Svým dosahem nejvýznamnější střet, jehož se dnes česká vláda v EU účastní, je o budoucnost systému emisních povolenek. Systém ETS, v němž firmy z energeticky náročných oborů a elektrárny v principu platí za každou vypuštěnou tunu skleníkových plynů, byl zaveden před deseti lety. Protože už za dva roky mají být uvaleny povolenky i na pohonné hmoty v našich autech a teplo v našich bytech, rozlišuje se na ETS 1 pro průmysl a budoucí ETS 2 pro domácnosti.

Strany dnešní české vlády před rokem ve volební kampani unisono slibovaly, že zatímco ETS 2 se u nás vůbec nezavede, už běžící ETS 1 se pokusíme rozvolnit. Premiér Andrej Babiš také republiku zařadil do skupiny deseti zemí, která o rozvolnění ETS 1 usiluje, přičemž těžkou vahou naší skupiny zůstává Itálie. Druhá skupina členských zemí nechce o změkčení ani slyšet, krystalicky ten názor zastává Švédsko. Několik velkých zemí ve sporu zůstává nezařazeno, kromě vlád a Evropské komise do jednání zasáhne ještě Evropský parlament. Ten bývá zpravidla nejzelenější. Jak to s reformou ETS 1 dopadne?

Výkop patří Evropské komisi. Ta minulý pátek představila návrh, po němž můžeme zapomenout na tezi, že rostoucí odpor průmyslu a posilování „populistických“ stran napříč Evropou donutí Komisi k zásadní změně kurzu, že ji zažene na ústup ze zelených pozic. Dnes ETS 1 funguje tak, že státy (a v nich usídlené firmy) část povolenek dostávají zadarmo, a čím víc vyrobí svého zboží a emitují skleníkových plynů, tím rychleji svůj kontingent gratis povolenek vyčerpají a musejí na trhu kupovat nové. Růst ceny povolenky zabezpečuje tzv. Lineární redukční faktor LRF, tempo, s nímž Komise stahuje určité množství povolenek z trhu. Momentálně dělá tento LRF 4,3 procenta ročně, napřesrok se měl ještě nepatrně zvýšit na 4,4. Vytrubovaný ústupek Komise, který oznámila v pátek, spočívá v tom, že rokem 2031 počínaje povolenek ubude už jen o 3,7 procenta ročně a v letech 2036 až 2040 o 1,7 procenta ročně. Jinými slovy se šrouby mají utahovat jen o něco pomaleji, a i tato relativní úleva nastane zadlouho. Člověku zanořenému do světa bruselských návrhů, směrnic a nařízení to může připadat jako změna trendu. Fakt je, že dosud se šlo opačným směrem a utahování šroubů se zrychlovalo. Ale skutečná změna trendu by nebyla větší či menší akcelerace utahování, nýbrž povolování. A to zatím Komisi vůbec nepřišlo na mysl.

Hlavně chemický průmysl, výrobci cementu nebo oceli, všichni z energeticky náročných oborů, kteří ještě v Evropě přežívají, mohou návrh Komise z minulého týdne chápat tak, že odvolání proti rozsudku smrti se zamítá. Jak by Komise Ursuly von der Leyenové přistupovala k otevřené rebelii Čechů, pokud bychom skutečně nezavedli ETS 2, není těžké si představit. Přistupovala by k nám jako ke vzbouřencům, které je třeba exemplárně potrestat.

Andrej Babiš vítá malý posun Komise podle hesla Lepší něco než nic. Snížení lineárního redukčního faktoru a několik dalších dílčích návrhů odrážejí menší část ze seznamu nápadů, které Babiš k reformě ETS 1 do Komise poslal už v lednu. Ústřední bod jeho dopisu tvořil cenový strop 30 eur za tunu emisí, jenž se do návrhu Komise nedostal. Když se systém povolenek před deseti lety spouštěl, stála tuna 10 eur, dnes 80. Trend je zřejmý a Bruselu zjevně po chuti.

Nakonec nejde až tak o detaily, ale o rámec. Evropská komise trvá na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a na snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Příslušné departmenty Komise se dnes moc neliší od Státní plánovací komise za reálného socialismu. Politicky se určí nějaká čísla a komisaři se pokoušejí do nich narvat ekonomiku a život společnosti. Pamětníci se často brání takovým historickým přirovnáním, zdají se jim nejapná. Tito pamětníci si ještě budou pamatovat Leninovu definici komunismu „Sovětská vláda plus elektrifikace“. Předsedkyně Komise von der Leyenová kromě pidireformy ETS odhalila ještě Akční plán pro elektrifikaci. Nekonečnou podporou e-aut a tepelných čerpadel z Evropy uděláme „první světadíl poháněný elektřinou“. Proti těmto plánovačům si naši podporu zaslouží úplně každá národní vláda, která je ochotna klást odpor.