Členské státy spíše podpoří nové unijní daně pro příští sedmiletý rozpočet EU, pokud budou přinášet peníze, které národní vlády dosud nevybírají. V rozhovoru pro server Politico to po cestě po 25 metropolích uvedl předseda Evropské rady António Costa. Vlády zároveň vyzval, aby pro dosažení dohody o rozpočtu zmírnily své nepřekročitelné podmínky. Představitelé českých politických stran mají k návrhům, z nichž nejpravděpodobnější se zatím jeví podíl z výnosů emisních povolenek a z uhlíkového cla CBAM, vážné výhrady. Šéf rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě) hovoří o socialismu. Spory vyvolává mimo jiné návrh na to, že by se do EU odváděla část spotřební daně z tabáku, která jde členským zemím, a odvod počítaný podle množství nesebraného elektroodpadu. Podle Costy má zvláštní potenciál odvod z kryptoměn.

Costa v rozhovoru poprvé popsal, co během cesty po metropolích zjistil od lídrů k otázce, jak získat podporu pro nové unijní odvody, takzvané vlastní zdroje. V realitě jde o nové daně. Na odpovědi podle Politica závisí, zda se vlády dokážou na rozpočtu shodnout do konce roku, tedy dříve, než jednání v roce 2027 ohrozí volby ve Francii, Itálii, Španělsku a Polsku. „Pokud nevytvoříme nové vlastní zdroje, musíme žádat více peněz od členských států,“ řekl Costa. EK tak chce peníze stůj co stůj. „Víme, že národní příspěvky musíme udržet v rozumných mezích. K tomu potřebujeme věrohodný koš nových vlastních zdrojů,“ dodal.

Některé možnosti, například daň z tabáku, vlády zpochybňují, protože tabák je zdaněn ve všech zemích EU a unijní daň by mohla snížit národní příjmy. Novější výrobky, jako jsou vapy a elektronické cigarety, ovšem v mnoha zemích zdaněny nejsou. Pokud se daní jiná věc, „pak jsou to skutečně nové peníze. Pak je snazší dosáhnout dohody“, uvedl Costa. Na otázku, zda to znamená, že budou všechny vlády stejně nespokojené, odpověděl: „Musíme si nespokojenost rozdělit.“

Původní loňský návrh Evropské komise obsahoval pět odvodů, které měly podle odhadů přinášet přes 60 miliard eur ročně. Proti dani z firem označované jako CORE se staví Německo a další země, mechanismus převádějící do rozpočtu příjmy od znečišťujících firem odmítá Polsko a další východní státy. Evropský parlament navrhl odvody z kryptoměn, online hazardu a velkých digitálních firem. Zvláštní potenciál má podle Costy odvod z kryptoměn, které národní vlády zatím nedaní. „Všichni se shodují, že není důvod nechávat kryptoměny bez zdanění. Není to rozumné. A spravedlivé zdanění bychom mít měli,“ řekl.

Debata o příjmech souvisí se sporem o velikost rozpočtu. Kypr během svého předsednictví seškrtal původní návrh Komise o 32 miliard eur, Německo a další vlády tlačí na snížení o stovky miliard. „Kdo chce škrtat na obraně? Nikdo. Kdo chce škrtat na konkurenceschopnosti? Nikdo. Kdo chce škrtat v zemědělství? Nikdo,“ varoval Costa. Irsko, které nyní předsedá Radě EU, připravuje na říjen nový vyjednávací balíček. Lídři podle Costy usilují o dohodu do konce roku, aby nový rozpočet mohl začít platit 1. ledna 2028.

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě) tento týden navštívil se sněmovní delegací Dublin, hlavní město Irska, které má v tuto chvíli předsednictví v EU.

„Téma nového rozpočtu je pochopitelně hlavním tématem. Je vidět, jak velmi rozdílné názory jsou napříč Evropou. Jsou tu velmi silné hlasy po obrovském rozpočtu a hledání nových zdrojů financování. Skoro všichni jsou přesvědčeni, že socialistická cesta je tím nejlepším, co si Evropa může vybrat, ačkoli se zde promítají grafy ukazující, jak se prohlubují rozdíly proti USA,“ řekl pro Echo24 Pikora.

„Delegace Poslanecké sněmovny upozornila, že spíš než o nových daních by se mělo mluvit o úsporách. Samotní Evropané vědí lépe, co dělat se svými penězi, než Evropská komise,“ dodal Pikora.

Europoslankyně Jana Nagyová (ANO) pro Echo24 řekla, že vyjednávání je stále v počátcích, ale očekává velmi tvrdé střety. „Komise navrhuje pět nových vlastních zdrojů, které mají přinést přibližně 58,5 miliardy eur ročně. To ale nejsou peníze, které spadnou z nebe, v některých případech nejde reálně o vlastní zdroje, ale o přesun části daní a poplatků vybíraných členskými státy do Bruselu. Příkladem jsou třeba příjmy z emisních povolenek nebo daně z tabáku. A to se nám nelíbí. O vlastních zdrojích navíc musí členské státy rozhodnout jednomyslně a následně je schválit podle svých ústavních pravidel, takže jednoduché to nebude,“ řekla Nagyová.

EU podle ní potřebuje stabilně financovat společné priority, jako jsou bezpečnost, obrana či výzkum, a zároveň splácet dluhy z doby covidu. „Debata o příjmové stránce rozpočtu je tedy na místě, ale ruku v ruce s tím musí probíhat i diskuse o tom, kde se s financemi zachází nehospodárně a kde se dá ušetřit. Nemůžete do děravé nádoby lít další vodu, když nemáte ucpané díry,“ míní Nagyová.

Přímé zvýšení daňové zátěže občanů podle ní nehrozí, obecné zatížení se ale zvýšit může. „Přímá evropská daň z příjmů v návrhu není, to je výlučná kompetence členských států. Nepřímé zvýšení zátěže však reálně hrozí, například prostřednictvím vyšších cen nebo tlaku na národní rozpočty. Proto jakékoliv navyšování vlastních zdrojů musí být jasně zdůvodněno přínosem pro občany a posílení EU jako celku, nejenom těch bohatších států,“ poukazuje Nagyová.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) pro Echo24 řekl, že nové evropské daně „naprosto razantně odmítá“. „Tuto Pandořinu skříňku nesmíme vůbec otevírat. Příspěvky na základě ekonomického výkonu jednotlivých členských států považuji za jediné spravedlivé. Dlouhodobě se to ukazuje jako správné a všechny jiné pokusy o nové vlastní příjmy i historicky skončily neslavně,“ uvedl Krutílek.

„A ještě bych rád dodal, že konkurenceschopnost a prosperitu si v EU nekoupíme posilováním přerozdělování veřejných peněz a dalším daňovým zatížením občanů nebo firem. Cesta je zlepšování podmínek, které zajistí příliv mnohem většího objemu soukromého kapitálu. Jinými slovy, žádné nové daně, ale lepší legislativa a méně regulace,“ řekl Krutílek.

Jinak se na věc dívá europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09. „Nové vlastní zdroje podle mě představují nejlepší formu financování rozpočtu EU. Jsou transparentní, a pokud jsou dobře nastavené, nejsou politicky tak výbušné jako platby dle HND,“ uvedl. Politici se podle něj zejména v Radě EU chovají k unijnímu rozpočtu neférově a nekonzistentně, protože po něm chtějí řadu funkcí a zároveň tlačí na jeho další zmenšování.

Na vyšší daně se podle Niedermayera občané v řadě zemí připravit musí, nikoli ale primárně kvůli rozpočtu EU. Část zemí včetně Česka podle něj hospodaří s velkými a neudržitelnými deficity, přičemž u Česka jde spíše o problém na straně příjmů. Rozpočet EU má velikost jen mírně nad jedno procento HDP a diskuse se vede v řádu desetin procentního bodu. „Z toho je vidět, že politická dimenze, kterou část politiků kolem toho vytváří, je nadsazená. Ale výsledky stále ostřejší diskuse mohou být ničivé a mohou do jisté míry ohrozit či paralyzovat naši Unii,“ varoval.

Ideální by podle něj bylo hledat novou daňovou bázi nebo aktivity s více unijním charakterem, například cla. Česko by ale mělo hlídat, aby pro něj volba nástroje nebyla nevýhodná. Logické by podle Niedermayera bylo využít větší část příjmů z emisních povolenek nebo ekologických daní, protože Česko má ale vyjednaný výhodný přístup k Modernizačnímu fondu, mohlo by to pro něj být nevýhodné a přístup k těmto fondům by si mělo udržet.