Proč republikáni nejspíše prohrají volby do Kongresu

Těžký podzim chromé kachny

Proč republikáni nejspíše prohrají volby do Kongresu
Těžký podzim chromé kachny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Éra Donalda Trumpa pomalu spěje do své závěrečné fáze. V úterý 3. listopadu proběhnou volby do Kongresu, zvané midterms, jelikož se konají v polovině prezidentského mandátu. Američané budou volit všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Pokud republikáni ztratí kontrolu byť nad jednou z komor, pro administrativu to může znamenat vážný problém. Demokraté budou moci blokovat Trumpovu legislativu a prostřednictvím výborů vyšetřovat nejrůznější vládní pochybení. Poslední dva roky Trumpova vládnutí může být tak jeho manévrovací prostor značně omezený. Hraje se především o to, zda se z amerického prezidenta stane „chromá kachna“, jak se říká politikům, kteří jsou sice v úřadě, ale bez valných pravomocí.

Demokraté přitom téměř jistě získají dolní komoru. Již nyní tam mají republikáni jen těsnou většinu 219 hlasů oproti 214 demokratů (dva mandáty jsou momentálně neobsazené). Musel by se stát zázrak, aby demokraté těch pár křesel navíc někde nenabrali. Zvláště když Američané mají historicky tendenci vyvažovat a v midterms volit opozici. Analytik a statistik Nate Silver, jehož předpovědi sleduje celá země, momentálně dává demokratům více než 93procentní šanci, že se Sněmovny zmocní.

V případě Senátu to mělo být jinak. Tento volební cyklus je považován v horní komoře pro republikány za příznivý. Jelikož se každé dva roky volí třetina senátorů, někdy to vyjde tak, že se volí většinově v republikánských státech, někdy v demokratických. Ale přestože papírově by letos z volební mapy měli těžit republikáni, i v Senátu jsou demokraté favorizovaní. Podle Silvera zde mají 75procentní šanci získat většinu.

Podobné je to v agregátoru volebních průzkumů RealClearPolitics. V případě Sněmovny demokraté vedou v průměru o 8,1 procentního bodu a podle predikce získají 22 mandátů navíc. V případě Senátu je RealClearPolitics o něco shovívavější než Nate Silver. Predikuje, že demokraté získají o tři senátory více, což by vedlo k patu 50 na 50. V takovém případě by se republikáni udrželi v kontrole nad horní komorou, protože rozhodující hlas má viceprezident J. D. Vance.

Ohledně predikcí je tu několik ale. Průzkumy mají tendenci republikány chronicky podceňovat. Má to své strukturální důvody. Na žádost o rozhovor k průzkumu reaguje čím dál méně lidí. Zatímco v 90. letech to bylo přes 30 procent, dnes jsou to čtyři procenta a méně. Menší vzorek znamená větší šanci chybného odhadu. Navíc republikáni mají tendenci méně odpovídat. Žijí více na venkově, kde je často horší signál či připojení k internetu, jsou více nedůvěřiví, méně každodenně politicky angažovaní. Městští liberálové jsou přesný opak. Stále na mobilu, ochotni se s kýmkoli bavit o politice. Výsledkem je, že demokraté bývají mezi respondenty nadreprezentováni.

Tvůrci průzkumů jsou si toho samozřejmě vědomi a používají nejrůznější statistické nástroje ve snaze to napravit. Jenže tento problém je známý již několik volebních cyklů a stále se ho nepodařilo eliminovat. V roce 2014 přecenily průzkumy podporu pro demokraty o 2,8 procentního bodu, v roce 2016 o tři, roku 2020 o 4,7, 2022 o 0,8 a v roce 2024 o 2,9 procentního bodu. Jedinou výjimkou je rok 2018, kdy průzkumy o 0,5 procentního bodu přecenily republikány. Trump se tak musí upínat k naději, že i letos se budou průzkumy mýlit, a to o hodně.

Korupce a drahota

Přes všechny pochybnosti o průzkumech je jisté, že republikáni zaostávají za očekáváním. Hlavní důvody jsou v podstatě dva: vládní neschopnost a drahota. Podle průzkumu pro Fox News z první poloviny října voličům nejvíc vadí korupce ve vládě, inflace, hlavně drahá paliva, stav zdravotnictví a vládní vedení.

Trumpova administrativa je plná podivných kamarádšoftů. Jsou tu výpravy Trumpovy rodiny do světa kryptoměn, kdy cena nově vydaných kryptomincí rychle vyletěla nahoru a pak prudce spadla dolů. Hlavním beneficientem byl Trump a jeho děti. Příkladem je firma World Liberty Financial, vydávající vlastní kryptotokeny, kterou ovládají Trumpovi synové Eric a Donald junior. Jejich klan na ní vydělal až miliardu dolarů.

Nejde ale jen o Trumpa. Nyní již bývalá ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová byla široce kritizována za zneužívání vládních prostředků. Vynaložila 200 milionů dolarů na reklamní kampaň, kde propagovala hlavně sama sebe. Navíc tyto peníze skončily u marketingových firem napojených na Noemovou.

Nebo tu je Kimberly Guilfoyleová, velvyslankyně, nyní již také bývalá, v Řecku. Ta dříve chodila s Donaldem juniorem. Její působení v Athénách nelze považovat za úspěch. Tlačila na země v regionu, aby kupovaly americký zemní plyn, a prohlásila, že USA mají prostředky ke svržení vlád, které nebudou akceptovat jejich podmínky. Neprosazovala ale jen americké zájmy, ale i spřízněného řeckého byznysu, konkrétně developerské firmy Aktor Group, jež nově začala podnikat i v energetice a plánovala importovat americký LNG. Její šéf jí platil soukromé tryskáče a hlavní lobbista byl od Guilfoyleové v podstatě neoddělitelný. Také prasklo, že Guilfoyleová požadovala 100 tisíc dolarů od sponzora republikánů Erica Deterse. Výměnou měla být jeho vstupenkou k Trumpovi. Zároveň ji interně vyšetřovalo ministerstvo zahraničí kvůli podezření z tyranizování podřízených.

Další kauzou je ta bývalé Trumpovy osobní právničky Aliny Habbaové, jež sloužila i na ministerstvu spravedlnosti a po odchodu z administrativy dostala velmi lukrativní kontrakt u venezuelského bankéře Julia Herrery Velutiniho. Během čtyř let jí má vyplatit 50 milionů dolarů za blíže nespecifikované služby. Podle deníku The New York Times za to měla výměnou u Trumpa zařídit milost pro Velutiniho, který byl odsouzen za porušení pravidel financování politických kampaní. Velutini milost opravdu dostal. Habbaová odmítá, že by šlo o dohodu „něco za něco“.

To je jen pár příkladů, ale mohli bychom pokračovat donekonečna. Zvláště seznam údajných „pay-to-play“ případů, jak se říká platbám za přístup k prezidentovi, je opravdu dlouhý. Podezření z korupce na nejvyšších místech nebývá zrovna nejlepší volební tahák, natož když je to ještě spojeno s nespokojeností běžných Američanů s propadem životní úrovně.

Benzin dnes v USA stojí 4,29 dolaru za galon (1,13 dolaru za litr), meziročně o cca 1,25 dolaru za galon (0,33 dolaru za litr) více. Což je zrovna v zemi, kde jsou lidé zvyklí na nižší ceny paliv a automobilismus je způsob života a v podstatě lidské právo, velkým politickým problémem. Zvláště když pak kvůli tomu zdražuje i další zboží, včetně potravin – roste totiž i cena nafty, kterou používají stroje v zemědělství a kamiony. Farmář z Iowy řekl deníku The Wall Street Journal, že loni ho nafta do všech jeho strojů, tedy sedmi traktorů, dvou tahačů s návěsem a jednoho kombajnu, vyšla na 11,5 tisíce dolarů, zatímco letos je to 18 tisíc. Dražší je i elektřina, meziročně o cca 3,8 procenta. Celková míra inflace v USA tak v září vyskočila z loňských 3,4 na 3,7 procenta.

Prezident USA Donald Trump přiletěl na Floridu, aby promluvil na volebním mítinku. Těžko ale nyní říct, jestli tím svým republikánským kolegům spíše pomáhá, nebo škodí. - Foto: Profimedia.cz

Kulturní války, rasismu a nenávisti se nenajíš

A k drahotě a vládní neschopnosti pak přidejme ještě válku s Íránem. Ta je sice nepopulární, ale sama o sobě by republikánům nezavařila. Odehrává se na druhé straně světa, na americké straně oběti jsou minimální a nyní se ani moc nestřílí. Je ale hlavní příčinou růstu cen. A civilní vedení občas působí, že ho více zajímá kulturní válka než ta opravdová. Ministr obrany Pete Hegseth tak prohlásil, že v armádě nechce „žádné tlusťochy, žádné transky, žádné vousáče, žádné podivíny, žádné slabochy, žádné radikály“, ale „jen bojovníky“.

Bidenově administrativě se často vyčítalo, že je příliš „on-line“. Místo toho, aby řešila opravdové problémy, tak si nechala určovat agendu progresivním twitterem. O Trumpově vládě platí to samé, ale v opačném gardu. I populární kroky jsou často doprovázeny až teatrální krutostí, jež se líbí pár internetovým MAGA trollům, pro něž je drsný proces stejně důležitý jako finální výsledek.

Mohli jsme to sledovat v případě protiimigračních razií a deportací. Ty byly často zbytečně konfrontační a nakonec vedly k zastřelení dvou protestujících federálními agenty. Podobný případ byl plán, nakonec odvolaný, vysílat živě popravu teroristy Nidala Hasana. I když většina Američanů trest smrti pro něj podporovala, celkově 80 procent bylo proti streamování popravy. Jedinou skupinou pro byli muži identifikující se jako MAGA.

To má politické důsledky. Nejspíše i spektakulárně tvrdý postup v případě imigrace stojí za propadem podpory Trumpa u Hispánců. Ti mu pomohli v roce 2024 vrátit se do Bílého domu. Podle Pew Research Center ho tehdy volilo 48 procent z nich. Nyní ho plánuje podpořit jen 26 procent.

Nejde jen o Hispánce. V MAGA hnutí bezpochyby existují temné proudy, které řeší, kdo se počítá jako „dědičný Američan“ (odpověď je většinou běloši) a kdo je přistěhovalec a Američan nižšího řádu. Mimo sociální sítě nejde o nijak všeobecně rozšířený názor, ale zjevně s ním koketuje třeba J. D. Vance. To republikánům nepomáhá u Indoameričanů, na něž mají MAGA rasisté obzvláště spadeno. A to přestože Vanceova žena Usha je původem Indka.

Nakonec je tu věčný problém Trumpovy éry, kdy loajalita k prezidentovi je důležitější než kvalita kandidáta. Výsledkem je, že v Texasu za republikány na senátora kandiduje místo mainstreamového Johna Cornyna Ken Paxton. Ten má na krku několik korupčních kauz. V roce 2023, tehdy Paxton sloužil jako generální prokurátor Texasu, ho republikány ovládaná texaská Sněmovna reprezentantů impeachovala. Taktéž si prošel velmi veřejným a bouřlivým rozvodem. Výsledkem je, že v průzkumech vede jeho demokratický oponent James Talarico. Ten má velkou šanci, že se stane prvním texaským senátorem za demokraty od roku 1993. A Paxton je jen jeden z několika pochybných kandidátů.

Demokraté mají celou řadu vlastních problémů. Třeba Abdul El-Sayed v Michiganu často působí, že ho více zajímá Palestina než USA, a může díky tomu prohrát. V problémech jsou guvernérky New Yorku Katy Hochulová nebo Oregonu Tina Koteková. Ale demokraté mají jednu velkou výhodu: jsou v opozici, a tedy ne tolik na očích. A díky tomu mohou brzy být pány Kongresu.

Diskuze k tomuto článku probíhá na partnerském webu Cesta.cz. Zde ji čtete, přispívat a hodnotit můžete po přechodu na Cesta.cz.