Nadcházející zima se z hlediska dodávek energie jeví jako nejtěžší pro Evropskou unii od zimy 2021–2022. Upozorňuje na to analýza společnosti Oxford Economics při Oxfordské univerzitě. Zásoby by na začátku zimy měly být podobné jako právě před krizovou zimou, kdy Rusko už před začátkem invaze na Ukrajinu omezilo dodávky plynu. České ministerstvo průmyslu a obchodu pro Echo24 uvedlo, že zásobníky představují důležitou pojistku zejména pro pokrytí vysoké zimní spotřeby a krátkodobých výkyvů, Česká republika ale dnes využívá několik zdrojů dodávek, především dovoz ze západní Evropy, norský plyn a LNG hlavně z USA. Nedostatek plynu v Česku nehrozí, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ale mohou lidé a firmy vyšší ceny na trhu pocítit na fakturách.

Podle poradenské společnosti Oxford Economics spojené s obchodní fakultou Oxfordské univerzity ve Velké Británii se naplnila řada nepříznivých rizik na straně nabídky a zásoby plynu jsou před topnou sezónou na historicky nízké úrovni. „Nadcházející zima se z hlediska dodávek energie jeví jako nejtěžší pro EU od zimy 2021–2022. Před pěti lety Rusko omezilo dodávky před svou invazí na Ukrajinu a v jejích počátečních fázích, čímž vyvolalo evropskou energetickou krizi. Nyní kombinace faktů, jako je fakticky uzavřený Hormuzský průliv, dlouhodobé výpadky na norských plynových polích a sucha omezující výrobu vodní a jaderné energie v energetickém sektoru uprostřed vysoké poptávky po chlazení, přičemž mezeru vyplňuje plyn, způsobila raketový růst cen. Mezitím zůstávají zásoby plynu v EU na historicky nízké úrovni, a to i po zohlednění snížené poptávky po plynu v posledních pěti letech,“ uvádí analytici Oxford Economics.

Situace by v průběhu tohoto roku mohla vyhnat inflaci nad 3,5 % a udržet ji nad 3 % až do roku 2027, což by posílilo jestřábí postoj ECB. „Na rozdíl od let 2021–2022 se však domníváme, že fyzický nedostatek představuje pouze okrajové riziko – v současnosti existuje větší globální nabídka LNG a více dovozních terminálů v EU. Hormuzský průliv zůstává fakticky uzavřen, výpadky v norské těžbě plynu se prodloužily a zemní plyn zaplnil mezeru ve výrobě elektřiny způsobenou suchy, která zasáhla výrobu z vodních a jaderných elektráren,“ uvádí analýza.

Ačkoli EU v posledních letech snížila spotřebu plynu o 15–20 %, zůstává podle nich v zimních měsících pevně v rukou počasí. „Prodloužené chladné období by způsobilo raketový růst cen. Rusko je neznámou v rovnici. Stále se na něm podílí téměř 15 % dovozu plynu do EU – další jednostranný pokles dodávek do Evropy, jak tomu bylo v letech 2021–2022, by vedl ke spirále rostoucích cen a obavám z fyzického nedostatku. Považujeme to za extrémní riziko. EU by mohla být nucena pozastavit svůj chystaný zákaz dovozu ruského plynu,“ píše se dále v analýze.

Mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Tadeáš Provazník pro Echo24 řekl, že letošní zima vedla k většímu čerpání zásob než předchozí mimořádně teplé zimy. „Obchodníci zároveň letos doplňují zásoby pomaleji, jelikož ekonomická motivace ke skladování je slabší, protože rozdíl mezi letními a zimními cenami plynu je malý, takže samotné uskladnění nepřináší takový obchodní zisk jako v některých předchozích letech. Někteří obchodníci skladovací kapacitu nevyužívají a dodávky zákazníkům zajišťují prostřednictvím spotových, forwardových a futures kontraktů,“ uvedl Provazník.

„V rámci jednání, které měl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v předchozích měsících s obchodníky s plynem a provozovateli největších tuzemských zásobníků, vyplynulo, že značná část kapacity tuzemských zásobníků (cca 80 %) je již od jara zasmluvněna a obchodníci deklarovali svůj zájem kapacitu, kterou si zasmluvnili, naplnit, jen s největší pravděpodobností vzhledem k výše uvedenému v pozdějším termínu než v loňském roce,“ dodal Provazník.

Samotná nižší naplněnost zásobníků podle něj automaticky neznamená ohrožení dodávek plynu. „Česká republika dnes využívá několik zdrojů dodávek – především dovoz ze západní Evropy, norský plyn a LNG hlavně z USA. Zásobníky představují důležitou pojistku zejména pro pokrytí vysoké zimní spotřeby a krátkodobých výkyvů. Jen bych rád doplnil, že v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by České republice před nadcházející topnou sezónou hrozil nedostatek plynu, byť zásobníky jsou letos plněny pomaleji než v minulém roce,“ dodal Provazník. Sám ministr Havlíček v rozhovoru pro Novinky.cz připustil, že firmy a domácnosti mohou dražší plyn na evropském trhu pocítit na svých fakturách.

Analytik společnosti EGU Michal Kocůrek pro Echo24 v červenci řekl, že naplněnost i tempo plnění tuzemských zásobníků je nižší než v předchozích letech. „Z tohoto můžeme usuzovat, že 90% hranice naplněnosti k 1. listopadu nebude nejspíš dosažena. Mnohem pravděpodobnější je hranice 80 %. To vytváří menší tlak na potřebu nakupování plynu, který se pro letošní letní sezónu obchoduje dráž než pro předcházející zimní sezónu. Zároveň však menší naplněnost na začátku topné sezónu vyžaduje vyšší nákupy plynu v zimě. V případě nenadálých komplikací na trhu s plynem se může promptní obstarání této komodity dále prodražit,“ uvedl Kocůrek.