Prezident Petr Pavel před odletem do Bratislavy potvrdil, že se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) dohodl, co se nových velvyslanců týče, na čtyřech změnách oproti původnímu plánu schváleném ještě kabinetem Petra Fialy (ODS). Byť nechtěl konkrétně jmenovat, de facto potvrdil to, o čem se v posledních měsících kuloárně spekulovalo: kabinet dosáhl jen pár úprav na nejvýznamnějších postech, za což musel vyjít vstříc Hradu. Připomínáme, o koho by se mělo na inkriminovaných pozicích jednat.

„Návrh na velvyslance, tedy ta skupina, byl schválena ještě předchozí vládou a nová vláda vyjádřila pochybnost, že by reflektoval její priority a měla snahu celý ten balík zrušit. Nakonec jsme se domluvili s premiérem tak, že já respektuji jeho snahu mít v některých zemích lidi, ke kterým má možná větší důvěru,“ sdělila hlava státu s tím, že jde o čtyři úpravy, které zatím nebude komentovat. U velvyslanců k tomu dochází zpravidla až poté, co diplomat obdrží k výkonu své funkce souhlas přijímající země, tzv. agrément. Do té doby je věc v utajovaném režimu.

Jak Echo informovalo již koncem března, jedním z jmen by mělo být to Hynka Kmoníčka, někdejšího velvyslance v USA či Vietnamu, který byl stažen zpět do ČR, aby se stal bezpečnostním poradcem nové vlády. Nicméně měl následně upadnout v nemilost poté, co tajné služby poukázaly na některé, dle nich problematické, proruské kontakty exvelvyslance, přičemž deklarovaly, že by měly problém, aby četl jimi připravované klasifikované zprávy. Aby se vláda vyhnula blamáži, ve které by mohla být zpochybněna Kmoníčkova prověrka, zvolila ústupovou variantu: udělá z muže opět velvyslance, a to sice při stálé misi OSN v New Yorku. Zde dosud působil jakožto velvyslanec někdejší ministr zahraničí, tehdy ještě sociální demokrat, Jakub Kulhánek, který je v úřadu spojen s posledním rokem předchozí Babišovy vlády. Kulhánek by měl zamířit jakožto velvyslanec do Washingtonu, kde měl původně funkci převzít Jan Havránek, zástupce současného velvyslance Miloslava Staška, někdejšího ředitele Odboru ekonomické diplomacie MZV a později i náměstka během úřadování ministra Lubomíra Zaorálka (SOCDEM, dříve ČSSD).

O dvojici dalších změn informovaly v dubnu Hospodářské noviny a portál iDNES. Na stálou misi OSN v Ženevě dle jejich zdrojů má vyrazit poslanec zvolený za Motoristy sobě Karel Beran, který o návrat do diplomatické služby usiloval od svého zvolení zákonodárcem loni na podzim. Jeho místo v dolní parlamentní komoře by v případě Beranova odchodu zaujal jeho nynější poslanecký asistent, majitel čerpací stanici u Jihlavy Libor Forman. Poslední změnou pak dle iDNES má být vyslání Lukáše Kauckého, taktéž někdejšího sociálního demokrata, taktéž působícího v době ministra Zaorálka coby náměstek na MZV, do Vietnamu, kde minulý rok skončil právě Kmoníček. Kaucký mezi lety 2019 až 2024 působil jako velvyslanec ČR v Bulharsku.

Něco za něco

Ministr zahraničí Petr Macinka (šéf Motoristů sobě) původně v lednu ovšem hovořil o zrušení celého usnesení, které se týkalo šestnácti pozic: kromě zmíněných též obsazení vedoucích zastupitelských úřadů v Addis Abebě, Baku, Dauhá, Dillí, Hanoji, Helsinkách, Káhiře, Limě, Lisabonu, Podgorici, Římě, Santiagu de Chile, ve Skopje a též stálé misí v Paříži. K vícero změnám tedy ale evidentně nedošlo a hlava státu tak uhájila velkou část převážně kariérních diplomatů, a to pravděpodobně včetně svého dosavadního ředitele Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky Jaroslava Zajíčka, který měl dle původního plánu vyrazit do Portugalska. Zrušeny nebyly ani nominace některých dalších lidí spojených s Fialou.

Ukazuje se tak, že zatímco u summitu NATO, kde premiér Babiš stojí zatím neochvějně na straně Macinky a nepočítá s účastí prezidenta počátkem července v turecké Ankaře, tak v otázce jmenování velvyslanců se dokázali nejvyšší a čtvrtý nejvyšší ústavní činitel shodnout, aby zabránili patu, který nastal v Polsku. V sousední zemi blokoval obdobný spor mezi vládou Donalda Tuska a prezidentem Andrzejem Dudou desítky velvyslaneckých postů, na kterých museli sloužit diplomaté na úrovni chargé d’affaires, tedy vedoucí úřadů – o stupeň nižší než plnohodnotné zastoupení, přičemž se táhl dlouhé měsíce. Shoda v tomto případě je o to zajímavější, že jak pravomoc „zastupovat stát navenek“, tak „pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí“ jsou prezidentovi vnuknuty stejným ústavním článkem 63. Zatímco tedy u velvyslanců bylo evidentně co zobchodovat, u summitu NATO se nepodařilo jedné ze stran říci, co nabízí, nejen co poptává.