Nižší porodnost v krátkém až středním horizontu povede k nižším deficitům veřejných rozpočtů a pomalejšímu zvyšování dluhu. Pro Echo24 to uvedl analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček. Dodal, že nízká porodnost snižuje výdaje na porodné, mateřskou, ale také třeba na sirotčí důchody či zdravotnictví, neboť malé děti jsou po seniorech druhou „nejdražší“ skupinou z hlediska zdravotních výdajů. V horizontu zhruba 25 let ale kvůli menšímu počtu pracujících dojde k zásadnímu snížení příjmů ze sociálního a zdravotního pojištění a daňových příjmů obecně. Důchodový systém bude kvůli nižšímu objemu příspěvků na důchodové pojištění vykazovat vyšší deficity a dojde k nárůstu poměru veřejného dluhu k HDP.

Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá. Loni se v ČR podle předběžných údajů statistického úřadu narodilo 77 600 dětí. Je to nejméně od roku 1806, od kterého je počet narozených k dispozici. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje její zvýšení za svou prioritu. Nedávno proběhla na toto téma i konference na úřadu vlády. „Dostali jsme zpětnou vazbu od odborníků, zazněly skvělé přednášky, třeba od Ivany Tykač z institutu Solvo, Andrey Boháčikové z První lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Daniela Prokopa z PAQ Research a tak dále,“ uvedl Babiš s tím, že ho zaujal hlavně průzkum zmíněné organizace Solvo, která navrhuje deset řešení krize spojené se stárnoucí strukturou české společnosti. Mezi nimi je například osm let základní školy, dva roky povinné mateřské školy pojmou učivo první třídy, jesle a mateřské školy při vysokých školách či silná podpora rodiny v prvních dvou letech.

Poslanci tento týden podpořili v prvním čtení předlohu, podle níž má rodičovský příspěvek vzrůst od příštího roku o 50 000 korun na 400 000 korun a na dvojčata a vícerčata ze 700 000 korun na 800 000 korun. Sněmovna podpořila v úvodním kole vládní novelu, která zvýšení předpokládá pro rodiče dětí narozených po 1. lednu 2027. O okruhu rodičů s nárokem budou poslanci dál jednat. Například koaliční hnutí SPD prosazuje poměrné zvýšení příspěvku i pro rodiče dětí do tří let věku narozených před přelomem nynějšího a příštího roku. Část opozice znovu volá po zavedení valorizace. Novelu teď posoudí sociální výbor.

Obecně ale v krátko- a střednědobém horizontu znamená nižší porodnost snížení výdajů státního rozpočtu. „V krátkém horizontu bude nízká porodnost snižovat výdaje a zvyšovat příjmy veřejných rozpočtů. Bezprostředně se projeví v nižším porodném, v dávce otcovské poporodní péče a v peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřská, placená je z nemocenského pojištění). Se zpožděním necelého jednoho roku by se nízká porodnost jinak postupně projevila v nižších platbách na rodičovský příspěvek, ty ale zřejmě nakonec vzrostou díky pravděpodobnému zvýšení výše příspěvku od 1. ledna příštího roku o 14,3 %. Nižší budou i výdaje na zdravotnictví, protože malé děti jsou po důchodcích z hlediska zdravotních výdajů ‚nejdražší‘,“ uvedl pro Echo24 analytik NRR Michal Hlaváček.

Ve střednědobém horizontu se k nižšímu rodičovskému příspěvku a nižším zdravotním výdajům přidá podle Hlaváčka i nižší rozsah odpočtů a vyšší příjmy z daně z příjmů fyzických osob, tedy takzvané „odpočty na děti“. „Následovat budou zejména nižší výdaje na školství, v rámci důchodového systému budou nižší výdaje na sirotčí důchody a částečně také důchody invalidní. V součtu tak povede nižší porodnost v krátkém až středním horizontu k nižším deficitům veřejných rozpočtů a pomalejšímu zvyšování dluhu,“ uvedl Hlaváček s odkazem na zprávu NRR o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

V delším horizontu zhruba 25 let začne podle Hlaváčka postupně působit efekt nižšího počtu pracovníků a nižšího HDP, což se projeví mj. v nižších příjmech ze sociálního a zdravotního pojištění a daňových příjmů obecně, hlavně daně z příjmu fyzických osob. „Důchodový systém bude kvůli nižšímu objemu příspěvků na důchodové pojištění vykazovat vyšší deficity a dojde k nárůstu poměru veřejného dluhu k HDP. Vzhledem k doznívání dopadů směřujícím k nižším výdajům se ale tyto deficity důchodového systému ve výši dluhu promítnou poměrně pozdě až po roce 2065. Do počtu starobních důchodců se přitom současná nižší porodnost nikterak nepromítne, projektované počty důchodců budou odlišné až ke konci století,“ dodal Hlaváček.

Provedené simulace z dílny NRR naznačují, že i při dnešním nastavení důchodových parametrů, tedy včetně postupného zvýšení věku odchodu do důchodu, se v horizontu zhruba pětadvaceti let dostane penzijní systém do schodků v rozsahu kolem 1,5 procenta HDP. Přesto chce Babišův kabinet zastropovat odchodu do důchodu na 65 let a zrychlit valorizace, navíc těm nejstarším seniorům přidat plošně částky navíc.

S tím se navzdory dopadům na rozpočet ztotožňuje i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Já jsem toho názoru, že jakožto ministryně financí musím stát za všemi opatřeními, s nimiž jsme šli do voleb. Volby jsme vyhráli, takže jsme je promítli i do programového prohlášení vlády. I já jsem stála na těch náměstích, slibovala jsem to lidem a podepsala jsem programové prohlášení. O tom není debata. O čem se debata vede a povede, je načasování a propojení všech těch opatření, která spolu souvisí,“ uvedla pro Echo24 Schillerová s tím, že vládu ale nic netlačí.

Kabinet věří, že propad pokryje nastartovaná ekonomika. „Bez peněz nic nenastartujete. Musíte nejprve investovat. To premiér Babiš jako zkušený byznysmen ví, že nejprve máte náklady a pak až ten byznys. Jinými slovy, nejprve musíte investovat a pak se vám rozjede ekonomika. My nebudeme lidem lhát, budeme jim říkat, na co peníze potřebujeme a jak se jim to v budoucnosti vrátí,“ dodala ministryně.