Resort spravedlnosti představil minulý týden novinářům ve sněmovně novelu rodinného práva, která má posílit ochranu dětí ve vysoce konfliktních rozvodech, kde je často přítomno i domácí násilí. Zda by ovšem návrh ministra Jeronýma Tejce (za ANO) dokázal předejít tragickému případu zesnulé 3leté Viktorky, z jejíž smrti viní policie jejího biologického otce, se stalo novým předmětem sporu mezi ministerstvem a senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (BEZPP). Ta spolu s dalšími senátory připravila vlastní novelu občanského zákoníku, pod nějž spadá problematika rozvodů a opatrovnictví. Senátorka, občanským povoláním právnička, má za to, že návrh ministerstva nejde správným směrem. Možná se ovšem rýsuje kompromis.

Kordová Marvanová v pondělí na sociální síti Facebook uvedla, že si návrh, který ministerstvo minulý týden ve středu nahrálo do systému, prostudovala a dospěla k závěru, že „nezvyšuje ochranu a bezpečí dětí jako případ Viktorky vůbec“. Podle ní se novela týká především rozhodování o péči o dítě po rozvodu nebo rozchodu rodičů, nicméně v případě Viktorky žádný spor mezi rodiči neexistoval. „Oba byli v souladu, ale vysoce rizikoví a pro dítě nebezpeční,“ napsala senátorka. Připomněla, že biologický otec dívky trpěl paranoidní schizofrenií, měl omezenou svéprávnost, drogovou závislost, násilnou trestní minulost a nařízenou ochrannou léčbu. Přesto bylo dítě vyňato z pěstounské rodiny a svěřeno biologickým rodičům. Podle Marvanové právě tento typ případů ministerská novela neřeší.

„Novela umožňuje v případě domácího násilí zbavit rodiče rodičovské odpovědnosti. Ale ani to se netýká případu Viktorky, protože otec byl agresivní a páchal násilí, ale vůči jiným lidem, dokud holčičku nezavraždil,“ napsala dále. Zároveň obvinila ministra, že veřejnosti prezentuje novelu jako řešení případu Viktorky.

Tejc kritiku odmítá. „Tvrzení paní senátorky zřejmě vychází z neznalosti námi představené novely. Návrh byl zpracován legislativou ministerstva spravedlnosti za podpory expertů z řad opatrovnických soudců a prochází připomínkovým řízením, na rozdíl od senátního návrhu. Za jeho kvalitou si stojím,“ uvedl pro Echo24.

„Návrh vznikal před medializací smutného případu Viktorky, ale reaguje i na tuto tragédii a po jeho přijetí by takovým případům dokázal předejít,“ doplnil Tejc. „Návrh ministerstva spravedlnosti uvádí výslovně v rámci vymezení zájmu dítěte i bezpečí dítěte. Je to sice upraveno v části upravující péči po rozvodu manželů,“ připustil ministr, avšak pokračoval: „Nicméně použije se to samozřejmě při jakémkoli rozhodování soudu o dítěti, takže i při svěření dítěte do pěstounské péče nebo při jeho návratu do rodiny.“ Tejc argumentuje tím, že soudy musí při všech rozhodnutích týkajících se dítěte vycházet z jeho nejlepšího zájmu. „I tehdy musí soudy rozhodovat v souladu s nejlepším zájmem dítěte, a tedy zajistit jeho bezpečí. To plyne ostatně i z Úmluvy o právech dítěte, která je pro Českou republiku závazná,“ dodal pro Echo.

Ministerstvo spravedlnosti při představování novely zdůrazňovalo právě posílení ochrany dítěte v opatrovnických řízeních. Ministr rovněž představil změnu, podle níž budou opatrovnické soudy povinně posuzovat, zda není namístě zbavit rodičovské odpovědnosti rodiče, který se dopustil domácího násilí vůči dítěti nebo druhému rodiči. Současně se rozšiřuje okruh případů, kdy soud musí zvlášť přezkoumat možnost zbavení rodičovské odpovědnosti, a to právě při zjištění domácího násilí vůči dítěti nebo druhému rodiči.

Tejc ale zároveň Echu sdělil, že některé prvky, které minulý týden prezentoval, budou v legislativním procesu teprve doplněny. „V rámci připomínkového řízení budou do návrhu doplněny mezioborové týmy, které pomůžou soudci při rozhodování o péči o dítě. Jedná se o návrh inspirovaný soudní praxí a proto bude záměrně doplněn až v připomínkách na návrh soudů,“ řekl pro Echo s tím, že cílem tohoto opatření je zajistit celistvý přístup k rodině a včasné sdílení informací. U jednoho stolu mají dle ministra sedět ti, kdo o situaci dítěte skutečně něco vědí – soudce, pracovník OSPOD a podle konkrétního případu pak psycholog, lékař, adiktolog, pedagog, policista nebo státní zástupce.

Advokátka Markéta Chudáčková, která se dlouhodobě věnuje rodinnému právu a podílela se na přípravě senátní novely Kordové Marvanové, považuje ministerský návrh za nedostatečný zejména v části týkající se péče o děti. Podle ní ministerská novela řeší především technické a procesní problémy, které přinesla nedávná rozvodová reforma přijatá za exministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). „Podstatná část návrhu se týká spíš formálních náprav toho, co se neupravilo dobře. Jde například o rozvody nebo soudní poplatky. Nám ale šlo především o péči o děti,“ řekla pro Echo24. Za největší problém považuje skutečnost, že návrh podle ní neřeší případy mimo klasické rozvodové a opatrovnické spory mezi rodiči. „Vůbec to neřeší případy dětí, které nejsou v rozvodu, tedy například děti svěřované do péče pěstounů nebo při osvojování,“ uvedla.

Podle Chudáčkové ministerská novela také zachovává pouze nejtvrdší nástroj zásahu do rodičovských práv, tedy zbavení rodičovské odpovědnosti, zatímco senátní návrh pracuje s více stupni ochrany dítěte. „Zbavení rodičovské odpovědnosti je extrémní zásah a soudní praxe ho využívá jen výjimečně,“ sdělila Echu. Autoři senátní novely chtějí výslovně zakotvit povinnost soudů přihlížet k ochraně dítěte před všemi formami násilí a posílit možnosti zásahu vůči násilným nebo těžce závislým rodičům.

Podporu společnému projednání obou novel vyjádřila poslankyně, taktéž někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Na středeční akci na pražském náměstí Míru, které se kromě ní zúčastnila i Kordová Marvanová a Decroix, profesorka uvedla, že jí ministr Tejc krátce před vystoupením přislíbil společné projednání ministerského a senátorského návrhu. „Pan ministr Tejc mně před asi dvěma hodinami slíbil, že obě novely občanského zákoníku, jak tu senátorskou, tak tu svoji ministerskou, budeme projednávat společně, čili nepůjdeme proti sobě,“ slíbila veřejně Válková.

„Posuneme to do stádia, kde se minimalizují rizika, že by se něco takového opakovalo,“ uvedla. „To maximum, které uděláme, znamená konkretizovat kritéria, která závazně určí soudcům, kteří budou rozhodovat o svěření dítěte do péče, co musí zohlednit. A co bude na prvním místě? Bezpečí dítěte,“ řekla. Podle ní by soudy neměly automaticky preferovat návrat dítěte do biologické rodiny. „Musí se zvážit, jestli se nedává někomu, kdo ho naopak uvede do nebezpečí, jako se stalo v případě malé Viktorky,“ dodala.