Počet migrantů, kteří od roku 2018 překročili Lamanšský průliv na malých člunech, překonal hranici 200 tisíc. Vyplývá to z nových údajů britského ministerstva vnitra. V pátek dorazilo do Británie 70 lidí na jednom člunu, čímž celkový počet za posledních devět let vzrostl na 200 013. Informuje o tom server BBC.

Britské vlády v posledních letech opakovaně slibovaly snížení počtu migrantů využívajících tuto trasu a zastavení převaděčských skupin, které nebezpečné přeplavby organizují. Přesto se počet příchozích na malých člunech za poslední tři roky více než zdvojnásobil.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci OSN a francouzských úřadů letos při pokusu o přeplutí Lamanšského průlivu zahynulo nejméně osm migrantů. V loňském roce bylo potvrzeno 23 úmrtí. Britská vláda označila situaci kolem migrantů překračujících průliv za „vážný incident“ už v roce 2018, kdy začal růst počet lidí využívajících tuto trasu. K nárůstu podle dostupných informací přispělo posílení bezpečnostních opatření v přístavech, omezení jiných nelegálních tras i rozvoj organizovaných převaděčských skupin.

Vláda také uvedla, že v posledních letech přibylo takzvaných „červených dnů“, kdy jsou podmínky pro přeplutí příznivé, a že častěji vyplouvají přeplněné čluny.

Přibližně 128 tisíc přeplaveb připadá na období konzervativních vlád mezi lety 2018 a 2024. Bývalý premiér Rishi Sunak v roce 2022 slíbil „zastavit čluny“. Labouristé po nástupu vlády premiéra Keir Starmer v roce 2024 uvedli, že chtějí „rozdrtit“ převaděčské gangy vydělávající na nelegálních přeplavbách.

Od té doby dorazilo do Británie tímto způsobem více než 72 tisíc lidí. Většina migrantů vyráží z Francie a následně žádá o azyl ve Spojeném království, i když ne všem je udělen.

Roční počet migrantů využívajících tuto trasu dosáhl maxima v roce 2022, kdy cestu absolvovalo více než 45 tisíc lidí. O rok později počet klesl o několik tisíc, v následujících třech letech však zůstal na podobné úrovni. Od letošního ledna přeplulo průliv více než 7380 lidí, což je o 36 procent méně než ve stejném období loni.

Mluvčí ministerstva vnitra uvedl, že vláda zesiluje opatření proti přeplavbám malými čluny. Podle něj ministryně vnitra podepsala novou dohodu s Francií zaměřenou na posílení zásahů na plážích a stíhání převaděčů. Společná opatření podle ministerstva od voleb zabránila více než 42 tisícům pokusů o nelegální přeplutí průlivu. Úřady také podle vlády deportovaly nebo vyhostily téměř 60 tisíc lidí pobývajících v zemi nelegálně.

Údaje ministerstva vnitra ukazují, že většina migrantů, kteří mezi lety 2018 až 2025 překročili průliv na malých člunech, pocházela z Íránu, Afghánistánu, Iráku, Eritreje a Albánie. V posledním roce ale vzrostl počet lidí přicházejících z několika afrických zemí.

Počet migrantů z Eritreje, Somálska a Etiopie se oproti roku 2024 téměř ztrojnásobil na 13 tisíc. Počet lidí připlouvajících ze Súdánu vzrostl ve stejném období asi o 60 procent. Text uvádí, že v těchto zemích pokračují občanské války a politické represe.

Evropská pohraniční agentura Frontex zaznamenala zvýšení počtu migrantů připlouvajících po moři do několika středomořských zemí právě z těchto čtyř afrických států.

Téměř všichni lidé překračující průliv jsou mladší 40 let. Muži a chlapci tvořili mezi lety 2018 a 2025 téměř devět z deseti příchozích. Podíl žen a dívek se však postupně zvyšuje. Přibližně 95 procent lidí, kteří během posledních osmi let dorazili na malých člunech, požádalo ve Spojeném království o azyl. Do konce loňského roku bylo zpracováno více než 108 tisíc těchto žádostí a přibližně tři z pěti žadatelů azyl získali.

Úspěšnost žádostí se výrazně liší podle země původu. U migrantů z Jemenu, Súdánu a Eritreje bylo schváleno více než 90 procent žádostí. U Afghánců činila úspěšnost v roce 2022 po návratu hnutí Taliban k moci 96 procent, do roku 2025 ale klesla na 33 procent po změně pokynů ministerstva vnitra, podle nichž už bezpečnostní situace nebyla hodnocena jako dříve.

Od roku 2018 bylo z Británie vráceno asi 7600 lidí, kteří do země připluli na malých člunech. Podle údajů do prosince 2025 tvořili 70 procent vrácených Albánci. Ministerstvo vnitra nerozlišuje, zda šlo o dobrovolné návraty nebo nucené deportace. Návraty do Afghánistánu jsou v současnosti pozastaveny, protože mezi oběma zeměmi nefunguje diplomatická mise.