Premiér Andrej Babiš (ANO) probíral se ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) novou koncepci české armády. Premiér uvedl, že vláda plánuje urychlit posilování protivzdušné obrany i nábor nových vojáků. Právě s počtem plánovaných nových příslušníků armády vyjádřil Babiš nespokojenost. Zůna by v roce 2040 chtěl mít v armádě 32 tisíc vojákům což je oproti současnému stavu jen o přibližně 4000 více. Babiš současně uvedl, že Česko nejspíše letos opět nedosáhne aliančního závazku dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.

Babiš po jednání s ministrem Zůnou uvedl, že není spokojen s plánovaným náborem vojáků. „Plánovat do roku 2040 jen 32 tisíc vojáků, s tím určitě nejsem spokojen,“ řekl Babiš s tím, že v současné době česká armáda disponuje 25 750 vojáky.

Premiér uvedl, že armáda počítá s dalším rozvojem protivzdušné obrany. Připomněl pořízení izraelského systému SPYDER a řekl, že vedle dvou již dodaných baterií mají dorazit další dvě a čtyři nové systémy SPYDER chce vláda ještě koupit. Se Zůnou jednal také o protidronové obraně a personální situaci v armádě. Návrh armády na navyšování počtu vojáků se mu podle jeho vyjádření nelíbí a stát by podle něj měl nabírat minimálně 2000 vojáků ročně. Zároveň chce znát důvody odchodu vojáků ze služby. „My musíme zkrátka dát takové podmínky, aby z armády naši vojáci neodcházeli,“ řekl Babiš.

Kabinet se podle něj chce vrátit také k výstavbě služebních bytů pro vybrané profese, například vojáky, policisty, hasiče nebo zdravotní sestry. S ministrem obrany probíral i další projekty a armádní zakázky včetně karlovarského letiště, letecké záchranné služby či děl Caesar. Premiér uvedl, že si vyžádal další podklady k některým dlouhodobě neplněným zakázkám a projektům.

Aktualizaci koncepce výstavby české armády do roku 2040 oznámil Zůna jako svůj aktuální úkol loni v prosinci na první tiskové konferenci po nástupu do funkce. Hotová měla být do konce května. Současnou koncepci s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 bývalá vláda Petra Fialy (ODS).

Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech. Koncepce má podle Zůny nastavit směr jejího rozvoje tak, aby Česko naplnilo své obranné ambice i alianční závazky.

Babiš po jednání se Zůnou také řekl, že neumí říci, že se letos Česká republika dostane na 2 % HDP výdajů na obranu. Dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP přitom ukládá zákon, který v minulém volebním období prosadila bývalá vládní pětikoalice a který podporovalo i tehdy opoziční hnutí ANO. Podobně se pro Echo24 vyjádřil také vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Pavel Landovský.

„Je květen a přes veškerou snahu všech zúčastněných není možné garantovat naplnění českých závazků vůči NATO ve smyslu 2 % výdajů na obranu, jak stanoví i příslušné domácí předpisy, ještě v tomto roce. Moc bych si to přál, ale chci být seriózní a nelakovat si realitu na růžovo,“ řekl Landovský. Babiš po jednání se Zůnou připomněl, že dvě procenta na obranu nedávala ani bývalá vláda Petra Fialy.