Známý kuchař Zdeněk Pohlreich se možná poněkud nečekaně stal nositelem debaty o tom, zda je v demokracii legitimní možnost voleb ignorovat. V médiích poslední dobou několikrát oznámil, že se letošních parlamentních voleb nejspíš nezúčastní, protože si „politickým vývojem nechce kazit náladu“. „Tentokrát se voleb určitě nezúčastním, protože moje znechucení tou taškařicí, které se říká předvolební kampaň, dosáhlo takové úrovně, že jsem si to pro sebe vyhodnotil, že je nejčistší se na tom vůbec nepodílet,“ uvedl v rozhovoru Čestmíra Strakatého.

Jeho slova vyvolala vlnu reakcí – od kritiky premiéra Petra Fialy, který absenci u voleb označil za „hloupost“, až po útoky na sociálních sítích. „Mně už je nanic z politický atmosféry v týhle společnosti, kde se to hraje na úrovni Sparta, Slavia,“ vysvětlil Pohlreich zase pro pořad Prostor X. Připustil ale, že si nechává otevřená vrátka: „Já si vždycky nechám tu svobodu se rozhodnout do poslední chvíle k tomu, co budu nebo nebudu dělat.“

Půjdu letos volit? A půjde Zdeněk Pohlreich? A půjdete vy?

Na mým YouTube vyšlo nový video 👇🏻https://t.co/ZsLxfJt3xP

— Martin Mikyska (@martin_mikyska) September 21, 2025

Na Pohlreicha se snesla kritika i z veřejného prostoru. „Zdeňku, nevolit, protože vás politika nebaví, je jako kdyby kuchař řekl, že přestane solit, protože mu sůl zkazila náladu. Výsledek? Jídlo bez chuti. A stejně tak i demokracie bez účasti,“ reagoval šlechtic Jiří Lobkowicz. Pohlreichovu nechuť k politice zpochybnili i influenceři, kteří jeho postoj označili za „nezodpovědný“ nebo „rezignovaný“.

Téma ale není jen otázkou osobní volby. Už v prezidentských volbách 2023 někteří veřejně známí lidé, například hudebník Michael Kocáb, deklarovali, že se kvůli výsledku prvního kola raději „zdrží hlasování“. „Je to legitimní politický nástroj,“ řekl tehdy Kocáb s odkazem na to, že oba postupující kandidáti – Petr Pavel i Andrej Babiš – měli komunistickou minulost.

Data ukazují, že fenomén nevoličů je v Česku masový a má dlouhodobý charakter. Podle průzkumu STEM/MARK z května více než tři miliony lidí neplánují k letošním sněmovním volbám přijít. Zhruba 1,4 milionu tvoří tzv. chroničtí nevoliči, kteří k urnám chodí jen výjimečně. Dalších 1,5 milionu patří mezi tzv. vlažné nevoliče, kteří účast zvažují spíše nahodile. Hlavním důvodem, proč nechtějí volit, je nedůvěra v politiku a pocit, že „není koho volit“.

„Klíčovým faktorem neochoty podstatné části populace účastnit se voleb je celkový negativní obraz české politické scény a absence politického subjektu, se kterým by se lidé ztotožnili,“ uvedl analytik Radek Pileček. Podle průzkumu důvěřuje současné Poslanecké sněmovně jen osm procent lidí, vládě zhruba desetina.

Zároveň se ukazuje, že volební účast klesá. V roce 2017 přišlo k volbám 60,8 procenta oprávněných voličů, o čtyři roky později v roce 2021 to bylo 65,4 procenta. Letos však podle posledního modelu Medianu zvažuje účast jen 57,5 procenta voličů – tedy o osm procentních bodů méně. Zatímco třetina lidí deklaruje, že k volbám určitě půjde, další část se rozhoduje na poslední chvíli a významně na ni působí aktuální nálada, témata i počasí.

Politici proto lidi k účasti nabádají. „Běžte volit! V těchto volbách jde o dobrý výsledek demokratických stran,“ apeloval ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan. Podobně influenceři Martin Mikyska alias Mikýř nebo Jan Špaček vzkázal přímo Pohlreichovi: „Tohle je moje varování. Běžte volit.“

Nevoliči přitom tvoří proměnlivou skupinu. Zatímco prezidentské či komunální volby považují za důležitější – protože v nich figurují konkrétní lidé, které často osobně znají – parlamentní či evropské volby označují za složité a nepřehledné. Odborníci upozorňují, že k vyšší účasti by mohlo přispět například hlasování přes internet, zatímco zavedení korespondenční volby by mělo malý efekt.