Již brzy vstoupí v účinnost první část nařízení o obalech známého jako PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Jeho cílem je zredukovat množství odpadů a vyloučit z obalů například některé dosud využívané chemikálie. Firmy pohybující se například v  potravinářském či obalovém průmyslu však dlouhodobě upozorňují, že řada navazujících předpisů stále není připravena a varují před vysokými náklady. Poslední aktualizaci výkladu předpisu vydala Evropská komise na začátku srpna, tedy necelé dva týdny před vstupem nařízení v účinnost, která má nastat 12. srpna.

Hlavním pilířem nové legislativy je požadavek, aby byly do roku 2030 veškeré obaly na trhu recyklovatelné. Nová evropská legislativa se však rozjíždí postupně, od srpna bude platit omezení látek PFAS a povinnost mít o obalech technickou dokumentaci. Později přijde omezení volného prostoru v obalech, jednotné značení nebo zákaz některých jednorázových obalů například v pohostinství a hotelnictví.

Už letos v srpnu však mají výrobci vypracovat technickou dokumentaci ke svým obalům a u potravinových obalů začnou platit výrazně nižší limity chemických látek známých pod zkratkou PFAS. Ty odpuzují tuk a vodu, a proto jsou oblíbené například v obalech na pizzu či různých sáčcích.

Ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU v Potravinářské komoře ČR Jiří Šír pak nedávno v rozhovoru pro iDNES upozornil, že obaly mají podle metodiky procházet testy na množství látek PFAS. Laboratoří, kde to půjde provést, je však v EU jen šest. „Metodika Evropské komise, která ještě není ani oficiálně zveřejněná, hovoří o tom, že by výrobci měli mít certifikáty o zkouškách na PFAS. Jenže těch laboratoří, které jsou akreditované, je extrémně málo. V Česku není ani jedna a v EU jich je šest. Řada dodavatelů tak nebude mít možnost si ani ty testy v akreditované laboratoři udělat,“ uvedl.

Současně čelí firmy nárůstu byrokracie, když musí vypracovat prohlášení o shodě a uvádět identifikační údaje – jméno a adresu výrobce či dovozce obalu. Každý výrobce bude muset provést posouzení shody obalu s požadavky PPWR a vydat prohlášení o shodě.

Řada předpisů však stále není připravena a ozývá se kritika, a to kvůli nákladnosti pro chemický, obalový, potravinářský či e-commerce sektor. „Ekonomické dopady budou obrovské. Špatně se kvantifikují, protože nařízení v sobě obsahuje řadu odkazů na takzvané delegované akty, které nám sekundárně teprve stanoví povinnosti. Co nás trápí, je absolutní nepředvídatelnost předpisů,“ uvedl už v minulosti pro Echo24 předseda odborné sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček. V červnu odhadla Hospodářská komora náklady kvůli zdražení na 4000 Kč na domácnost.

O nařízení se jednalo na červnovém jednání Rady EU pro životní prostředí, kde Česko společně s Bulharskem, Itálií, Lotyšskem, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem upozornilo, že před začátkem použitelnosti PPWR stále chybí dostatečně jasný výklad některých povinností. Osm zemí sice deklarovalo podporu ekologickým cílům nařízení, podle nich ale zůstává řada klíčových prvků závislá na dosud nepřijatých prováděcích a delegovaných aktech. Ministr Igor Červený (Motoristé) kritizoval, že kvůli postupnému zavádění by se musely obaly měnit v několika vlnách a firmy by musely měnit obaly opakovaně. „Všichni obyvatelé EU by tak za špatnou implementaci byli nuceni zaplatit až 56 miliard eur,“ uvedl ministr Červený v červenci na jednání vlády.

K odkladu začátku platnosti některých povinností vyzývá Brusel také část evropského průmyslu. Do iniciativy Stop the Clock, za níž podle jejích organizátorů stojí více než 500 evropských firem a oborových sdružení, se zapojila také řada českých firem a podnikatelských organizací. Mezi signatáři zveřejněnými v červnové verzi výzvy jsou například AVE, Rudolf Jelínek, Dr.Max Pharma, vedle nich pak Hospodářská komora, Potravinářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Česká asociace odpadového hospodářství. Iniciativa tvrdí, že podniky mají začít plnit část nových povinností v době, kdy stále nejsou dokončeny všechny prováděcí předpisy a metodiky. Signatáři proto žádají posunutí termínu nejméně o 24 měsíců a využití získaného času k dopracování a zjednodušení pravidel. Samotné cíle PPWR, tedy omezení obalového odpadu a podporu oběhového hospodářství, podle výzvy nezpochybňují.

Podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy však tlak v současnosti neuspěl. „Ne, odklad nechce Komise připustit. Na legislativním textu se nezměnilo nic, ale Komise upravuje svá výkladová stanoviska a FAQ,“ uvedl Prouza pro deník Echo24. Hospodářská komora má tento týden zveřejnit předpokládané dopady na český průmysl na základě výzkumu, který mezi jejími členy probíhal.