Severní Korea změnila ústavu a nově do ní zakotvila automatický jaderný protiúder v případě zabití nebo vyřazení vůdce Kim Čong-una. Podle britského deníku The Telegraph byla úprava schválena pravděpodobně už letos v březnu v Pchjongjangu.

Nové znění článku 3 stanovuje, že pokud bude systém velení nad severokorejskými jadernými silami ohrožen útokem nepřátelských sil, „automaticky a neprodleně bude zahájen jaderný úder“. Armáda tak má povinnost provést odvetný atomový útok v případě atentátu na vůdce nebo jeho neschopnosti vykonávat funkci.

Pchjongjang podle odhadů zahraničních tajných služeb disponuje až 60 jadernými hlavicemi a přibližně 2000 kilogramy vysoce obohaceného uranu. Režim Kim Čong-una dlouhodobě rozvíjí svůj jaderný program a nyní zároveň posiluje i právní rámec pro jeho použití.

Profesor historie a mezinárodních vztahů na soulské univerzitě Kookmin Andrej Lankov uvedl, že podobný princip mohl v Severní Koreji fungovat neoficiálně už dříve, nyní však získal výrazně větší váhu tím, že byl přímo zapsán do ústavy.

Za možný impuls ke změně označil útok na Írán a zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího a části jeho nejbližšího vedení. „Írán byl budíček. Severní Korea viděla mimořádnou efektivitu americko-izraelských útoků zaměřených na likvidaci vedení země,“ citoval Lankova The Telegraph.

Další změny v ústavě se týkají vztahu k Jižní Koreji. Z dokumentu podle médií zmizely pasáže o možném sjednocení obou korejských států.

Kim Čong-un zároveň posílil i vlastní postavení. Nová ústava jej v roli předsedy Komise pro státní záležitosti nově oficiálně označuje za hlavu státu s výhradní pravomocí nad jadernými silami. Dosud byl v ústavě popsán pouze jako nejvyšší vůdce reprezentující stát.