Nová řada seriálu Fauda jako obraz zraněné společnosti, jež potřebuje odplatu

Když je každý den sedmý říjen

Nová řada seriálu Fauda jako obraz zraněné společnosti, jež potřebuje odplatu
Když je každý den sedmý říjen

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Krvavé řádění stoupenců Hamásu v Izraeli 7. října 2023 může dnes působit jako pradávná událost, přebitá dalšími a dalšími, zpracovanými dnešní těkavou veřejnou debatou. Izrael je zároveň její trvalkou. Mluví a píše se o něm čím dál víc, jen v jiných souvislostech – válka v Gaze, útok na Írán, vliv Izraele na to či ono. Ta debata je často vášnivá a někdy i vymknutá z kloubů, přinesla i rozšíření a vystupňování antisemitismu v míře, která by ještě na počátku tohoto desetiletí mohla člověku připadat naprosto nemyslitelná. Nová řada populárního izraelského seriálu Fauda jako kdyby se odehrávala v jiném světě, v němž čas plyne jiným způsobem. Jeho rytmus tolik neurčuje proměnlivé aktuální dění, jistým způsobem se v něm zastavil čas. Sedmý říjen 2023 v něm není vzdalující se minulost, je to den, který nikdy doopravdy neskončil, a hrdinové seriálu se do něj probouzejí znovu a znovu.

Fauda patří k tomu nejúspěšnějšímu z izraelského kulturního exportu. Je to seriál o protiteroristické jednotce, která bývá často nasazována na palestinských územích, první řada měla premiéru v roce 2015. Jeho autory jsou představitel hlavní postavy Lior Raz, jenž kdysi v podobné složce sloužil (a později mimo jiné dělal ochranku Arnoldu Schwarzeneggerovi), a Avi Isacharoff, zkušený novinář a autor knih literatury faktu, v deníku Haaretz měl na starosti palestinská a vůbec arabská témata. Fauda ovšem není nějaká faktograficky věrná realistická rekonstrukce dění na Blízkém východě, jakkoli lidé „od fochu“ tvrdí, že na seriálu je znát poučenost ve věci fungování bezpečnostních složek. Je to napínavý akční seriál, jehož hrdinové se v každé sezoně dostávají do řetězce vyhrocených dramatických situací, aby v závěru s krajním vypětím odvrátili nějakou velkou pohromu. Přihodí se jim toho opravdu hodně, některé jejich kousky od diváků vyžadují značné odhodlání jim uvěřit, některé zvraty mohou působit chtěně. Ale seriál je vyprávěný dost rychle na to, aby to nevadilo, ve vrcholných pasážích je skutečně strhující. Jeho hlavní postavy jsou navíc sympatické, jejich osobní životy jsou podány přesvědčivě, podání příběhů je vtahující a svět, do nějž jsou zasazeny, působí živě. Jako žánrová podívaná je Fauda velmi dobrá, Razovi seriál posloužil jako odrazový můstek k mezinárodní kariéře. I na vizuální stránce je vidět posun od produkčních počátků k prestižní televizi s mezinárodním ohlasem a tomu odpovídajícím produkčním podmínkám.

Seriál se zároveň snaží být něčím víc než čistě žánrovou oddechovou podívanou. Je natočený v často dokumentární stylizaci, nepomrkává do publika s vědomou nadsázkou. Také je velice vážný, osudy postav jsou často tragické a někdy kruté, řady hlavních postav s přibývajícími sezonami řídnou. Příběhy hrdinů jsou sice fiktivní, ale vycházejí z reality dlouhého konfliktu, jenž svým významem daleko přesahuje region. K té neukončené historii, z níž Fauda vychází, autoři chtějí také něco říct. Jejich seriál jistě není nějaká kinematografická esej, žánru odpovídajícím způsobem se v něm věci vyjadřují dost napřímo a jednoduše, to ale nemusí znamenat, že také hloupě. Hlavní hrdinové jsou lidé, kteří s nasazením života odvracejí akutní teroristické hrozby, platí za to velkou cenu, cedí krev, trpí v osobním životě. Jejich palestinští protivníci ale v dřívějších řadách nebyli vykreslováni černobíle. Jistě mezi nimi jsou fanatičtí teroristé, ale také lidé, které k boji dohnala neúprosná logika konfliktu nebo oprávněný pocit křivdy, zapřisáhlí nepřátelé, jež Izrael sám pomohl vytvořit. A také lidé, kteří prostě měli tu smůlu, že se narodili tam, kde se narodili, konflikt si je našel a semlel je. Postavy hrdinů (a s nimi i autoři) netrpí velkými pochybnostmi o smyslu svého počínání, dělají, co se udělat musí. Konflikt, v němž se angažují, ale Fauda také ukazuje jako v něčem beznadějný cyklus, v němž křivda plodí křivdu a násilí vede k dalšímu násilí. Součástí toho perpetua mobile konfliktu a násilí jsou hrdinové i jejich protivníci. Může to zakládat i jakousi blízkost – poslední záběry předcházející sezony Faudy ukazují těžce zraněné hrdiny po divoké přestřelce v uprchlickém táboře Džanín; na pokraji smrti odříkávají slova modliteb, proplétají se v nich židovské i muslimské verše.

Pátá řada seriálu vznikala složitě. Raz a Isacharoff měli už připravené scénáře, když přišel sedmý říjen a po něm válka v Gaze, narukovali do ní i někteří členové týmu seriálu. Produkční Matan Meir byl na začátku konfliktu zabit, herec Idan Amedi, představitel jedné z hlavních postav, byl těžce zraněn. Autoři se i tak rozhodli v přípravách pokračovat, bylo ale jasné, že nová řada musí nějak tematizovat i novou realitu. Zároveň je obtížné vyprávět v audiovizi o konfliktu, který aktuálně probíhá a není jasné, k čemu dospěje. Scénáře nové Faudy vznikaly v roce 2024, natáčelo se loni. Válka v Gaze nakonec v seriálu je a není. Občas je zmíněna, děj se jí ale přímo nedotýká, moc do něj nedoléhají ani nějaké její ozvěny, nedá se říci, že by určovala chování postav a jejich motivaci. Zároveň je ale nová řada jistým způsobem právě o ní, autoři se pokoušejí vystihnout stav ducha, který k tomu konfliktu také vedl.

K čemu vede pomsta?

Úvodní titulek vysvětluje arabský pojem tha’r, koncept krevní msty, jejímž smyslem je napravit křivdu a obnovit pošpiněnou čest. Dva roky po sedmém říjnu jsou zbývající hrdinové Faudy posedlí nutností pomstít se, respektive pro sebe jinou cestu nevidí. Sedmý říjen nenávratně poznamenal životy většiny z nich. Někdo přišel o rodinu, někdo se trápí výčitkami, že tenkrát nestihl, co stihnout měl, další si krveprolití klade za vinu, protože se jako příslušník bezpečnostních složek podílel na jejich tehdejším selhání. Pocity ztráty i provinění s odstupem času nemizí, každý den se připomínají se stejnou intenzitou. Jsou jimi poznamenáni, ničí je to, může se to projevovat psychosomatickými problémy, problémy v osobních vztazích, ztrátou sebedůvěry…

Eli (Yakov Zaada-Daniel) a jeho beduínský přítel Sálim (Bian Anteer) tenkrát přišli o své nejbližší. Dozvědí se, že jeden z možných pachatelů žije v Marseille. Vypraví se tam, zakrátko se k nim připojí i Doron (Lior Raz) a Steve (Doron Ben-David). Přímočarý příběh pomsty se pochopitelně komplikuje, hrdinové narážejí na stopy čehosi širšího a nebezpečného. Marseille (v seriálu ji „hraje“ Budapešť) je pro Izraelce nepřátelský terén, vliv islamistů je velký a sahá i do bezpečnostních složek. Charitativní organizace mohou mít temné cíle, evropští sympatizanti palestinské věci jsou poblouznění a naivní (v lepším případě), je snadné svést je na cestu násilí, jejich životy pro palestinské velení nemají velkou cenu. Nejvýraznější postavou mezi nimi je Francouzka Anne, vdova po palestinském aktivistovi. Hraje ji Melanie Laurentová, známá mimo jiné jako ikonická mstitelka Shoshanna v Tarantinových Hanebných panchartech. Dříve obvyklá empatie vůči Palestincům a vůbec protivníkům jako kdyby se v první polovině nové řady z Faudy vytratila. Přebíjí ji vztek, ztráta a pocit křivdy. V jedné z klíčových scén nechají autoři arabskou postavu vystoupit s jímavým projevem, který by jistě konvenoval stoupencům empatického přístupu. A pak tu scénu překlopí do naprostého protikladu. Hrdinové si svá nevyléčená traumata nesou dál během nasazení do další nebezpečné mise. A když autoři dostatečně ukážou, jak moc a proč jsou událostmi sedmého října zraněni, zobrazí v sedmém a osmém díle ten den samotný. Činí tak až nepříjemně vtahujícím způsobem, hlavní postavy protáhnou situacemi, jež vycházejí ze známých reálných předobrazů. Jsou to dramatické scény zbavené napětí z toho, jak vše dopadne. Nahrazuje je tíživá jistota, že vyústění je známé a strašné.

Pomsta je rozporný cíl a v příbězích filmů a knih je tak často zobrazována. Stejně i v nové Faudě. Pomsta vyřeší všechno a zároveň nic. Nezastaví cyklus násilí a neumenší prožitou ztrátu. Když dvě postavy koncept tha’r naplní, trochu klidu jim to ale přinese. Vyvrcholením nové řady ale nejsou okamžiky odplaty ani velká akční scéna ke konci seriálu, možná ne tak intenzivní jako v dřívějších sezonách. Žánrová rovina, zachycení dramatických událostí nyní často ustupují snaze vyjádřit vnitřní stav hrdinů, jejich prožitky a často neúspěšnou snahu domoci se nějakého smyslu. Seriál tak kulminuje v klidném rozhovoru dvou postav z opačných stran konfliktu, z nichž každá má svůj důvod toužit po odplatě. Izraelec Doron v tu chvíli možná vnímá, že není tím, kdo do toho rozhovoru vstupuje z pozice morální převahy, a uznává, že ani oprávněná touha po pomstě nemůže ospravedlnit všechno (tady už je zjevně řeč o Gaze). Chvíle ztišené reflexe, jimiž nová Fauda končí, jistě nebudou připadat dostačující těm divákům, kteří konflikt na Blízkém východě vnímají jinak než angažovaní izraelští autoři. Ale nakonec právě tohle je na Faudě specifické a snad i cenné. Je to mezinárodně proslulé dílo, většina jeho publika nejsou Izraelci. Očekáváním a vnímáním takto složeného publika se ale nepřizpůsobuje. Ukazuje svět a dění v něm z perspektivy jedné země u Středozemního moře, jejích dilemat, traumat a strachů. A primárně se chce obracet k těm, kdo v ní žijí, vést s nimi rozhovor o sdílených zraněních, odplatě i jejích mezích.

Diskuze k tomuto článku probíhá na partnerském webu Cesta.cz. Zde ji čtete, přispívat a hodnotit můžete po přechodu na Cesta.cz.