„Způsob, jakým jsme reagovali na covid, byl příznakem změny, kdy kultura pochybování ve vědě a v medicíně byla nahrazena kulturou autority,“ prohlásil minulý týden Jay Bhattacharya, ředitel amerického Národního institutu zdraví a významný kritik pandemických opatření, jenž byl mimo jiné i spoluautorem Velké barringtonské deklarace z konce roku 2020. „Člověk se musel podvolit skupinovému myšlení, a pokud tak neučinil, byl automaticky v neprávu. Nezáleželo na tom, kde je pravda, ale zda jste ve shodě s autoritou,“ dodal.

Podobná reflexe je vítána – věda hraje nenahraditelnou společenskou roli při hledání pravdy, ale její účinnost závisí na důvěře, kterou si nelze nárokovat oxymorickým apelem „Věřte vědě“, nýbrž návratem k základům metody, k níž neodmyslitelně patří význam „šťouralského“ disentu, důrazu na argumentaci, důkazy a inherentní skepsi vůči autoritám.

Podobně jako Bhattacharya rozumím pachuti, která k vědě coby instituci u řady lidí z posledních let přetrvává, a snad i z toho důvodu mám jistou slabost pro vědecké kacíře. Proto když loni v červnu vyšel odborný článek o tom, že Češky očkované proti covidu rodí výrazně méně dětí než jejich neočkované kolegyně, jal jsem se věc ihned prozkoumat navzdory vlně poněkud hysterických reakcí o tom, že jde o dílo zlotřilých antivaxerů.

Byl to přesně tento článek, o němž mi několik čtenářů psalo před pár týdny s tím, že jsem jej měl zmínit v textu o dramatickém poklesu porodnosti (Porodnost padá jako kámen, Echo č. 6/2026). Nejobsáhlejší byla reakce doktorky Zuzany Krátké a profesora Arnošta Komárka ze sdružení SMIS, kterou jsme v následujícím vydání otiskli v rubrice Dopisy. Autoři zde konstatovali, že publikovaná data činí z očkování faktor, který „nelze v žádném případě opomíjet v libovolné studii (či článku), jež chce seriózně diskutovat příčiny tragického propadu porodnosti“.

A zde si dovolím nesouhlasit. Ač jsem se kvůli rozsahu nedostal k mnoha zajímavým příčinám, očkování bych mezi ně nezařadil, a to navzdory tomu, že jsem studii znal. A nebylo to proto, že by její závěry byly příliš kontroverzní či nebezpečné; ony byly naopak až překvapivě nudné a říkaly toho tak málo, že to zkrátka nestálo za řeč. Ona „analýza“ totiž nepředstavuje nic světoborného a jde ve skutečnosti o velice krátký report na dvě stránky, kde najdeme jednoduché shrnutí deskriptivních statistik o četnosti zdárných porodů u očkovaných a neočkovaných žen u nás v časové posloupnosti.

Je pravda, že ukazuje velký rozdíl mezi skupinami – očkované rodily téměř o třetinu méně dětí (nikoli „třikrát méně“, jak píšou specialisté ze SMIS), nicméně to nám toho moc neřekne, neboť nevíme zhola nic o tom, jaké ženy jsou v každé skupině, neb se zde nekontrolují zásadní proměnné jako věk, socioekonomický status, komorbidity, záměr otěhotnět a jiné relevantní metriky, které ovlivňují jak těhotenství, tak ochotu se nechat očkovat. Studie navíc sama uvádí, že obava z dopadu na reprodukční zdraví byla předním důvodem, proč se lidé nechat očkovat nechtěli. Nasnadě je tedy opačná kauzalita: nikoli „očkování způsobilo neplodnost“, nýbrž „kdo chtěl dítě, raději se nenechal očkovat“.

Nejenže nejde o zásadní nález, který „nelze opomíjet“ v diskusích o porodnosti, studie je naopak sama výčtem limitací, proč na základě ní nelze činit ukvapené závěry. Dočteme se také, že výzkum z USA a Kanady, který se díval na specifickou podmnožinu žen, jež plánovaly otěhotnět, nenašel žádný vliv očkování na plodnost (podobné výsledky přišly letos v lednu ze Švédska).

Krátká a Komárek ovšem autoritativně píšou, že „z pohledu inferenční statistiky lze konstatovat, že pozorovaný rozdíl lze jenom stěží vysvětlit toliko vlivem faktorů, jež nejsou v datech zaznamenány“. A zde musím zase konstatovat já, že takový výrok je nesmyslný. Pokud totiž nemám ostatní faktory změřené, tak jediná čestná odpověď je, že nevím. Předstírat opak působí stejně nevěrohodně a podezřele jako zatracovat libovolnou a jakkoli už „divokou“ hypotézu coby dezinformační či pseudovědeckou.

„Nevím“ je tedy v tento okamžik také můj závěr. Mimořádná tvrzení si žádají mimořádné důkazivo a v případě vlivu očkování na propad porodnosti jej nevidím. A slepě věřit autoritě SMIS se mi nechce.