Už v polovině srpna začala platit nová evropská pravidla pro obaly. Nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR) má sjednotit pravidla v EU s cílem snížit množství odpadu, zvýšit recyklovatelnost obalů, omezit spotřebu primárních surovin a podpořit používání recyklovaných či opakovaně využitelných materiálů. Přineslo však i chaos mezi malé podnikatele napříč evropskými státy. Ty v důsledku ruší prodeje do jiných evropských zemí a bouří se proti nákladům a administrativě, kterou na ně nové nařízení uvaluje.

Nová pravidla komplikují prodej a posílání zboží do jiných členských států Unie. Ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška pro Echo24 uvedl, že tento nový předpis jde proti volnému trhu a hrozí negativním dopadem na další prodeje a rozvoj podnikání.

Jedním z nejproblematičtějších bodů je systém rozšířené odpovědnosti výrobce, takzvaný EPR. Firma, která posílá zboží konečnému zákazníkovi do jiné členské země EU, může mít povinnost registrovat se v tamním systému, přispívat na sběr a recyklaci obalů a podle současného nastavení si také zajistit pověřeného zástupce. To pak platí pro každou zemi zvlášť.

Pro velké společnosti mohou být podobné výdaje zvládnutelnou součástí provozu. Pro malé e-shopy však představují pevný náklad, který vzniká bez ohledu na počet skutečně odeslaných zásilek. PPWR pak také představuje několikaletý proces změn, který se nebude týkat pouze samotných obalů, ale také výrobních procesů, dodavatelských řetězců a dokumentace.

Pozornost firem se dosud soustředila hlavně na vzdálenější a mediálně známější požadavky, jako je omezení prázdného prostoru v zásilkách nebo povinná recyklovatelnost obalů. Ty ale nastupují až v letech 2028 až 2030. Podstatná změna přitom přichází už letos v srpnu. Rozšiřuje se okruh subjektů, které nesou odpovědnost výrobce obalu. Nově do něj mohou spadat i dovozci, e-shopy a online platformy, které dodávají balené zboží zákazníkům.

Jedná se o desítky tisíc českých e-shopů. „Řada e-shopů si stále myslí, že mají čas do roku 2030, kdy nabíhají nejznámější povinnosti. Už letos v srpnu se ale mění samotná definice výrobce obalu a s ní i to, kdo za obal nese odpovědnost. Dovozce zboží nebo provozovatel e-shopu, který dosud obalové povinnosti přenechával dodavateli, se tak může ocitnout v roli výrobce s plnou odpovědností za shodu obalu s nařízením,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské společnosti Moore Czech Republic.

PSALI JSME: Nová pravidla EU dopadají na německé e-shopy. Některé už zastavují prodej do zahraničí

Velké firmy mají zpravidla vlastní compliance týmy, právní zázemí a zdokumentované vztahy s dodavateli, do kterých nové povinnosti vstřebají. „Většina malých a středních e-shopů nic z toho nemá. Někdo ve firmě musí obalovou agendu formálně převzít, často vůbec poprvé, a dokumentaci od dodavatelů je potřeba začít systematicky sbírat a archivovat,“ upřesňuje Hrdá.

Mikropodniky mají podle nařízení v některých oblastech mírnější požadavky, z regulace ale vyjmuté nejsou. K průběžným nákladům se navíc přidávají poplatky v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce, které budou nově odstupňované podle recyklovatelnosti obalu. „Čím hůře recyklovatelný obal, tím vyšší poplatek. U problematických obalových formátů se v zahraničních analýzách zmiňují částky v řádu desetin eura až jednoho eura za kus,“ uzavírá Hrdá.

I podle APEK je situace na poli internetových obchodů výrazně složitější. „Jelikož neexistuje jednotný EPR systém, do kterého by bylo možné se zaregistrovat a řešit poplatky za odpad z obalových materiálů na jednom místě, je situace pro (nejen) e-shopaře nyní složitější. Pro internetové obchody, především pokud prodávají do zahraničí v menších objemech, jde o velkou komplikaci. A může se jednat až o bariéru v prodeji do jiných států EU. To může mít samozřejmě negativní dopady na prodeje a další rozvoj podnikání,“ uvedl ředitel APEK Jan Vetyška pro Echo24.

PŘÍMO SOUVISÍ: Startuje nařízení, které promění balení potravin. Firmy varují před chaosem a vysokými náklady

Ředitel Vetyška se domnívá, že se to může podepsat i na cenách zboží. „K jistému navýšení může dojít, i když větší obavy mám z omezení dostupnosti zboží v rámci EU. Samo o sobě to jde právě proti volnému trhu, který je jednou z hlavních výhod Unie,“ sdělil redakci.

Vetyška dodal, že tato pravidla se vztahují i na velké čínské platformy jako jsou například Shein nebo Temu. „Rozhodně bude zajímavé sledovat, jak právě prodejci z Číny budou dodržovat nová pravidla PPWR a jak bude Evropa schopná po nich dodržování svých pravidel vymáhat. Bylo by smutné, kdyby další novinka v povinnostech znovu zasáhla především místní obchodníky,“ uvedl ředitel Vetyška pro Echo24.

Na obranu malých podnikatelů vznikla už i petice. Ta čítá více než 76 tisíc podpisů a píše se v ní, že systém, který měl původně přimět velké znečišťovatele k převzetí odpovědnosti, v praxi vytváří nepřiměřenou překážku zejména pro malé podnikatele. „Zatímco nadnárodní společnosti s celými právními odděleními tyto náklady na dodržování předpisů bez problémů absorbují, nezávislý řemeslník nebo osoba samostatně výdělečně činná, která do jiné země EU posílá jen deset malých balíčků ročně, je nucena registrovat se v 27 jednotlivých národních registrech, najmout drahé místní pověřené zástupce, platit roční minimální poplatky a podávat složité výkazy v různých jazycích,“ píší autoři. Podle nich je takový systém „finančně i administrativně nemožný“.

I podle ministerstva životního prostředí chybí klíčová pravidla, jako jsou označování obalů, kritéria recyklovatelnosti nebo požadavky na zákaz určitých druhů obalů. „To může vést k tomu, že firmy budou muset požadované kroky opakovat, místo aby provedly jednu promyšlenou změnu. Již dnes se na nás obracejí podniky a profesní svazy s tím, že jejich dodavatelé nevědí, jaké obaly mají připravovat, protože jednotliví odběratelé i různé členské státy požadují rozdílná řešení. Výsledkem tak paradoxně není rychlejší cirkularita, ale nejistota, odkládání investic a riziko opakovaných nákladných změn. Ty se přitom podle některých zdrojů dopadové studie EK odhadují až na 54 miliard eur, které bychom mohli při rozumnějším nastavení Evropě z velké části ušetřit,“ uvedl ministr Igor Červený (Motoristé sobě).

A co dalšího tedy musí firmy od 12. srpna dodržovat? Podniky musí mít pro obaly technickou dokumentaci a začíná platit zákaz PFAS v obalech určených pro styk s potravinami. Tyto látky se dosud běžně používají v krabicích na pizzu, fastfoodových sáčcích nebo nepromastitelných pekárenských sáčcích. Od roku 2030 navíc začne platit limit maximálně 50 % prázdného prostoru v zásilce, do kterého se počítají i výplně.

V gastronomii se už v roce 2027 umožní plnění do vlastních nádob zákazníka. Od roku 2028 se zavedou harmonizované štítky o složení obalu a od roku 2029 QR kódy na opakovaně použitelných obalech. Od roku 2030 se některé typy jednorázových plastových obalů přestanou na trhu objevovat, například vybrané obaly pro jednotlivé porce potravin a nápojů nebo některé jednorázové obaly v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb (např. tácky, talíře, kelímky, sáčky, krabičky, mini obaly na kosmetické, hygienické a toaletní potřeby v hotelích apod.). Další cíle a zpřísnění jsou nastaveny pro roky 2035 a 2040.