Veřejné slyšení k akceleračním zónám v pátek v Praze názorně předvedlo, že výstavba obřích větrníků (a v menší míře ještě i solárních plantáží) je výbušné, navýsost politické téma. Pokud člověku mají nedaleko od obce, a vůbec na dohled vyrůst až 250metrová monstra, musí být obecně lhostejný nebo ideologicky uvědomělý, aby to přijal bez odporu.

Filip Turek dnes stanovených 500 metrů minimální vzdálenosti větrníku od obce navrhuje s 900 metry téměř zdvojnásobit, poslankyně SPD Marie Pošarová jde ještě dál. Její pozměňovací návrh stanoví minimum 1500 metrů. Turek včera na Primě konstatoval, že návrh Pošarové není žádný kompromis, neboť pak by v republice téměř žádné větrníky nemohly vzniknout. O jakém kompromisu Turek mluví, s kým musejí nepřátelé obnovitelných zdrojů nějaké kompromisy uzavírat?

Jako odpověď tu můžeme použít odpovědi Oty Klempíře, když se ho novináři ptají, proč jako ministr strany, která slibovala zachovat koncesionářské poplatky, teď pracuje na jejich zrušení. Nebo když se ptají předsedy Svobodných Libora Vondráčka, jak tento rozpočtový jestřáb může hlasovat pro rozvolnění rozpočtových pravidel. Odpověď: Motoristé nedostali 67, ale 6,7 % hlasů, SPD nedostala 78, ale 7,8 % hlasů.

Dominátor české koalice a politiky ANO se svými 34,5 % proti větrníkům jako takovým není. Pro ANO jde přinejmenším stejně o možnost vyčerpat dotace z unijního Národního fondu obnovy. Je to poslední tranše z velkého balíku, vázaná na odevzdání map se zónami do letošního léta. Jde tu podle převládajícího právnického pojetí o devět miliard korun – to je z hlediska státního rozpočtu nezanedbatelná suma, notabene když ANO o sobě ví, že má sklony hospodařit schodkově.

Dnes by zřejmě byl v české populaci většinový názor, že devět, dvanáct nebo třeba dvacet miliard korun nestojí za to, abychom si takto prznili krajinu. Ale do sněmovny se loni volilo podle jiných témat, a i v koalici, která z voleb vzešla, je to názor menšinový.

Akcelerační zóny tedy budou i za Turka. Naděje principiálních odpůrců větrných parků se přesouvá do další fáze. Havlíčkovo ministerstvo průmyslu bude muset vyčlenit peníze na výkupní ceny, bez takové záruky velká část větrníkářů do stavby patrně nepůjde. Podpora se spíš nevypíše, pokud už teď bude lokální odpor a občanský rámus. Ovšem první linie obrany byla zelenými, eurokraty a našimi čerpači už skoro dobyta.