Čím dál tím nižší porodnost s sebou přináší celou řadu přímých i nepřímých dopadů. Jedním z nich je i budoucnost porodnic. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že zdravotnictví musí na fakt, že se rodí čím dál méně dětí, reagovat. Vrchní ředitel sekce zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví Patrik Zachar pro Echo24 řekl, že je zřejmé, že při pokračujícím poklesu porodnosti se bude muset síť porodnické péče tomuto vývoji postupně přizpůsobovat. Ministerstvo podle něj nemá stanovený cílový počet porodnic, na který by chtělo jejich síť redukovat, ani nepřipravuje plošný plán jejich slučování. O případném omezení, transformaci nebo ukončení provozu konkrétních regionálních pracovišť pak fakticky rozhodují jejich zřizovatelé či vlastníci, klíčovou roli hrají při nastavování rozsahu a struktury péče i zdravotní pojišťovny.

Celkem 77,6 tisíce živě narozených v Česku v roce 2025 představuje vůbec nejnižší hodnotu v historii statistického zjišťování od roku 1785. Narozených dětí přitom meziročně ubylo ve všech krajích. Úhrnná úroveň plodnosti v Česku loni klesla na 1,28 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte vzrostl na 29,2 roku.

„Kromě výrazného poklesu plodnosti stojí za úbytkem narozených v posledních letech částečně i věková skladba současných rodiček, mezi které patří i ženy ze slabých populačních ročníků narozených ve druhé polovině 90. let a na začátku nultých let nového století,“ uvedla v březnové tiskové zprávě vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Premiér Babiš opakovaně veřejně odmítá spekulace, že by mělo dojít ke sloučení pražských porodnic U Apolináře s Ústavem pro péči o matku a dítě v Podolí. „Podolí zůstává. Apolinář zůstává. Žádné sloučení ani rušení neplánujeme. Ano, počet porodů dlouhodobě klesá. V Praze i v celé republice. To je realita a zdravotnictví na ni musí reagovat. Ale opravdu z toho nevyplývá, že budeme rušit Podolí. To je prostě nesmysl,“ uvedl Babiš na Facebooku.

Ústav pro péči o matku a dítě má podle něj své pevné místo v českém zdravotnictví, v Praze se tam stále rodí nejvíce dětí. „Zároveň se stále více věnuje i dalším zdravotním problémům žen, které s věkem přibývají. U Apolináře zase pokračujeme v projektu, který jsme připravovali už za naší první vlády – v dostavbě a modernizaci areálu. Vzniknou nové porodní pokoje i centrum pro péči o nedonošené děti,“ dodal Babiš s tím, že modernizace našeho zdravotnictví v duchu lepší péče, lepší podmínky pro pacienty i zdravotníky, je pro vládu priorita.

Vrchní ředitel sekce zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví Patrik Zachar pro Echo24 uvedl, že pokles porodnosti je dlouhodobý celosvětový trend, který se přirozeně promítá také do využití porodnických pracovišť. „Průběžně proto sledujeme vývoj počtu porodů i fungování celé sítě, stejně jako odhady a prognózy vývoje porodnosti. Je zřejmé, že při pokračujícím poklesu porodnosti se bude muset síť porodnické péče tomuto vývoji postupně přizpůsobovat, jako se tomu přizpůsobovala i v minulých letech,“ řekl Zachar.

Při hodnocení jednotlivých pracovišť však podle něj nelze vycházet pouze z počtu porodů. „Hodnota přibližně 600 porodů ročně, která se objevuje v mediální i odborné debatě, je samozřejmě důležitým, ale ne jediným parametrem, a souvisí mimo jiné s udržením dostatečné zkušenosti zdravotnického personálu. Je nutné současně zohledňovat také bezpečnost a kvalitu péče, personální a technické zabezpečení, regionální dostupnost včetně dojezdových vzdáleností nebo návaznost další zdravotní péče. Nejde tedy o závazný limit, podle kterého by se porodnice automaticky rušily,“ popsal dále Zachar.

„Vývoj sítě vyhodnocujeme především z hlediska bezpečnosti, kvality a dostupnosti péče a jako ministerstvo jsme připraveni případné změny koordinovat se zřizovateli, zdravotními pojišťovnami a odbornými společnostmi. Ministerstvo nemá stanovený cílový počet porodnic, na který by chtělo jejich síť redukovat, ani nepřipravuje plošný plán jejich slučování. O případném omezení, transformaci nebo ukončení provozu konkrétních regionálních pracovišť pak fakticky rozhodují jejich zřizovatelé či vlastníci, společně s nezastupitelnou rolí zdravotních pojišťoven při nastavování rozsahu a struktury péče,“ vysvětlil vrchní ředitel.

Případné změny v síti porodnických pracovišť nelze podle Zachara automaticky spojovat s nutností rekvalifikace jejich zaměstnanců. „Zdravotnický personál je v českém zdravotnictví dlouhodobě potřebný, ať už se to týká lékařských či nelékařských povolání. Pokud by případně v konkrétních případech docházelo ke změně zaměření nebo transformaci pracoviště, bude třeba individuálně řešit další uplatnění zaměstnanců podle jejich odbornosti, kvalifikace a personálních potřeb dané nemocnice či regionu,“ uzavřel Zachar.