Vláda Andreje Babiše (ANO) otevřela frontu v boji proti závislostem. Vedle drog, kratomu či digitálních závislostí, se znovu vrátí také k debatě o omezení dostupnosti alkoholu, zejména k zákazu prodeje v nočních hodinách. Premiér to naznačil na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády v reakci na dotaz Echo24. Současně avizoval, že už ve středu po zasedání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí představí další opatření. Právě téma závislostí se stalo jedním z nejvýraznějších motivů posledních měsíců Babišova kabinetu.

Premiér už v úvodu tiskové konference připomněl, že vláda „vyhlásila boj proti drogám“, a upozornil na středeční jednání rady vlády. „Už dopředu avizuji velice zajímavou tiskovku ve středu po zasedání Rady vlády proti závislostem,“ uvedl Babiš. Později několikrát naznačil, že vláda představí další kroky. „Počkejte si na středu, budete skutečně překvapeni,“ řekl novinářům premiér. Na dotaz Echo24, zda se vláda vrátí k dříve diskutovanému omezení nočního prodeje alkoholu, které v minulosti naráželo i na odpor části koalice, zejména ze strany Motoristů sobě, premiér uvedl, že debata není uzavřená.

„Oni jsou pravicoví,“ poznamenal na adresu Motoristů sobě, jejichž zástupci byli v pondělí jediní další na tiskové konferenci kromě předsedy ANO. Zároveň premiér dodal, že jim posílal příklady ze zahraničí. „V Polsku to zavedli a ve Varšavě to fungovalo. Určitě se ještě k tomu vrátíme i v rámci té rady, která bude ve středu,“ uvedl Babiš. Výraznou pozornost věnoval premiér také kratomu a dalším návykovým látkám, jejichž dostupnost označil za alarmující. Opakovaně argumentoval prudkým růstem dovozu kratomu do Česka. „V roce 2021 přišlo 31 tun kratomu, minulý rok už 500 tun,“ uvedl. Podle něj není jasné, zda se takové množství spotřebuje v České republice, nebo zda země slouží jako tranzitní uzel pro další evropské státy.

Babiš zároveň oznámil, že vláda chce zasáhnout proti prodeji těchto látek. „Zakážeme i ty e-shopy a budeme mluvit i s těmi večerkami,“ prohlásil na konto nelegálního prodeje mimo licencované prodejny. Připomněl také, že policie nedávno zabavila téměř 800 kilogramů kratomu, což značí velký obrat ve vymáhání regulace. Jak nedávno informovalo Echo, na odborném semináři, který za účasti řady aktérů pořádal Babiš na Úřadu vlády ČR, z úst šéfa policejní protidrogové centrály, generála Jakuba Frydrycha, zaznělo, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která měla na vymáhání regulace platné od konce loňského roku dohlížet, neměla dostatečné personální kapacity. Nově se tedy zapojuje aktivně i policie.

Premiér označil dostupnost podobných látek za problém především pro děti a mladistvé. „Tohle svinstvo chceme porazit,“ řekl v pondělí. Podle něj vláda připravuje další opatření, jejichž detaily zatím zveřejnit nechtěl. Vedle drog se kabinet stále více zaměřuje také na digitální závislosti. Babiš zopakoval, že vláda chce regulovat používání mobilních telefonů ve školách. Česká republika je podle něj v této oblasti jednou z posledních zemí Evropské unie, která zatím nepřistoupila k systémovému řešení.

„Myslíme si, že to škodí žákům, bavíme se o základní škole, škodí to jejich psychickému zdraví,“ uvedl premiér. Odkazoval přitom na odborné posudky i studii ministerstva školství. Podle něj zhruba 38 procent škol používání mobilních telefonů o přestávkách nijak nereguluje. Vláda chce zároveň veřejnosti představit video Českého telekomunikačního úřadu týkající se dopadů sociálních sítí na děti. Podle Babiše byla prezentace úřadu pro členy vlády natolik znepokojivá, že se rozhodli její závěry zveřejnit. Ukázka proběhla v rámci jiného odborného semináře ve Strakově akademii, který se konal v minulém týdnu.

„Hodinová prezentace ČTÚ byla pro nás emočně totální katastrofa,“ prohlásil Babiš, který již v minulém týdnu vypadal tím, co viděl, silně pohnutý. Echo o akci informovalo v jiném textu. Veřejná prezentace se má uskutečnit 26. června ve Strakově akademii a bude přístupná i on-line. Naopak zákaz sociálních sítí pro děti po vzoru některých zahraničních zemí podle premiéra zatím není na stole. Vláda chce nejprve sledovat zkušenosti například z Francie nebo Austrálie a vést širší společenskou debatu.

Součástí širšího tažení proti návykovým látkám je i pondělní rozhodnutí vlády rozšířit seznam regulovaných substancí. Kabinet nově zařadil mezi zakázané látky dva opioidy a dalších 17 látek přesunul na seznam zkoumaných psychoaktivních látek, které není možné v Česku legálně vyrábět ani prodávat. Většinu nově zařazených substancí tvoří semisyntetické kanabinoidy, které jsou chemicky nebo strukturálně podobné HHC. Právě hexahydrokanabinol vláda zakázala už letos v březnu. Podle ministerstva zdravotnictví jde většinou o látky bez léčebného využití, které jsou od počátku navrhovány jako rekreační drogy a často mají sloužit jako náhrady za již regulované substance.

Část odborníků na závislosti v minulosti nicméně upozorňovala, že samotné zákazy mohou vést k rychlému nahrazování jedněch látek jinými a k posilování černého trhu. Podobné výhrady zaznívaly i při letošním zákazu HHC, po němž se na trhu začaly objevovat další příbuzné sloučeniny. Součástí boje se syntetickými náhražkami psychoaktivního THC byla i částečná legalizace konopí. Od 1. ledna 2026 mohou lidé starší 21 let v Česku legálně pěstovat až tři rostliny konopí pro vlastní potřebu a držet až 100 gramů sušiny doma nebo 25 gramů mimo domov bez hrozby trestního postihu. Komerční prodej konopí legalizován nebyl a při překročení stanovených limitů zůstávají v platnosti přestupkové či trestní sankce. Krok měl docílit mj. toho, aby se lidé neuchylovali od přírodních látek, jejichž účinky jsou zkoumány dekády, k laboratorním odrůdám, jejichž efekty nejsou dobře prozkoumány.

Všechny zmíněné změny přicházejí v době, kdy se mění i institucionální uspořádání protidrogové politiky. Agenda závislostí od července přechází z Úřadu vlády ČR pod ministerstvo zdravotnictví. Babiš přitom v posledních týdnech opakovaně mluví o zpřísnění české protidrogové politiky a o potřebě razantnějšího postupu vůči dostupnosti návykových látek. Odvolaný protidrogový koordinátor Pavel Bém (ODS), který byl do funkce jmenován teprve v lednu, naopak mluví o hrozbě destrukce systému, který se v ČR budoval několik dekád a který nám prý ve světě závidí. To ale Babiš v pondělí jasně odmítl. „Vy jste všichni sežrali tu jejich pohádku, ten příběh, který nám tady vykládají, jak my jsme skvělí. Jsme nejhorší, nejhorší v Evropě, a mám na to papír,“ tvrdil premiér.

Kabinet zároveň podpořil návrh zavádějící samostatný trestný čin takzvaného drink spikingu. Nově by mělo být trestné podání omamné nebo psychotropní látky jiné osobě bez jejího vědomí s cílem ovlivnit její stav. Návrh společně připravili ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě), předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a předseda SPD Tomio Okamura. Drink spiking označuje situaci, kdy někdo tajně přidá do cizího nápoje alkohol, drogu nebo jinou omamnou látku bez vědomí oběti. Cílem bývá dezorientovat člověka, oslabit jeho schopnost rozhodování nebo jej učinit zranitelným vůči krádeži či sexuálnímu násilí.

Podle organizace Beat Sexism se s podobným jednáním setkala přibližně třetina mladých respondentů, přičemž oběti incident často vůbec nenahlásí. Nejčastěji se podobné případy odehrávají v barech, klubech, hospodách nebo na soukromých večírcích. Mezi používané látky patří například GHB, tedy „tekutá extáze“, dále ketamin nebo rohypnol. Šťastný na pondělní tiskové konferenci uvedl, že současná právní úprava podobné případy často nedokáže postihnout. „Teď, když někdo přimíchal té osobě cokoliv do jídla, pití nebo jí jakýmkoliv způsobem vpravil do těla omamnou látku, tak pokud nedošlo k ublížení na zdraví, často se to nepostihlo. V tuto chvíli se postihne ten samotný čin,“ řekl ministr. Zopakoval, že řada obětí v současnosti incident vůbec nenahlásí.

„Někdy se stane, že dotyčná dívka ze studu se vyspí z toho problému, ráno vstane, je jí špatně, ale nedojde k okamžitému poškození zdraví. Ty následky si ale ti lidé nesou dál do života,“ uvedl Šťastný. Nová skutková podstata má podle něj přispět k tomu, aby lidé podobné případy častěji oznamovali policii a aby bylo možné jim účinněji předcházet. Zastánci novely argumentují tím, že české právo dosud podobné jednání postihovalo pouze nepřímo prostřednictvím jiných skutkových podstat, například v případech, kdy následovalo znásilnění, krádež nebo prokazatelné poškození zdraví.