanční rámec navrhuje EK.

„Návrh Komise je pro nás absolutně nepřijatelný. V nominálních cenách navrhují, abychom dostali o 228 miliard méně. My pro to nevidíme žádný důvod. My jsme zásadně proti tomu,“ uvedl Babiš před odletem v pražských Kbelích. „Bude to velice těžké jednání. A určitě to potrvá minimálně, myslím si, i příští rok, protože je to to nejdůležitější na úrovni předsedy vlády, který jedná na Evropské radě,,“ dodal premiér.

Summit začne v letovisku Aja Napa pracovní večeří, při níž unijní lídři proberou válku na Ukrajině, která se pátým rokem brání ruské invazi, a pak situací na Blízkém východě, kde zatím trvá křehké příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Diskuze se bude zřejmě týkat i dopadů, které má tento konflikt také v EU, například růstu cen paliv.

V pátek se jednání v Nikósii zaměří na víceletý rozpočet Evropské unie. Návrh Evropská komise představila loni v červenci s tím, že chce, aby byl výrazně pružnější. Text ale vyvolal kritiku od Evropského parlamentu i řady zemí. Tento týden premiér Babiš řekl, že se mu nelíbí nominální pokles prostředků určených České republice.

Po skončení debaty o rozpočtu se k unijním lídrům připojí partneři z Blízkého východu. Na neformálním pracovním obědě by měli diskutovat o situaci v regionu, společných výzvách a o možnostech spolupráce. Podle informací ČTK přijedou zástupci Egypta, Sýrie, Libanonu a Jordánska.

Prezidenty a premiéry EU hostí kyperský prezident Nikos Christodulidis, jehož země nyní unii předsedá. Zúčastnit se má podle dostupných informací osobně i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Neočekává se naopak příjezd maďarského premiéra Viktora Orbána, který po volebním neúspěchu z tohoto měsíce skončí po 16 letech ve funkci předsedy vlády.