Moc bych si přál, abychom se ještě v letošním roce dostali na kýžená dvě procenta HDP výdajů na obranu, ale chci být seriózní a nelakovat si realitu na růžovo. Pro Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský s tím, že přes veškerou snahu všech zúčastněných naplnění dvouprocentního závazku ČR vůči NATO není možné garantovat. Podobně se po jednání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO). Landovský také, jak funguje metodika NATO, která je podle něj detailnější než v minulosti, včetně příkladů toho, co lze započítat. Zároveň ale nejde o „checklist“, z nějž by si státy mechanicky odškrtávaly jednotlivé položky.

Práce vládního zmocněnce pro koordinaci plnění závazků vůči NATO je podle Landovského především prací koordinační a metodickou. „Nejde už pouze o otázku rozpočtu ministerstva obrany, ale stále více o schopnost státu doložit, že konkrétní výdaje skutečně přispívají k obraně, bezpečnosti a plnění aliančních plánů. Kromě práce na ministerstvu obrany jsem měl schůzky na NÚKIB, SSHR, MPO a dalších institucích. Schůzek bude daleko více, protože je třeba skutečně přesvědčit instituce, které dělají pro obranu nebo odolnost cennou prací, že je třeba tyto schopnosti mimo resort obrany zapojit do systému obrany státu,“ popsal pro Echo24 Landovský.

NATO dnes podle něj pracuje se dvěma paralelními kategoriemi. „První jsou přímé obranné výdaje podle definice NATO z roku 2018. Ty NATO vymezuje jako „platby uskutečněné národní vládou specificky k naplnění potřeb ozbrojených sil, spojenců nebo Aliance“. Patří sem například výdaje na ozbrojené síly, vojenský výzkum a vývoj, vojenské zásoby, některé společné alianční fondy nebo vojenská pomoc spojencům. Naopak explicitně vylučují například civilní obranu,“ vysvětlil Landovský.

Druhou kategorií jsou investice do bezpečnosti, obrany a odolnosti podle nové definice NATO z června 2025. Ta podle vládního zmocněnce a někdejšího velvyslance ČR při NATO reaguje na proměnu bezpečnostního prostředí a vychází z toho, že obranyschopnost dnes není jen otázkou tanků, letadel a munice, ale také fungování společnosti v krizi nebo konfliktu. „Proto zahrnuje například výdaje na odolnost státu, ochranu kritické infrastruktury, logistickou infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, obranný průmysl, inovace, zásoby nebo některé dual-use projekty. NATO ale zároveň jasně stanoví podmínku, že tyto výdaje musí být navázány na alianční obranné plánování nebo na národní obranné plány,“ popisuje dále Landovský s tím, že nejde tedy o to „schovat“ pod obranné výdaje cokoliv.

NATO se podle jeho slov snaží vytvořit systém, který odpovídá realitě moderního konfliktu. „Válka na Ukrajině ukázala, že obranyschopnost závisí také na energetice, dopravní infrastruktuře, datových sítích, kybernetické bezpečnosti nebo schopnosti průmyslu rychle vyrábět,“

Reagoval také na otázku, která v souvislosti s výdaji na obranu a každoroční snahou dostat se nad hranici dvou procent, opakovaně veřejně zaznívá, tedy zda existuje jasná metodika NATO, podle níž by se mohlo Česko při započítávání výdajů řídit. „NATO dnes disponuje výrazně detailnějšími definicemi než v minulosti. Oba dokumenty obsahují konkrétní pravidla i příklady. Zároveň ale nejde o jednoduchý ‚checklist‘, kde by si státy mechanicky odškrtávaly jednotlivé položky. NATO pracuje s principem odborného a politického posouzení konkrétních výdajů v kontextu aliančních plánů a schopností,“ uvedl Landovský.

Důvod je podle něj jednoduchý: technologie i bezpečnostní prostředí se rychle mění. „Příliš rigidní seznam by rychle zastaral. Ještě před několika lety by například investice do kybernetické bezpečnosti, ochrany podmořských kabelů nebo obranných inovačních ekosystémů v podobných definicích téměř nefigurovaly,“ míní vládní zmocněnec a dodává, že větší míra jasnosti a předvídatelnosti je současně v zájmu všech spojenců. I proto prý NATO nové definice přijalo. „Dokument z roku 2025 například výslovně stanoví, že výdaje mohou být vykázány pouze jednou, aby se zabránilo dvojímu započítávání, a že reporting bude probíhat podle standardizovaných instrukcí NATO,“ poukázal Landovský.

Česká republika tedy dnes podle jeho slov nestojí před problémem absence definic, ale spíše před úkolem správně propojit jednotlivé resorty, identifikovat relevantní projekty a umět je vůči NATO transparentně a důvěryhodně doložit. „Moderní obrana už dávno není záležitostí pouze ministerstva obrany, ale stále více otázkou fungování státu jako celku, který je v případě smysluplného a systémového propojení vždy více ne jen pouhý součet schopnosti, kterými stát disponuje,“ doplnil Landovský.

Zda ČR letos na dvě procenta dosáhne, není jisté. Premiér Babiš to uvedl ve středu po jednání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou. „Je květen a přes veškerou snahu všech zúčastněných není možné garantovat naplnění českých závazků vůči NATO ve smyslu 2 % výdajů na obranu, jak stanoví i příslušné domácí předpisy, ještě v tomto roce. Moc bych si to přál, ale chci být seriózní a nelakovat si realitu na růžovo,“ řekl Landovský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu uvedl, že podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní letos Česko závazek dvou procent. V letošním rozpočtu vláda zatím počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane v případě, že by do nich zahrnulo i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) totiž pro Echo24 připustila, že 20 miliard navíc, které by bylo potřeba případně na obranu dodat, na ministerstvu financí „nesuší“. „Tomu nikdo nevěří,“ uvedla Schillerová.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) začala v souvislosti s volbou náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče spekulovat o tom, že by současného ministra Jaromíra Zůnu mohl vystřídat právě Landovský. „Pokud ministr Zůna opravdu natvrdo hlasoval proti, může znamenat nějaký konflikt. Na druhou stranu, ministr Zůna je i u veřejnosti vnímán jako velmi slabý ministr, Andrej Babiš ho tak také vnímá a je to podle mého názoru otázka času, kdy bude vystřídán. Bude to u něj složitější, protože je zároveň vicepremiérem, ale myslím, že i to, že panu Zůnovi dali jako dohlížitele na jeho agendu Jakuba Landovského, je nějaká předzvěst, že na Jakuba Landovského Andrej Babiš myslí jako na možného budoucího ministra obrany,“ uvedla Černochová v České televizi. Šéf SPD Tomio Okamura to pro Echo24 odmítl s tím, že „návrhy na odvolávání ministrů dává předseda koaliční strany, přičemž žádná taková debata se nekoná“.