V maďarské kolektivní paměti jsou hrdiny bojovníci Kossuth a Rákoszi, v Čechách intelektuálové Palacký, Masaryk, Havel

V maďarské kolektivní paměti jsou hrdiny bojovníci Kossuth a Rákoszi, v Čechách intelektuálové Palacký, Masaryk, Havel

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nacionální rétorika Viktora Orbána i ochrana maďarských menšin v sousedních státech, o kterou se snaží nový premiér Peter Magyar, potvrzují, že Maďaři – ostatně jako Češi a jiné středo a východoevropské národy - trpí křivdami, které jim byly v minulosti způsobeny během jejich - často neúspěšných – bojů za vlastní svobodu. V našem případě jde o Mnichovský komplex, v případě Maďarů o pocit historické křivdy způsobené Trianonskou dohodou. Maďarsko tehdy ztratilo asi dvě třetiny svého území, asi 3 miliony Maďarů zůstaly mimo nový stát – tedy na Slovensku, v Rumunsku, Srbsku, i na Ukrajině. V maďarské kolektivní paměti Trianon bolestivě přežívá jako nespravedlivý diktát vítězných mocností, jako trest neodpovídající „vině“ Maďarska za I. světovou válku a jako nepochopení Maďarska ze strany Západu. Proto se dnes tento motiv znovu objevuje v maďarské politice vůči EU. Na rozdíl od českého pocitu ohrožení má maďarský případ ještě jeden silný rozměr - historické Uhersko bylo velkým a významným státem s elitní politickou kulturou a ambicí. Po roce 1920 zůstalo malé a oslabené Maďarsko.

Echo 24

V maďarské kolektivní paměti jsou národními hrdiny bojovníci Kossuth a Rákoszi, v Čechách intelektuálové Palacký, Masaryk a Havel.

0:00 0:00

Stáhnout MP3

Trianon je spojován s hlubší maďarskou historií „poražených revolucí“, jako je porážka revoluce vedené Lajosem Kossuthem z let 1848–49, pád Maďarské republiky rad v roce 1919 a potlačení maďarského povstání Sověty v roce 1956. Maďaři se totiž ke svému osudu stavěli jinak než Češi. Národní hrdost Maďarům velela bojovat. I když prohráli, tak si zachovali čest. Češi chtěli – na druhou stranu – především přežít jako etnikum. To bylo důležitější než heroická porážka. Proto se v 19. století česká politika formovaná Františkem Palackým vydala cestou federalismu a opatrnosti, zatímco maďarská – vedená Lajosem Kossuthem směřovala k centralismu a radikalismu. Z toho vyplývá i rozdíl v tom, kdo je v kolektivní paměti pokládán za národního hrdinu: u Maďarů to jsou bojovníci za národní samostatnost Kossuth a Rákoczi, u nás rozvážní a mírumilovní intelektuálové Palacký, Masaryk a Havel.

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.

17. května 2026