Evropský parlament ve snaze odblokovat jednání o nových příjmech Evropské unie navrhuje daň pro velké digitální firmy, která by v nejambicióznějších scénářích měla přinést kolem 20 miliard eur, ale také daň z krypta. Pro Echo24 to uvedla europoslankyně a zpravodajka EP pro vlastní zdroje EU Danuše Nerudová (STAN), která například podobně jako české vládní strany odmítá tzv. korporátní příspěvek. Naopak zmíněná digitální daň má podle Nerudové podporu velkých zemí, jako jsou Itálie, Francie či Polsko.

Deník Echo24 již informoval o tom, že v těchto dnech probíhá vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu EU a že šéf Evropské rady António Costa při návštěvě členských zemí vyjednával i o nových unijních příjmech, což jsou v překladu nové daně. Z nich nejpravděpodobnější se zatím jeví podíl z výnosů emisních povolenek a z uhlíkového cla CBAM, na stole je ale také například daň z tabáku. Costa poukazuje na to, že například vapy a elektronické cigarety v mnoha zemích zdaněny nejsou. Evropský parlament pak přišel s vlastními návrhy.

Zpravodajka EP pro nové příjmy Danuše Nerudová pro Echo24 řekla, že Evropská unie má zásadní problém se zadlužením. „Při pandemii se lídři dohodli na stomiliardových půjčkách, aniž by zajistili, jak tyto peníze splatíme. Pokud nenajdeme nové zdroje, dojde k zásadním škrtům až ve výši 20 % ročního evropského rozpočtu. To bude problém pro naše regiony, zemědělce, ale i třeba studenty, kteří jezdí na Erasmus. Nemluvě o tom, že se třeba česká vláda přidala k deklaraci kohezních států, kde se volá po dalších společných půjčkách. Lídři včetně našeho premiéra by ale měli zodpovědně říct občanům, kde na tohle všechno EU vezme peníze,“ uvedla Nerudová.

Komise dala podle ní na stůl několik návrhů, jak situaci řešit. „Je třeba mít na paměti, že u většiny těchto návrhů jde o transfery již existujících prostředků v národních rozpočtech. Jsou tam ale i některé nové, jako například korporátní příspěvek, který je pro státy zásadně problematický. Já osobně jsem také proti a nechala jsem udělat i studii VŠE, která poukazuje na to, že by to mělo dopad na stovky firem u nás. Nutit firmy, které stále čelí velkým omezením na vnitřním trhu, je z mého pohledu absolutně kontraproduktivní,“ řekla Nerudová.

Dalším problémem pro státy v návrzích Komise je například transfer části peněz z výnosů emisních povolenek do rozpočtu EU, protože hodně států ve východní a střední Evropě si prostředky chce nechat na národní úrovni pro investice do dekarbonizace, protože v tomto ohledu mají ještě dlouhou cestu oproti západní Evropě.

„Evropský parlament a já jako zpravodajka pro vlastní zdroje jsme tedy přišli s novými návrhy a pokusili jsme se tak situaci v Radě odblokovat, včetně daně pro velké digitální platformy. Ta by mohla v nejambicióznějších scénářích přinést kolem 20 miliard eur a pomoci nejen se splácením půjček. Během října bychom měli jako Evropský parlament přijít i s konkrétní studií s čísly. Velice pozitivně na tento návrh reagovaly i velké země jako Itálie, Francie či Polsko. Je třeba mít na paměti, že velcí američtí technologičtí giganti neplatí daně na kontinentu tak, jak by měli. Dalším návrhem Parlamentu je také daň z krypta, která by mohla přinést několik miliard eur do evropského rozpočtu a vnést do tohoto sektoru více transparentnosti,“ dodala europoslankyně s tím, že je cílem najít shodu na některých vlastních zdrojích do konce tohoto roku, nejpozději do února příštího roku a já doufám, že naše parlamentní návrhy tomu pomohou.

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě) minulý týden navštívil se sněmovní delegací Dublin, hlavní město Irska, které má v tuto chvíli předsednictví v EU. „Téma nového rozpočtu je pochopitelně hlavním tématem. Je vidět, jak velmi rozdílné názory jsou napříč Evropou. Jsou tu velmi silné hlasy po obrovském rozpočtu a hledání nových zdrojů financování. Skoro všichni jsou přesvědčeni, že socialistická cesta je tím nejlepším, co si Evropa může vybrat, ačkoli se zde promítají grafy ukazující, jak se prohlubují rozdíly proti USA,“ řekl pro Echo24 Pikora.

„Delegace Poslanecké sněmovny upozornila, že spíš než o nových daních by se mělo mluvit o úsporách. Samotní Evropané vědí lépe, co dělat se svými penězi, než Evropská komise,“ dodal Pikora.

Europoslankyně Jana Nagyová (ANO) pro Echo24 řekla, že vyjednávání je stále v počátcích, ale očekává velmi tvrdé střety. „Komise navrhuje pět nových vlastních zdrojů, které mají přinést přibližně 58,5 miliardy eur ročně. To ale nejsou peníze, které spadnou z nebe, v některých případech nejde reálně o vlastní zdroje, ale o přesun části daní a poplatků vybíraných členskými státy do Bruselu. Příkladem jsou třeba příjmy z emisních povolenek nebo daně z tabáku. A to se nám nelíbí. O vlastních zdrojích navíc musí členské státy rozhodnout jednomyslně a následně je schválit podle svých ústavních pravidel, takže jednoduché to nebude,“ řekla Nagyová.

EU podle ní potřebuje stabilně financovat společné priority, jako jsou bezpečnost, obrana či výzkum, a zároveň splácet dluhy z doby covidu. „Debata o příjmové stránce rozpočtu je tedy na místě, ale ruku v ruce s tím musí probíhat i diskuse o tom, kde se s financemi zachází nehospodárně a kde se dá ušetřit. Nemůžete do děravé nádoby lít další vodu, když nemáte ucpané díry,“ míní Nagyová.

Přímé zvýšení daňové zátěže občanů podle ní nehrozí, obecné zatížení se ale zvýšit může. „Přímá evropská daň z příjmů v návrhu není, to je výlučná kompetence členských států. Nepřímé zvýšení zátěže však reálně hrozí, například prostřednictvím vyšších cen nebo tlaku na národní rozpočty. Proto jakékoliv navyšování vlastních zdrojů musí být jasně zdůvodněno přínosem pro občany a posílení EU jako celku, nejenom těch bohatších států,“ poukazuje Nagyová.