Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury vedené Otou Klempířem (za Motoristé sobě), narazil v meziresortním připomínkovém řízení na tvrdou kritiku. Připomínky od ministerstev, odborů i Hospodářské komory se shodují v tom, že návrh je právně nedopracovaný, obsahuje vágní formulace a může ohrozit nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Výtky navíc přicházejí i z resortů vedených Motoristy, kritické stanovisko zaslalo ministerstvo zahraničí Petra Macinky, šéfa strany, a  úpravy požaduje také ministr sportu bez portfeje Boris Šťastný, šéf klubu.

Nejvíce připomínek míří k samotné filozofii zákona. Návrh nově zavádí hierarchii funkcí veřejnoprávních médií. Na první místo staví zpravodajství a publicistiku, na druhé vzdělávací a kulturně-společenskou roli a až na třetí místo funkci zábavní. Právě tento model vyvolal největší odpor. Ministerstvo zahraničí upozorňuje, že zákon fakticky stanovuje „hierarchii veřejného zájmu“, což může být podle resortu v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Úřad Petra Macinky přímo píše, že stát nemůže zákonem předem určovat, která hodnota je „více ve veřejném zájmu“.

Podobně kritické je ministerstvo spravedlnosti. Podle něj není vůbec jasné, jak se má hierarchie prakticky používat a kdy je „splněna“ vyšší priorita, aby média mohla přejít k další funkci. Resort upozorňuje, že návrh obsahuje spíše deklaratorní a ideové formulace než jasná právní pravidla. Ministerstvo školství se zase obává oslabení vzdělávací role veřejnoprávních médií. Kritizuje, že vzdělávání už není samostatným rovnocenným pilířem veřejné služby a může být upozaděno při rozdělování peněz. Resort upozorňuje například na projekty typu ČT edu nebo pořady pro přípravu studentů na přijímací zkoušky.

V pátek se v dolní komoře parlamentu konal seminář pořádaný opozičními politiky, na který dorazil i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Ten označil předložený materiál za zásadně problematický i po právní stránce. Český rozhlas podle něj v rámci připomínkového řízení odeslal ministerstvu kultury sedmatřicet zásadních připomínek na 27 stranách. „Materiál, který byl předložen, je opravdu neopravitelný,“ řekl. Dodal, že podle některých právních kanceláří je návrh v současné podobě dokonce „do jisté míry neprojednatelný“. Generální ředitel též zdůraznil, že odpor Českého rozhlasu není veden snahou zachovat si současný rozpočet, ale obavou o zachování autonomie veřejnoprávních médií. „Nám nejde o peníze, to není žádný boj o rozpočet,“ prohlásil Zavoral. Má za to, že současný model financování poskytuje veřejnoprávnímu rozhlasu vysokou míru nezávislosti na politické moci.

Přítomen byl i zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich, který varoval, že skutečným cílem navrhovaných změn dle něj není hledání úspor, ale omezení veřejné služby. Situaci přirovnal k vývoji na Balkáně, kde podle něj komerční média společně s politiky postupně vytlačila veřejnoprávní média na okraj. „My nechceme balkanizaci,“ prohlásil. Podle něj by výrazné omezení financování mohlo zlomit nezávislost veřejnoprávních médií během několika měsíců. „Stačí, aby nám někdo zaškrtil kohouty, sebral dvě miliardy, a do půl roku jsme na kolenou,“ popsal. Fridrich zároveň kritizoval, že se česká vláda při debatě inspiruje skandinávskými modely financování ze státního rozpočtu, ale už nepřebírá širší institucionální a politické pojistky, které v těchto zemích fungují. Za přirozenější vzor označil Německo a Rakousko, kde podle něj stále převažuje model financování prostřednictvím poplatků a širokého politického konsenzu.

Mlčí jen Turkovo MŽP

Velká část připomínek se týká také financování. Návrh ruší koncesionářské poplatky a nahrazuje je financováním přímo ze státního rozpočtu. Odbory, ministerstvo spravedlnosti i Hospodářská komora varují, že tím může vzniknout větší politický tlak na veřejnoprávní média. Českomoravská konfederace odborových svazů pak přímo tvrdí, že Česká televize i Český rozhlas budou muset každoročně fakticky žádat stát o peníze, kvůli čemuž požadují úplné stažení návrhu.

Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje, že návrh řeší nezávislost médií pouze vůči výkonné moci, nikoli vůči moci zákonodárné nebo ekonomickým vlivům. Kritizuje také nejasnou roli Poslanecké sněmovny při schvalování kodexů České televize a Českého rozhlasu. Dalším opakujícím se tématem je právní kvalita návrhu. Ministerstva průmyslu, spravedlnosti i zahraničí upozorňují na vágní formulace a nejasné pojmy jako „čistě komerční zábava“, „kulturní přínos“ nebo „tvorba ve veřejném zájmu“. Ministerstvo spravedlnosti dokonce konstatuje, že návrh „se v řadě ustanovení odchyluje od standardních legislativně technických postupů či je s nimi v rozporu“.

Řada institucí zároveň upozorňuje, že nový zákon je méně konkrétní než současná právní úprava. Ministerstvo zahraničí i ministerstvo spravedlnosti kritizují, že mizí konkrétní povinnosti a měřitelné standardy, například v oblasti regionálního vysílání, přístupnosti pro handicapované nebo zahraničního vysílání Českého rozhlasu. Právě zahraniční vysílání je jedním z nejvýraznějších specifických témat připomínek MZV. Resort Petra Macinky upozorňuje, že návrh prakticky vypouští současnou zákonnou povinnost Českého rozhlasu vysílat do zahraničí. Ministerstvo zdůrazňuje význam vysílání pro prezentaci České republiky i pro krajany žijící mimo území státu.

Výraznou kritiku sklízí i nejasná úprava online prostoru. MPO, MSp i MZV upozorňují, že zákon vůbec dostatečně nevyjasňuje postavení České televize a Českého rozhlasu na internetu a nedefinuje ani samotný pojem online platformy. Vedle tvrdé kritiky se objevují i návrhy na rozšíření role veřejnoprávních médií. Ministr sportu bez portfeje Boris Šťastný požaduje, aby zákon výslovně zakotvil sport jako součást veřejné služby. Navrhuje doplnit „sportovně-společenskou“ funkci a posílit význam sportovních přenosů a sportovní publicistiky.

Z připomínek je patrné, že návrh zákona čelí kritice prakticky ze všech stran — od odborů přes ekonomické resorty až po ministerstvo spravedlnosti a zahraničí či samy dotčené instituce. Jediný resort, které připomínky neuplatnil, je ministerstvo životního prostředí, kterému šéfuje Filip Turek, čestný prezident Motoristů sobě a vládní zmocněnec pro Green Deal. Ministr kultury Oto Klempíř se pátečního semináře neúčastnil.