Zdražování pohonných hmot nadále pokračuje, na některých čerpacích stanicích již cena nafty překročila magickou hranici 50 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovoří o tom, že situace je podle něj dramatická, což dokládá i to, že americký prezident Donald Trump vyzývá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal bombardovat rafinerie. Objevily se i zprávy, že USA tajně jednaly s Húsii, aby neútočili na obchodní lodě v Rudém moři. V pátek a v sobotu budou ceny pohonných hmot jedním z témat jednání ministrů financí států Evropské unie. Otevřít by měli i možnost zavedení windfall tax na ropné společnosti.

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál zdražily, tempo růstu cen ale v porovnání s předchozím týdnem, kdy ceny stouply téměř o dvě koruny, zpomalilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 nyní stojí průměrně 44,29 koruny, litr dieselu už je za 48,25 koruny. Od minulé středy benzin zdražil o sedm haléřů, nafta o 46 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle jejích dat se ceny benzinu v posledních dnech pohybují na nejvyšších hodnotách od léta 2022, u nafty od letošního dubna. Na některých čerpacích stanicích cena nafty již překračuje symbolickou hranici 50 korun. Pohonné hmoty zdražují v reakci na situaci na trhu s ropou, na němž se projevuje další eskalace konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou nyní hlavním problémem vysoké marže rafinérií, které stoupají kvůli nedostatečným kapacitám na trhu.

Premiér Babiš hovořil ve svém tradičním nedělním videu především o situaci na trhu s ropou, kde je podle něj velký nedostatek rafinérských kapacit a rafinerie mají obrovské marže. Světové referenční ceny ropy se tento týden v reakci na výpadek v dodávkách saúdské ropy vyšplhaly na několikaměsíční maxima. Nyní jsou vysoko nad 100 dolary za barel. Situace je podle Babiše dramatická, o čemž svědčí i to, že americký prezident Donald Trump vyzývá ukrajinského prezidenta Zelenského, aby nebombardoval ruské rafinerie. Objevily se i zprávy, že USA tajně jednaly s Húsii, aby neútočili na obchodní lodě v Rudém moři a tankery mohly proplouvat.

Agentura Reuters koncem srpna uvedla, že šest zemí Evropské unie chce, aby v září projednala mechanismus zdanění mimořádných zisků ropných společností, k nimž došlo v důsledku íránské blokády Hormuzského průlivu. V dopise adresovaném Irsku, které v současné době zastává rotující předsednictví EU, Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko žádají předsednictví, aby tuto otázku zařadilo na program příštího zasedání ministrů financí EU, které se bude konat 18. a 19. září v Dublinu.

Ministryně financí Schillerová pro Echo24 řekla, že v tuto chvíli žádný konkrétní návrh ani iniciativa na programu nejsou. „Ale očekávám, že téma budeme diskutovat. Byla by to samozřejmě jedna z možných cest,“ připustila Schillerová.

„Nadále platí, že ministerstvo financí ceny pohonných hmot v ČR i v zahraničí sleduje a vyhodnocuje. Pokud by se ukázalo, že dochází k neúměrnému navyšování marží nebo ke zneužívání situace na trhu, jsme připraveni bezodkladně přijmout potřebná opatření,“ dodala Schillerová.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) minulý týden pro Echo24 řekl, že v tuto chvíli není schváleno nějaké konkrétní společné evropské opatření, možné návrhy řešení už ale existují a bude se o věci v blízké době jednat. „Šest členských států včetně Německa, Itálie a Polska například navrhlo celoevropský mechanismus zaměřený na mimořádné zisky ropných společností a rafinerií. O tom, jestli by se neměly regulovat marže rafinerií, mluvil i premiér Andrej Babiš,“ poukazuje Knotek.

Zavedení další windfall tax na rafinerie nepovažuje Knotek podle svých slov za správné řešení. „Může sice zdanit společnosti, které na současné situaci vydělávají, ale sama o sobě nezvýší nabídku paliv, a ceny tedy nesníží. Naopak to může tlak na ceny ještě zvýšit. Evropa potřebuje především odstranit překážky, které nabídku omezují, a umožnit, aby se na evropský trh dostalo více paliv,“ řekl Knotek.

„Na evropské úrovni bychom proto měli jednat zejména o odložení ETS 2 a především o odložení EU MER (metanové nařízení). Dovozci dnes kvůli regulatorní nejistotě obtížně uzavírají dlouhodobé kontrakty, což omezuje nabídku na evropském trhu. Pokud chceme skutečně snížit ceny pro občany a firmy, musíme zvýšit nabídku a konkurenci, nikoliv dodatečně zdanit ty, kteří paliva na evropský trh dodávají,“ dodal Knotek.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) Echu rovněž minulý týden řekla, že reakce je dnes spíše národní než unijní. „Evropská komise v této fázi zejména dohlíží na celistvost vnitřního trhu, aby jednotlivé členské státy nenarušovaly hospodářskou soutěž nekoordinovanými dotacemi či daňovými úlevami na úkor ostatních. To se například dělo v době pandemie. Windfall tax na rafinerie nicméně zůstává tématem. Má podporu několika členských států, v Parlamentu i u řady neziskových organizací. Pokud bude cenová krize pokračovat, může se z něj stát téma, kterému se Komise nevyhne, a lze očekávat, že s konkrétním návrhem nakonec přijde,“ řekla Nerudová.

Europoslanci v úterý schválili úpravu systému ETS 2, který se týká vytápění budov a silniční dopravy, s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z takzvané rezervy tržní stability (MSR). Toto opatření má omezit růst cen.

Premiér Babiš uvedl, že změna je lepší než nic. „Proto jsme to podpořili, ale nijak zásadně to ničemu nepomůže. Pořád platí, že ETS 2 je nástroj, který by lidem zdražil bydlení i dopravu a zapříčinil uzavření dalších kapacit rafinerií. V současné době vysokých cen pohonných hmot i zemního plynu by se členské státy měly dohodnout, celý systém zrušit nebo ho minimálně odložit o několik let,“ řekl premiér.