Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Návrhy na mírové řešení ukrajinské války jsou „na stole“, ale Rusko si je podle Putina „pečlivě promyslí“ a rozhodnutí učiní na základě vlastních zájmů. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva ruskojazyčných obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.

Řada západních představitelů v posledních dnech varovala před možností, že se Rusko pokusí udeřit proti některému z evropských států v odvetě za pomoc, kterou Evropa poskytuje Ukrajině. Ta od února 2022 čelí ruské invazi.

Evropské země eskalují situaci, protože chtějí i nadále podporovat Ukrajinu, prohlásil k tomu Vladimir Putin. Zdůraznil, že Moskva se nepřipravuje na vojenskou akci proti zemím EU. "Pro takovou akci neexistují žádné důvody," uvedl a označil například tvrzení estonského ministra obrany o možném konfliktu za provokaci. „Cirkus odešel, ale klauni zůstávají,“ dodal.

Rusko v květnu oznámilo, že hodlá žalovat Lotyšsko a jeho sousedy Litvu a Estonsko u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu za údajné porušování práv rusky mluvících obyvatel. Všechny tři pobaltské země porušování práv menšin popřely a obvinily Moskvu, že využívá ruskou etnickou menšinu k vyvolávání napětí. Podle Putina Moskva čelí porušování práva ruskojazyčných obyvatel humanitárními prostředky.

V Lotyšsku, které je stejně jako zbývající dva pobaltské státy členem Severoatlantické aliance i Evropské unie, žije početná rusky mluvící menšina. Lotyšsko hraničící s Ruskem i s Běloruskem coby spojenec Ukrajiny čelí od začátku rusko-ukrajinské války tomu, co označuje za hybridní útoky ze strany Moskvy.

V souvislosti s případným mírovým jednáním Putin uvedl, že to byl Kyjev, kdo přerušil kontakty v Istanbulu. Několik týdnů před ruskými víkendovými volbami ukrajinská strana vyjádřila touhu je obnovit, ale v noci 20. září se ukrajinské ozbrojené síly pokusily o masivní útok na Moskvu. Prezident řekl, že Ukrajinci se pokusili zaútočit na domy zaměstnanců volebních komisí. Napadeny byly i volební místnosti, včetně jedné ve škole. "Kyjev musí pochopit, že eskalace situace nepovede k ničemu dobrému, ale jen ji zhorší, zdůraznil Putin.

Návrhy na mírové řešení ukrajinské války jsou podle Putina „na stole“, ale Rusko si je „pečlivě promyslí“ a rozhodnutí učiní na základě vlastních zájmů. „Takzvané usmíření a návrh na obnovení jednání – ano, to vše je na stole a všechno je možné. Ale po všem, co udělali, budeme muset stále pečlivě promýšlet, co v tomto ohledu musíme udělat. A v každém případě veškerá rozhodnutí v této oblasti, včetně možného obnovení procesu vyjednávání, budou vycházet ze zájmů Ruské federace,“ dodal Putin.

Německá Národní bezpečnostní rada, složená z představitelů silových ministerstev, armády a tajných služeb, tento měsíc uvedla, že Německo zůstává cílem ruských hybridních útoků. Německo zaznamenalo v srpnu incident na letišti Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Berlín odpovědnost připsal Moskvě, která to odmítla.