Americké tajné služby varují, že Rusko může otestovat soudržnost NATO nějakým cíleným, ale omezeným útokem. Alespoň to tvrdí deník The Wall Street Journal (WSJ) na základě informací od zpravodajců. Zhoršující se válečná situace pro Rusko nutí Vladimira Putina hledat zoufalé cesty k vítězství. Jednou z nich je útok na západní spojence Ukrajiny s cílem vyvolat chaos, rozvrat a následné omezení pomoci Kyjevu.

Na stole jsou prý nejrůznější možnosti, od kybernetických útoků přes sabotáže až po „omezený vpád“ na východním křídle NATO. Je třeba dodat, že možnost omezeného vpádu nepovažují američtí zpravodajci za příliš pravděpodobnou. Aktivovala by článek 5 Severoatlantické smlouvy, stanovující, že útok na jednoho člena Aliance je útokem na všechny. Moskva by tak riskovala přímý konflikt s celým NATO.

Naopak nejrůznější diverzní akce nejsou žádné sci-fi. Nepotřebujeme ani utajované zprávy od amerických špionů, abychom seznali, že ruské testování odhodlanosti NATO v posledních týdnech nabírá na intenzitě. Máme tu tak ruské drony infiltrující rumunský vzdušný prostor, kráter v Polsku, nejspíše po dopadu ruské balistické rakety, a nyní kolem letiště v Lipsku kroužil dron naložený výbušninami. Cílem pravděpodobně byla ukrajinská transportní letadla parkující na ploše. Podle německých úřadů bomba nevybuchla jen proto, že upadl detonátor. A i když Rusko zatím veřejně neobvinily, vyšetřují incident jako „profesionální hybridní hrozbu“ a zaměřují se na „zahraniční mocnosti“ jako pravděpodobné pachatele.

WSJ zmiňuje ještě jeden důvod, proč tajné služby očekávají zvýšené nebezpečí ze strany Ruska. USA momentálně mají notně vyprázdněné zásoby protivzdušné munice. Částečně je poslaly na Ukrajinu, ale hodně jich vystřílely nad Perským zálivem v operacích proti Íránu. Například analýza od think-tanku Center for Strategic and International Studies odhaduje, že USA ve válce s Íránem použily 1060 až 1430 raket Patriot a ve skladech jich možná zůstává jen 870.

To demonstruje ještě jeden proces: postupné spojování ukrajinské a íránské války v jeden konflikt. Írán je ruským spojencem od samého počátku invaze na Ukrajinu, zásobuje Rusy vojenským materiálem, například drony Šahíd.

Ke konci července se Kyjev rozhodl odpovědět přímo a zasáhl v Kaspickém moři íránskou loď údajně převážející válečný materiál do Ruska. „Režim v Teheránu je přímým spolupachatelem ruské agrese proti Ukrajině a podporuje zločinnou válku Moskvy dodávkami zbraní, které od roku 2022 zabíjejí Ukrajince,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na íránské stížnosti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a výhrůžky jsou neopodstatněné a bezdůvodné. Později Teherán oznámil, že plánoval odplatu, měl již vybrané tři cíle na Ukrajině, ale bombardování odvolal po údajné ukrajinské omluvě. Sybiha potvrdil „upřímný“ telefonát s Íránci, ale ne omluvu.

Celá epizoda možná skrývá jedno ponaučení. Podle opozičního média Iran International sídlícího v Londýně se Teherán ale také obával rozšíření konfliktu o dalšího nepřítele, který se nebojí střílet zpátky. Příznačné také je, že během posledního incidentu na Blízkém východě Írán opět zběsile střílel na okolní státy s výjimkou jediného, Izraele. Nejspíše dobře věděl, že by se dočkal drtivé odplaty.

Seriál Západní křídlo zobrazuje fiktivní demokratickou administrativu prezidenta Jeda Bartleta, jakéhosi idealizovaného Billa Clintona. V jednom díle musí reagovat na syrský útok. Prezidentovi poradci mu předloží tři scénáře „přiměřené reakce“. Bartlet je odmítne s tím, že jsou k ničemu, protože nepřítel je očekává, a nařídí proto vypracovat plán „nepřiměřené reakce“.

Momentálně Rusko evidentně počítá s tím, že jedinou odpovědí na jeho provokace bude ostrá nóta či tvrdá slova evropských představitelů na internetu. S každým úspěšným útokem, který zůstane bez reakce, stoupá pravděpodobnost, že příště se Kreml pokusí ještě o něco horšího.

V seriálu se Bartleta ptají, zda si přeje vybombardovat Damašek. Odpoví, že chce něco, co se nebude rovnat snížení kapesného. Západ nemusí přímo bombardovat Moskvu. Ale třeba nějaký menší kybernetický útok by se hodil.