Na ministerstvu práce a sociálních věcí poprvé zasedla Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí, která se zabývá i případem Viktorky, z jejíhož usmrcení policie podezírá jejího biologického otce. Jejím úkolem je posuzovat systémové okolnosti tragických případů, vyhodnocovat možné nedostatky v ochraně dětí a navrhovat opatření, která by měla podobným událostem do budoucna předcházet. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že cílem komise není nahrazovat práci policie ani předjímat individuální odpovědnost konkrétních osob či institucí. K tomu vyzval i nový dětský ombudsman, zároveň ale pro Echo popsal v obecné rovině, kde vidí chyby a kde případný prostor pro nápravu.

Předsedou komise se stal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Bezprostředním výstupem prvního jednání je také jeho podnět ke kontrole postupů orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve Středočeském kraji a v Praze. Podle ministerstva nejde o předjímání pochybení, ale o standardní nástroj pro prověření nastavení systému a jeho fungování.

„Tragická úmrtí dětí vyvolávají silné emoce a veřejný zájem. Současně však považujeme za důležité, aby veřejné závěry vycházely z ověřených a úplných informací, nikoli pouze z dílčích interpretací,“ uvedl v tiskové zprávě resortu Juchelka. Komise podle něj vychází ze spisové dokumentace, odborných podkladů i veřejně dostupných informací včetně mediálních výstupů.

Členem komise je také nový dětský ombudsman Martin Beneš, někdejší opatrovnický soudce. Ten Echu sdělil, že se kvůli své účasti v komisi nechce veřejně vyjadřovat ke konkrétním okolnostem případu. „Bylo by neodpovědné veřejně hodnotit situaci ve chvíli, kdy práce komise teprve probíhá a její závěry ještě nejsou hotové,“ sdělil Beneš. Dětský ombudsman zároveň vyzval média k citlivému informování o případu Viktorky. „Nejde vůbec o to zakrýt případnou odpovědnost jednotlivých aktérů, vůči kterým probíhá dohledová kontrola jejich postupu. A už vůbec nejde o snahu zakrýt systémová pochybení,“ míní.

Na dotaz Echa týkajícího se možných legislativních úprav ochrany dětí, které chystá jak skupina senátorů, tak i ministerstvo spravedlnosti, však Beneš dle svých slov „naprosto obecně a bez jakékoliv spojitosti s konkrétním případem“ odpověděl. Podle něj český systém sociálně-právní ochrany dětí dlouhodobě postrádá jednotné metodické vedení a funguje spíše institucionálně než obsahově. Sociální pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí by dle dětského ombudsmana měli mít k dispozici jasné a strukturované nástroje, které jim pomohou vyhodnocovat míru ohrožení dítěte a rozhodovat o vhodném zásahu.

„Sociální pracovník na OSPOD má mít k dispozici nástroje, pomocí nichž by vyhodnotil ohrožení dítěte. Mají mu pomáhat v tom, čeho si má všímat, jak hodnotit jednotlivá zjištění a jaký důsledek z nich vyvozovat ve smyslu zvolené intervence,“ uvedl Beneš. Vyhodnocování ohrožení dítěte by podle něj mělo být jednotné, předvídatelné a strukturované, což je podle něj běžná praxe v řadě okolních zemí.

„Přestože platný zákon o sociálně-právní ochraně dětí vnímám jako zastaralý, za cestu k cíli považuji skutečně spíš metodické řízení, než změny legislativy. Ty mohou eventuálně následovat,“ sdělil Echu. Metodiky jsou podle něj schopné reagovat pružněji na nové poznatky a umožňují průběžné upravování systému, zatímco změny zákonů bývají zdlouhavé a nejisté.

Může OSPOD kontrolovat drogy?

Případ Viktorky vyvolal mimořádnou pozornost i proto, že podle dosud zveřejněných informací existovala kolem biologického otce dlouhá historie varovných signálů. Jak už dříve informovalo Echo24, muž měl být dlouhodobě závislý na drogách, trpět duševním onemocněním, mít omezenou svéprávnost a násilnou trestní minulost. Soudní znalci ho v minulosti označili za člověka nebezpečného svému okolí a soud mu nařídil ochrannou psychiatrickou léčbu. Přesto mu byla Viktorka svěřena do péče ještě v době, kdy léčba nebyla ukončena. Kritika se soustředí především na postup soudu a orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

Podle tiskového odboru ministerstvo práce nepatří testování na přítomnost návykových látek u rodičů ani samotných dětí mezi kompetence orgánů sociálně-právní ochrany dětí, sociální pracovníci tak nemohou sami nařizovat nebo provádět drogové testy. „Lze se samozřejmě domluvit na tom, že rodič bude podstupovat testy u lékaře či v příslušné službě zabývající se problematikou návykových látek a OSPOD si bude moci ověřit výsledky,“ sdělil tiskový odbor ministerstva Echu. Takový postup bývá dle resortu součástí individuálního plánu ochrany dítěte, a to zpravidla i s předem stanovenou frekvencí kontrol.

K případu se pro Echo vyjádřil také primátor Kladna Milan Volf. Právě tamní orgán sociálně-právní ochrany dětí čelí v souvislosti s případem Viktorky části kritiky kvůli svému postupu před smrtí dítěte. „Je to tragédie, která se nesmí opakovat a takový případ není možné zamést pod koberec,“ uvedl Volf pro Echo24. Připomněl, že případem se v současnosti zabývá právě komise MPSV, která prověřuje systémové okolnosti. Podle Volfa je nyní důležité vyčkat na výsledky šetření ministerstva, které má vůči orgánům sociálně-právní ochrany dětí kontrolní pravomoci. „Velmi mě zajímají závěry šetření. Do té doby nechci vyvozovat finální soudy nebo personální důsledky,“ dodal pro Echo primátor. Zároveň ale připustil, že podle jeho osobního názoru mohlo dojít k systémovému selhání. „Subjektivně to vnímám tak, že k systémovému pochybení bohužel došlo, aniž bych tím nyní poukazoval na kteroukoli z dotčených složek,“ dodal kladenský primátor.

Případ Viktorky, který se stal koncem března v oblasti pražské Novodvorské, v posledních týdnech znovu otevřel debatu o fungování systému sociálně-právní ochrany dětí a o možnostech státu zasáhnout v rizikových rodinných situacích. Kritice čelí mimo jiné roztříštěnost systému, nejednotné postupy jednotlivých OSPOD a nedostatečné metodické vedení sociálních pracovníků.