Vláda Andreje Babiše (ANO) představila detaily v pondělí schválené hospodářské strategie s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Ta je rozdělená do pěti částí zaměřených na lidi, inovace, infrastrukturu, finance a prostředí. Vláda slibuje například 50 tisíc nových bytů ročně do roku 2030, konec neřízené migrace či kontrolu státu nad výrobou elektřiny ve skupině ČEZ do roku 2029. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že naprosto zásadní jsou pro vládu levnější energie a boj proti systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1.

„Dneska je to velký den Karla Havlíčka, který strategii připravoval dva a půl roku. Jsem rád, že máme teď možnost ji realizovat. Budeme se chovat úplně stejně jako v minulosti, když jsme byli ve vládě a každého půl roku bude každý ministr vyznačovat, co splnil, co plní a co ještě nesplnil,“ uvedl Babiš s tím, že je klíčové, aby vláda vybojovala změnu systému emisních povolenek ETS 1. Česko podle něj organizuje koalici „Přátel konkurenceschopnosti“.

Hlavní prioritou je podle něj zlevnit energie, k čemuž mají dopomoci právě i změny v povolenkách. Premiér připomněl, že podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). „Průměr přitom byl 87 euro,“ uvedl Babiš. Povolenky se staly předmětem spekulací a unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům. „Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili,“ uvedl ke změně systému povolenek.

Od rána do večera prý řeší projekt Nová zelená úsporám. „Stalo se to stejné, jako s dopravní infrastrukturou, tedy že to letadlo narazilo. Nějaký ministr řekl, že tento rok budeme mít příjem 25 miliard z emisních povolenek, nebudeme. Budeme mít pět. Řešíme ale i x dalších věcí,“ dodal Babiš.

Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že základní pilíře jsou rozpočet, inflace a hospodářská strategie. „Po dvou měsících vlády vám předkládáme finální dokument, jízdní řád, jak budeme hospodářství řídit. Motorem růstu nebude stát, nebude jím vláda, ale firmy, živnostníci či výzkumníci a další úspěšní lidé,“ řekl Havlíček. Změnit se podle něj musí evropská energetická taxonomie. Dalším klíčovým aspektem je podle něj stavební zákon.

Právě v oblasti bydlení slibuje vláda 50 tisíc nových bytů ročně do roku 2030. Výstavba se má zákonem zakotvit jako veřejný zájem. Součástí má být speciální krizový stavební úřad, také digitalizace územního plánování a povolování staveb.

V oblasti trhu práce slibuje vláda navýšit minimální mzdu na 47 procent průměrné mzdy, ale také „konec neřízené migrace“ zavedením zákona o pobytu cizinců. Ten má zajistit lepší naplňování potřeb českých zaměstnavatelů i vyšší bezpečnost prostřednictvím jednoduchých, ale striktních podmínek pobytu.

Velký důraz je dán na energetiku. Stát má mít do roku 2029 kontrolu nad výrobou elektřiny ve společnosti ČEZ, nikoliv výdajem státu, ale vlastním výkupem ČEZ. Do stejného roku má být zahájena výstavba dvou bloků v Dukovanech, důraz má být na řiditelné zdroje, posílit se má přenosová kapacita, respektive zvýšit přeshraniční kapacity o 1GW a zdvojit hlavní linky do roku 2030.

Havlíček uvedl, že prioritou v rozvoji tuzemské energetiky je v současné době nastavení kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů. Systém kapacitních mechanismů by měl formou státní podpory garantovat investorům alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. V první fázi by se stát měl zaměřit na plynové zdroje, první elektrárny by se podle Havlíčka měly začít stavět v roce 2028, fungovat by mohly od roku 2031.

Vláda slibuje také například dorovnání výdajů do vzdělávání do roku 2030, alespoň na průměru zemí OECD, tedy zhruba 6 procent HDP, z toho minimálně 1,5 procentního bodu HDP do terciárního vzdělávání. Zvýšit se má počet zahraničních studentů, do osnov základních škol má být zavedena vzdělávací oblast Člověk a technika.