Válka v Íránu s sebou přinese různé ekonomické dopady v zásadě podle tří faktorů. Jednak bude záležet, jak dlouho konflikt potrvá, jaký rozsah nakonec bude mít a jaký bude konečný výsledek, včetně třeba režimu, který bude nakonec v Íránu nastolen. Shodují se na tom oslovení ekonomové. Primárně hovoří o dopadu na ceny ropy, respektive pohonných hmot, kde by mohlo dojít k navýšení o jednotky korun, naopak u plynu nemusí lidé nakonec pocítit nic. Popsali, jaký by mohla mít válka vliv na korunu, inflaci, ale také třeba na akcie, bitcoin či cestovní ruch.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že zásadní z pohledu hodnocení dopadu na české firmy i spotřebitele budou tři parametry, a sice délka konfliktu, jeho rozsah a výsledek. „Ani jeden se v tuto chvíli nedá odhadnout, takže vše je pouze v rovině spekulací vytvářejících někdy až příliš velké titulky,“ uvedl Dufek.

„Jak je vidět, Írán se snaží prostřednictvím útoků na země v Zálivu a další státy konflikt eskalovat. Fakticky zastavil provoz z Hormuzském průlivu, kterým prochází zhruba pětina produkce ropy a zkapalněného plynu. A o ten jde v tuto chvíli, protože rostou rizikové přirážky u těchto komodit. Zatím však nejde o žádné drama, i když se TTF plyn blíží 40 eurům a ropa k osmdesáti dolarům. Pokud ropa zůstane na této úrovni delší dobu, dá se čekat postupné zdražení pohonných hmot o zhruba dvě padesát. Pokud jde o dopad na cenu plynu, kdo pečlivě řeší fixace, nemusí nepocítit nic,“ řekl dále Dufek.

Další oblastí, která pocítí dopady poměrně rychle, je podle Petra Dufka cestovní ruch. „Ale i zde půjde v první řadě o dříve zmíněné tři parametry, tedy čas, rozsah a výsledek. Čím delší bude konflikt a bude-li dále eskalovat, může se přesunout pozornost turistů zpět do Evropy s náležitými inflačními důsledky. Ať půjde o ceny letenek nebo hotelových a restauračních služeb,“ dodal ekonom.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že dopady na trhy a ekonomickou situaci se už nyní projevují. „Hlavním kanálem je ropa a další energetické komodity. V době psaní textu vidíme, že od začátku obchodování barel ropy Brent zdražil o zhruba 8 % a zespoda útočí na hranici 80 dolarů za barel. V pátek byla závěrná cena těsně pod 73 dolary za barel,“ řekl Peterka s tím, že růst cen ropy bude limitovat nadprodukce ropy z posledních měsíců, vysoké stavy zásob, možné alternativní cesty přepravy ropy a skutečnost, že část rizika byla v průběhu posledních dní do ceny ropy již započítána.

„Růst přítomnosti americké armády v regionu zvýšil pravděpodobnost útoku, což se projevilo v předstihu v cenách ropy. Přesto ale růst nejistot a napětí povede k růstu cen ropy. Od neděle, kdy byly ještě zavřené hlavní světové trhy, vidíme mírný růst cen pohonných hmot. Ceny pohonných hmot budou zdražovat ale spíše v nízkých jednotkách korun za litr,“ dodal Peterka a poukázal také na to, že evropské akciové indexy otevírají se ztrátou, propady lze očekávat i v USA. Poukázal na to, že platná evropská legislativa vyžaduje držbu zásob ropy, která je ekvivalentem 90 dnů importů, což ale neznamená, že jsme na 90 dní automaticky „v pohodě.

Také lze podle něj pozorovat zvýšenou volatilitu dolarové ceny bitcoinu. „Nejprve bitcoin na ceně klesal s potvrzením začátku útoku. Potvrzení zásahů nejvyššího vedení iránského režimu během neděle vedlo k nárůstu optimismu a růstu pravděpodobnosti dřívějšího ukončení konfliktu. To se projevilo v růstu ceny. Zisky na bitcoinu jsou ale v zásadě odepsané během pondělního rána, protože největší kryptoměna na ceně ztrácí,“ dodal Peterka.

Vyjádřil se také k možným dopadům na korunu. „Koruna a další měny regionu jsou pod tlakem rostoucích rizik. Investoři budou zvyšovat poptávku po bezpečí, takž lze očekávat růst cen zlata a švýcarského franku. Naopak rizikovější měny, jako česká koruna, budou oslabovat. Očekávám, že v následujícím týdnu může koruna oslabit o 0,2 koruny proti euru. K překročení hranice 24,50 koruny za euro by muselo dojít k další eskalaci,“ uvedl Peterka s tím, že slabší koruna prodraží nákup energetických komodit a propíše se tak do inflace. „Nečeká nás ale inflační vlna podobná té při začátku války na Ukrajině,“ tvrdí Peterka.

Tři možné scénáře

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 popsal tři možné scénáře podle délky konfliktu. Tím prvním je „rychlá a úspěšná operace“. „V tomto scénáři USA a Izrael naplní své hlavní cíle v řádu dnů, maximálně pár týdnů. Irán se nevzmůže na výraznější odpor. V tomto případě dojde pouze ke krátkodobému výkyvu v ceně ropy a zemního plynu. To je sice nepříjemné hlavně pro motoristy, kteří by pár týdnů tankovali o několik korun za litr dráže, ale makroekonomický dopad by to nemělo prakticky žádný,“ popsal Hradil.

Druhým scénářem je delší izolovaný boj USA a Izraele proti Íránu. „V tomto scénáři by boje pokračovaly (byť v menší intenzitě) po dobu týdnů či déle, Írán by blokoval Hormuzský průliv, jeho vlastní ropné produkční kapacity by byly částečně nebo zcela vyřazeny z provozu. Toto už bychom pocítili. Cena ropy by mohla vystoupat ke 100 dolarům za barel a zůstat zde po delší dobu. Podobně i dodávky zemního plynu by byly o desítky procent dražší,“ poukázal Hradil s tím, že to by mohlo celkovou inflaci bezprostředně zvýšit o 0,6-0,8 procentního bodu, po zahrnutí sekundárních efektů až o 1,0-1,5 procentního bodu.

„Zhoršila by se ekonomická nálada spotřebitelů i firem, klesla by ochota nakupovat i investovat. Centrální banky by mohly být donuceny zvýšit úrokové sazby o 0,25-0,50 procentního bodu, což by ekonomiku dále tlumilo. Růst české ekonomiky by v letošním roce mohl oslabit o 0,2-0,3 procentního bodu,“ varoval Hradil.

Třetím scénářem je absolutní eskalace. „V tomto scénáři by celý regionu Blízkého východu zachvátil chaos. Do bojů by se nějakým způsobem zapojily další státy, útoky na energetickou infrastrukturu by byly běžné, horká fáze konfliktu by trvala měsíce. Zde už bychom se dostávali do situace srovnatelné s prvotním šokem způsobeným válkou na Ukrajině. Ztráta významné části energetických surovin z Blízkého východu by pro nás znamenala růst inflace v řádu celých procentních bodů, propad ekonomického sentimentu, nutnost vládních zásahů, dilema pro centrální banky (padající ekonomika a zároveň rostoucí inflace), výrazný pokles akciových trhů a tak dále. Růst HDP by zpomalil v řádu jednotek procentních bodů, hrozila by tedy i recese,“ uzavřel Hradil.

Podle Pavla Peterky je ale velmi těžké nyní cokoliv predikovat směrem do středně a dlouhodobého horizontu. V případě táhlého konfliktu je největším rizikem podle něj právě významný růst cen ropy a zemního plynu. „Krátkodobý konflikt světová ekonomika bude podstatně lépe kousat a lze očekávat v tomto scénáři relativně rychlý návrat k normálu. V případě táhlého konfliktu uvidíme růst cen ropy, plynu s dopadem právě na světovou ekonomickou aktivitu, která je na ceny energií háklivá. Nejvíce pak v průmyslu a výrobě. Vyšší míra rizik bude znamenat nižší ochotu investovat do dlouhodobých projektů. Domácnosti budou v prostředí dražších energií a nejistot méně utrácet, což se zase projeví v ekonomickém výkonu,“ řekl ekonom.