Tipovat dopředu vítěze České ceny za architekturu je vždy ošemetné. O něco realističtější už je ale odhadovat, které stavby se probojují mezi šestici finalistů. Mezi nimi by letos neměl chybět bytový soubor ve Žďáru nad Sázavou, který odpovídá na několik otázek rezonujících soudobou architekturou.

Jde to

Ať už dnes navštívíte jakoukoli konferenci, debatu nebo přednášku o architektuře, můžete si být jisti, že dříve či později přijde řeč na dostupnost bydlení a udržitelnost. Často přitom zaznívá, že obě témata jdou jen obtížně skloubit. Skutečně udržitelná výstavba bývá spojována s dražšími materiály, technologiemi i náročnější realizací, a tyto „vícenáklady“ se tak musí jasně promítnout také do ceny bytů – ať už jsou na prodej, nebo pronájem. Bytový areál na Vysočině ale ukazuje, že jsou to pouhé výmluvy.

Podle letošní poroty České ceny za architekturu, která projekt vybrala mezi pětadvacítku nominovaných, tyto dřevěné bytové domy „naplňují několik ambicí. Jsou navrženy s důrazem na udržitelnost, využívají dřevěnou nosnou konstrukci, mají přehledné dispoziční řešení a konzistentní architektonický výraz. Především však nabízí dostupné bydlení“. Právě schopnost reagovat na aktuální společenské výzvy přitom patří mezi vlastnosti, kterých si porotci v posledních letech všímají stále více.

Unikátnost projektu začíná už u samotného investičního modelu. Na jeho vzniku se totiž podílel jak veřejný, tak soukromý sektor. Impulz k výstavbě vzešel od města Žďár nad Sázavou, investorem se stala společnost Dostupné bydlení České spořitelny. Významnou roli sehrál také stát prostřednictvím programu na podporu dostupného nájemního bydlení. Právě podobná kombinace samosprávy, soukromého kapitálu a veřejné podpory se ukazuje jako efektivní cesta, jak o cenově dostupném bydlení pouze nemluvit, ale skutečně ho realizovat.

Prostupné vrstvy

Architektonického návrhu se ujalo studio Kuba & Pilař architekti. To má s bytovými domy bohaté zkušenosti, ve Žďáru ale dostalo možnost ověřit si něco jiného – potenciál vícepodlažních dřevostaveb v segmentu dostupného bydlení. Oba čtyřpodlažní domy totiž využívají nosnou konstrukci z CLT panelů. Právě vícepodlažní dřevostavby jsou dnes jedním z nejdiskutovanějších témat evropského stavebnictví. Díky prefabrikaci lze totiž ze dřeva stavět rychleji a efektivněji než konvenčními metodami, což je v době bytové krize – ale i nedostatku pracovních sil – argument, který může rozhodovat.

Architekti Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem a svým týmem uspořádali celý soubor do dvojice kompaktních bloků, mezi nimiž vznikl poloveřejný vnitroblok se zelení. Zatímco směrem k ulici se domy prezentují uzavřenými fasádami s pavlačemi a komunikačními jádry, do zeleného vnitrobloku se podstatně více otevírají. Právě práce s touto vrstvou mezi veřejným a soukromým patří k nejzajímavějším aspektům návrhu. Jednotlivé bytové sekce jsou vůči pavlačím posunuty, čímž mezi nimi vznikají různě hluboká vertikální atria se zelení. Fasády tak nepůsobí jako ploché stěny, ale jako členěná struktura s různou hloubkou. Výraznou roli u nich hrají také dřevěné posuvné okenice. Při uzavření vytvářejí téměř souvislý plášť z modřínových latí, při otevření naopak rozehrávají fasádu hrou se světlem a průhledy do lodžií.

Díky loňskému navýšení povolené výšky dřevostaveb, rostoucím zkušenostem stavebního sektoru i větší důvěře investorů můžeme očekávat, že podobných projektů bude v Česku přibývat. K bytovým domům ve Žďáru nad Sázavou se tak nebudou architekti a investoři vracet pouze jako k ojedinělému experimentu, ale především jako k důležitému referenčnímu příkladu toho, jak může dostupné bydlení ze dřeva v českých podmínkách fungovat.