Občas nám některý ze čtenářů pošle výtku, že zbytečně často kritizujeme bývalou vládní garnituru a že to je na úkor kritiky garnitury Babišovy. Polehčující okolností by snad mohl být jev politické setrvačnosti. Vyskytuje se při každé výměně vlád. Některé činy a jejich dopady jsou nasvíceny se zpožděním, v řádu měsíců od chvíle, když jejich původci z vlády odešli.

Takhle teď do veřejného prostoru spadl nákup plynárenské společnosti Net4Gas českým státem. Společnost koupila Fialova vláda ke konci roku 2023 a reagovala tím na výjimečnou situaci, kdy po přiškrcení obchodu s ruským plynem plynovod ve vlastnictví Net4Gasu upadl v nečinnost. Firma byla rázem ztrátová. Měla 33 miliard korun dluh a najednou žádnou perspektivu ho splácet.

Stát má z principu držet nebo kontrolovat kritickou infrastrukturu. Je absurdní, aby plynovod ve středovýchodní Evropě ovládali nepřímo kanadští důchodci, jejichž úspory spravuje jeden ze dvou tehdejších vlastníků. Ministrem průmyslu byl Jozef Síkela, shodou okolností stejný Síkela, kterého léta zaměstnávala rakouská skupina Erste a její dceřiná Česká spořitelna. Shodou okolností Erste dva roky předtím, než Net4Gas přešel pod český stát, pomáhala firmě Net4Gas s vydáním dluhopisů. Erste tedy byla ve věci takříkajíc exponovaná. A proto je nutně exponovaný Síkela a s ním i tehdejší vládní garnitura.

Zavátou transakci vynesl teď na světlo státní podnik ČEPS, který plynařskou firmu před třemi roky na příkaz ministra Síkely kupoval. ČEPS má po nástupu Babišovy vlády nového ředitele, ten si zadal audit u agentury KPMG. V auditu, o němž jako první informovala naše bývalá kolegyně Lenka Zlámalová, stojí, že vláda ani ČEPS nepostupovaly s péčí řádného hospodáře. Koupily za cenu na horní hranici odhadované hodnoty a hlavně bez mrknutí oka převzaly zmíněných 33 miliard dluhu. Erste zřejmě spadl kámen ze srdce. Ale proč český stát nevyužil tísně, v níž se majitelé firmy po začátku války na Ukrajině ocitli? podivují se auditoři.

Zvenku to vypadá jako tunel dekády. Majitelé – německá pojišťovna Allianz a kanadský fond Borealis Infrastructure – si z firmy krátce před transakcí ještě vytáhli několik miliard na dividendách. Český stát, to byl argument ministra Síkely, na nákupu a převzetí dluhů nebude tratit. Zvedne se totiž regulovaná složka ceny plynu! A skutečně, čtvrt roku po schválení nákupu státem Energetický regulační úřad stanoví, že příští rok porostou regulované ceny plynu pro domácnosti a maloodběratele o 39, pro střední a velké odběratele o 42 procent. Něco z toho prudkého skoku asi šlo na vrub geopolitice a obecné nejistotě. Ale zůstává tu pachuť po operaci, v níž se spojí vlastníci, manažer a politici, aby se svorně zahojili na někom, kdo slyší na jméno daňový poplatník.

Když pětikoalice hledala kandidáta do Evropské komise a v užším výběru zůstával Síkela, nejmenovaný předák z ODS formuloval tuto obavu: Od nás se tam nechá poslat a pak už bude zvedat telefony jen Němcům nebo Rakušanům. Dnes nevíme, čí je to chyba, ale víme, že když Andrej Babiš potřebuje v Komisi něco vyřídit nebo zjistit, neobrací se na českého Síkelu, ale na slovenského člena Komise Maroše Šefčoviče. Jozef Síkela se jeví jako ten typ „politika“, který svou zemi vnímal jako odrazové prkno, v tomto případě prkno mezi dvěma vyššími světy.

Brání se dnes tím, že o ceně za Net4Gas prý se jednalo, že vybrané agentury odhadovaly cenu vyšší než nakonec sjednanou, že koneckonců o nákupu rozhodovala celá vláda. Formálně má pravdu, reálně ale tehdejší premiér vládu neřídil a svědci říkají, že nákup Net4Gas byl fakticky Síkelova sólová práce.

Ve vládě seděl za STAN. Ten je mezitím v opozici a v průzkumech nejsilnější opoziční strana. Suverénní postavení Víta Rakušana v čele STAN má prý co dělat i s bravurou, jakou STAN provedl aférou Dozimetr. To je však aféra z pražského magistrátu. O Net4Gas rozhodovala česká vláda a politická odpovědnost tady na předsedu Rakušana padá s větší vahou.