Europol by podle chystané reformy mohl ve větší míře uchovávat a analyzovat data lidí, kteří nejsou spojováni s žádnou trestnou činností. Evropský inspektor ochrany osobních údajů Wojciech Wiewiórowski proto varuje před „vážnými riziky“ pro soukromí. Evropská komise přitom plánuje Europolu výrazně rozšířit pravomoci, zdvojnásobit jeho rozpočet i počet zaměstnanců a umožnit mu širší využívání umělé inteligence, informuje Politico.

Evropská komise představila plán na posílení Europolu v červnu. Agentura se má podle něj stát hlavním evropským uzlem pro výměnu a analýzu policejních dat a ve větší míře využívat moderní technologie včetně umělé inteligence při boji s přeshraniční kriminalitou a terorismem. Součástí reformy je také změna pravidel, podle kterých Europol s obdrženými informacemi pracuje.

Podle současného systému má Europol osobní údaje v zásadě zpracovávat v rámci předem vymezených kategorií osob, přičemž pro rozsáhlé datové soubory existují výjimky. Komise nyní navrhuje pravidla výrazně uvolnit: Europol by mohl data analyzovat i v případech, kdy zatím není možné člověka zařadit do některé z kategorií nebo určit jeho vazbu na trestnou činnost. Komise argumentuje tím, že právě takové vazby lze u rozsáhlých nestrukturovaných dat často zjistit až samotnou analýzou a mělo by se tak dít pouze v případě, že je to nezbytné. Současný systém je podle ní náročný na zdroje.

Právě v uvolnění těchto pravidel ale evropský dozor nad ochranou osobních údajů vidí problém. Návrh podle Wiewiórowského „vytváří vážná rizika, zejména pokud jde o zpracování osobních údajů osob, u nichž nebyly prokázány žádné vazby na trestnou činnost“. Inspektor dále varoval, že by návrh umožnil Europolu uchovávat údaje o „obrovském“ počtu lidí bez vazby na kriminální činnost „po dlouhou a blíže neurčenou dobu“. Evropský inspektor ochrany údajů zároveň připouští, že evropské bezpečnostní instituce potřebují nové nástroje kvůli stále složitějším formám kriminality, reforma však podle něj musí obsahovat dostatečné pojistky a účinný dohled.

Návrh počítá také s výrazným personálním a finančním posílením agentury. Rozpočet Europolu by se měl zdvojnásobit na tři miliardy eur a na dvojnásobek má vzrůst také počet jeho zaměstnanců. Evropská komise chce zároveň rozšířit technologické možnosti agentury. Europol by měl například získat vlastní cloudovou infrastrukturu pro výměnu dat v reálném čase během policejních operací nebo technologická a inovační centra, která mají pomáhat se zaváděním nových nástrojů včetně umělé inteligence.

Europol dnes především podporuje přeshraniční vyšetřování vedená policejními sbory členských států, například tím, že zprostředkovává výměnu informací a pomáhá s jejich analýzou.

Kritika zaznívá také od občanských organizací a části europoslanců. Koalice Protect Not Surveil uvedla, že reforma „nebezpečně oslabuje ochranu soukromí, automatizuje dohled a odsunuje kontrolní mechanismy na vedlejší kolej“. Právní výzkumník organizace Statewatch Romain Lanneau pak kritizuje zejména automatizovanou výměnu dat. Podle něj tyto návrhy „podkopávají právní stát v EU“, protože podle stávajících pravidel má Europol pouze podporovat národní policejní sbory při řešení konkrétních závažných trestných činů.

Obavy má i belgická europoslankyně Saskia Bricmontová ze Zelených. Její politická skupina podle ní „silně podporuje“ spolupráci evropských zemí v oblasti justice a bezpečnosti, rozsáhlé posílení Europolu ale podle ní „nesmí vést k masovému sledování ani umožnit neomezený přístup k osobním údajům“. Spor navazuje na předchozí konflikty Europolu a dalších evropských institucí s úřady pro ochranu soukromí, které se týkaly například uchovávání údajů o lidech bez vazeb na trestnou činnost nebo dat předávaných evropskou pohraniční agenturou Frontex.

Nové pravomoci by však musely ještě schválit členské státy v Radě EU a Evropský parlament.