„Kdyby mi někdo řekl, že se tohle stane, odvětil bych mu: Chlape, ty musíš kouřit skutečně dobrý crack,“ prohlásil Elon Musk v pátečním projevu poté, co jeho společnost SpaceX vstoupila na burzu v největším IPO v dějinách. „SpaceX jsem dával méně než desetiprocentní šanci, že vůbec uspěje. Všem jsem říkal: nejspíš to selže, ale měli bychom to zkusit, protože pokud tu nebude nová společnost, která se vydá do vesmíru, nikdy se z nás nestane ‚vesmíroplavebná‘ civilizace,“ dodal.

Krátce nato se Musk stal prvním dolarovým bilionářem světa, tedy člověkem s majetkem přesahujícím 10¹² dolarů. Pro představu rozdílu mezi milionem, miliardou a bilionem dobře funguje příměr s časem. Milion vteřin je necelých dvanáct dnů. Miliarda vteřin je bezmála dvaatřicet let. Bilion vteřin je více než jednatřicet tisíc let. Jinými slovy: je to skutečně hodně.

Ještě podivuhodnější než Muskův osobní majetek je však entuziasmus kolem samotné SpaceX. Firma po IPO překonala hranici dvou bilionů dolarů tržní hodnoty a po debutu se obchodovala za násobky, které by u běžné firmy vyvolaly salvu posměchu: při ceně 168 dolarů za akcii šlo zhruba o 118násobek tržeb. Akcie poté dál prudce rostly, nakrátko se dostaly nad Amazon, a na okamžik dokonce přeskočily i Microsoft; po středeční korekci se SpaceX propadla zpět, ale stále patří mezi nejhodnotnější veřejně obchodované firmy na světě.

Tím se dostáváme k takzvané Magnificent 7: skupině amerických technologických gigantů – Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Nvidia, Meta a Tesla –, kteří v posledních letech táhli velkou část růstu amerického akciového trhu. Možná se bude brzy mluvit spíše o Mag 8. A pozoruhodné je, že ve dvou z těchto firem bude ústřední postavou tentýž muž: Musk, který je zároveň šéfem Tesly.

SpaceX není ani zdaleka strojem na zisk. Naopak v roce 2025 vykázala ztrátu zhruba 4,9 miliardy. V prvním čtvrtletí roku 2026 sice tržby rostly, ale ztráta dosáhla téměř dvou miliard dolarů. V prospektu k IPO navíc firma investorům nepředložila jen telekomunikační byznys Starlinku či raketové zakázky, ale také vize, které jsou buď tak vzdálené, že jsou pro dnešní valuaci téměř irelevantní, nebo tak fantastické, že připomínají spíše science fiction: těžba kovů z asteroidů, cesty na Měsíc a Mars, případně další mimozemská infrastruktura.

Viděno chladným rozumem bylo ocenění SpaceX už před vstupem na burzu zcela absurdně nadsazené. Každý rozumný člověk musel mít sto chutí Muskovu firmu shortovat. Nicméně kdo to však udělal, ten se spálil. Burza se totiž nechová rozumně. Řada analytiků bude mluvit o tuposti davového chování, o malých retailových investorech omámených mamonem a strachem, že jim ujede životní příležitost (FOMO!). A něco na tom jistě je – notabene po podobných raketových růstech obvykle přichází korekce, vystřízlivění a určitá bolest.

Jenže pohled, který ve SpaceX vidí pouze bublinu, klamání a nerozum Muskových fanoušků, přehlíží důležitý rozměr věci. Firma je totiž symbolem něčeho zásadního, co bychom mohli snad nazvat (poněkud sentimentálně) nadějí či vírou v budoucnost. Většina příběhů, které si jako západní civilizace v posledních dekádách vyprávíme, jsou příběhy úpadku: sociokulturního, ekonomického, environmentálního, demokratického, duševního atd. Přidáme-li k tomu časté elitní sebemrskačství – za znečištění, nerovnost, nespravedlnost a vůbec za vlastní existenci –, dostaneme pohled do budoucna plný chmur, pesimismu, viny a žalu (klimatického i jiného). A když už někdo nabídne pozitivnější vizi, zpravidla to bývá marketingový slogan či jiná prázdná a otřepaná fráze, za níž se nic podstatného nenachází.

Tohle je kontext, do nějž vstupuje Musk: podivín s Aspergerovým syndromem, který mluví o lidstvu dobývajícím vesmír. Navíc to nejsou jen plané řeči. Hovoří zde člověk, který navzdory obrovskému množství selhání nakonec skutečně postavil recyklovatelné rakety, přistával s nimi na plovoucích plošinách v oceánu, změnil ekonomiku kosmických letů a pomocí Starlinku vybudoval infrastrukturu dostupného internetu, kterou dnes využívají miliony lidí. Jistě jeho vize nebude fungovat na všechny (nejeden levičák již IPO vzal jako podnět pro vlastní záštiplnost a zvýšení daní), ale v porovnání s dostupnou nabídkou jsou jeho optimismus a snová aspirace v něčem vpravdě neotřelé a osvěžující.

„Vždycky budeme mít problémy na Zemi,“ prohlásil Musk na závěr svého proslovu. „Vždycky tu budou věci, které bychom chtěli zlepšit, a ano, měli bychom se je snažit řešit. Zároveň ale musí existovat i věci, které vás nadchnou při pohledu do budoucna, kvůli nimž ráno rádi vstanete z postele, protože se nebudete moct dočkat, co se stane dál. Tohle je budoucnost, kterou vám chce SpaceX přinést.“

Nedivil bych se, kdyby tahle věta vysvětlovala víc ze současné valuace SpaceX, než burzovní analytici předpokládají. Musk totiž možná neprodává jen akcie firmy. Prodává poukázku na naději.