Necelý měsíc po spuštění nového Společného evropského azylového systému (GEAS), jehož cílem je omezit nelegální migraci do Evropské unie, se v Bruselu podle deníku Bild rozbíhá debata o dalším zpřísnění azylových pravidel. Největší frakce v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana (EPP), vyvíjí tlak na Evropskou komisi, aby připravila další legislativní změny.

Podle informací deníku Bild dorazil do vedení Evropské komise dokument, v němž lidovci vyzývají předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou k dalším krokům. Podle listu patří mezi hlavní zastánce návrhů Německo a Rakousko.

Mezi klíčové návrhy patří možnost vracet žadatele o azyl přicházející z bezpečných nečlenských zemí, například z Turecka, už na hranicích Evropské unie. Dokument zároveň požaduje rychlejší návraty uprchlíků do jejich domovských zemí, jakmile to bezpečnostní situace dovolí.

Evropská lidová strana rovněž navrhuje zrušit institut subsidiární ochrany. Ten dnes získávají lidé, kteří nesplní podmínky pro přiznání azylu ani postavení uprchlíka, ale po návratu do vlasti by jim hrozila vážná újma, například kvůli občanské válce. Podle autorů návrhu však řada těchto lidí zůstává v Evropské unii i poté, co se situace v jejich domovské zemi stabilizuje. Deník Bild uvádí, že téměř 80 procent z 381 tisíc lidí se subsidiární ochranou v Německu tvoří Syřané. Předseda EPP Manfred Weber uvedl, že by měli pomoci s obnovou své země, zároveň ale zdůraznil, že nový plán se týká především budoucích případů.

Poslanec německé CDU Detlef Seif, který má ve frakci na starosti azylovou a migrační politiku, uvedl, že cílem je vytvořit „jasný, spravedlivý a nepřetěžující azylový systém“, který ukončí období naivity. Podle něj se nesmí opakovat migrační krize z let 2015 a 2016.

Seif zároveň navrhuje zavést horní hranici pro přijímání uprchlíků. Za přijatelný považuje limit maximálně 300 tisíc lidí ročně pro celou Evropskou unii. Podle něj by mělo jít výhradně o osoby skutečně potřebující ochranu, které nepředstavují bezpečnostní riziko. Dodal, že je nutné zamezit tomu, co označil za ekonomickou migraci prostřednictvím azylového systému.

Součástí návrhů je také větší podpora zemím původu a tranzitním státům. Seif zároveň vyjádřil očekávání, že plánovaná návratová centra například v Uzbekistánu nebo ve Rwandě usnadní identifikaci migrantů a jejich návraty.

Podle Seifa čeká návrhy v Bruselu tvrdé politické vyjednávání. Vyjádřil naději, že eurokomisař pro migraci Magnus Brunner prosadí tvrdší přístup navzdory odporu části evropských institucí. Podle něj může účinnější migrační politika přispět k obnovení důvěry veřejnosti v demokratické instituce.