Český zahraniční obchod se v poslední době dostává pod tlak, který nesouvisí primárně jen s americkými cly uplatňovanými vůči zbytku světa a jeho reakcí nebo ozbrojenými konflikty ve východní Evropě či nejnověji na Blízkém východě, ale také se strukturálními problémy evropské ekonomiky. Upozornila na to Hospodářská komora ČR v rámci svého šetření „Komorový barometr“.

Z šetření Komorový barometr, které Hospodářská komora provedla mezi 550 členskými firmami napříč obory, velikostmi i regiony, vyplývá, že exportéři za největší překážky považují drahé energie, slabou zahraniční poptávku a narůstající konkurenci ze zemí mimo Evropskou unii.

Z výsledků šetření je podle HK ČR patrné, že zahraniční obchod je v současných globálních podmínkách pro české firmy náročný. Pouze 13,7 % exportérů uvádí, že se při vývozu nesetkává s žádnými překážkami. Drtivá většina podniků však naráží na kombinaci faktorů, které oslabují jejich konkurenceschopnost.

Nejčastěji firmy zmiňují pokles zahraniční poptávky (30,4 % respondentů). Dalších 26,9 % firem pociťuje ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie ve srovnání se zahraniční konkurencí, což je aktuálně zesíleno eskalací cen pohonných hmot v důsledku uzavření Hormuzského průlivu, a 25,8 % respondentů označuje za překážku narůstající konkurenci ze třetích zemí, zejména z Asie. Významnější roli, než celní války přitom podle respondentů hrají i faktory spojené s českou měnou. Kurzová rizika jako překážku uvádí 23,7 % firem a silnou korunu 22,0 % respondentů. Administrativní zátěž vyplývající z regulatorních požadavků souvisejících s exportem pak zmiňuje 15,9 % podniků.

„Zkušenosti českých exportérů potvrzují, že celní války jsou nepříjemné a zneklidňující, ale nejsou tím hlavním problémem. Větší vliv mají otřesy vyvolané lokálními ozbrojenými konflikty, které se nárazově promítají do cen a dostupnosti zejména energetických, ale i dalších vstupů. Právě obtížně ovlivnitelné důsledky války na Ukrajině a konfliktu s Íránem ukazují, že Evropa musí aktivně využít rezervy v řešení těch překážek, které má pod svou kontrolou. Bruselská administrativa ví, kde je jádro problému – Draghiho zpráva to popsala naprosto jasně. Pokud její závěry nezačneme brát skutečně vážně a zásadně se nezmění přístup k regulaci a byrokracii a neodstraníme všechny zbytečné vnitřní bariéry evropského trhu, bude naše ekonomika dál zaostávat za zbytkem světa,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Pozitivním zjištěním podle Komory je, že nárůst celních bariér v zahraničním obchodě české firmy zřejmě ovlivnil relativně mírně, jelikož jako překážku ho uvedlo pouze 4,6 % respondentů. I ve skupině firem, které exportují přímo do USA, uvedla přibližně třetina respondentů (34,7 %), že pocítila negativní dopad (ať už přímý nebo nepřímý) ochranářských opatření americké administrativy. Firmy však tento dopad nejčastěji hodnotí jako mírný (18,4 %) nebo střední (10,2 %).

Z šetření dále vyplývá, že s exportními problémy se nejčastěji potýkají firmy ve zpracovatelském průmyslu, kde jen 6,1 % firem uvádí, že při exportu nepociťuje žádné překážky. Nejčastěji zpracovatelské firmy zmiňují pokles poptávky (43,0 %), vysoké náklady na energie (40,6 %) a rostoucí konkurenci ze třetích zemí (37,6 %).

Jaké jsou další dopady válek na české exportní firmy

Překážky se liší také podle velikosti podniků. Velké firmy nejčastěji uvádějí vysoké náklady na energie (45,8 %). U středních firem se do popředí dostává narůstající konkurence ze třetích zemí (39,3 %). Malé firmy nejčastěji zmiňují pokles poptávky (31,8 %) a u mikrofirem je nejvyšší podíl těch, které uvádějí, že žádné překážky nepociťují (24,3 %).

„Data naznačují, že největší tlak dopadá na firmy ve zpracovatelském průmyslu. To souvisí s jeho silnou exportní orientací, nadprůměrným zapojením do mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a také s tím, že právě zde konkurenceschopnost nejvíce ovlivňují ceny energií. Zároveň se potvrzuje, že velikost firmy významně určuje, které překážky podniky vnímají jako nejzásadnější. Větší firmy častěji řeší nákladové faktory, menší firmy jsou zranitelnější vůči kurzovým výkyvům. A střední firmy výrazněji vnímají rostoucí tlak zahraniční konkurence, především z Asie,“ popsal viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.

V souvislosti s válkou v Íránu se hovoří o množství různých dopadů. Vše se bude odvíjet od toho, jak dlouho konflikt potrvá. Americký prezident Donald Trump v noci na středu SELČ uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv. Ve svém příspěvku na síti Truth Social také napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody. V důsledku toho začaly klesat ceny ropy a plynu a zpevňovaly se akcie.

Dočasné příměří na Blízkém východě je pro energetické trhy úlevou, pokles cen paliv či plynu bude ovšem zatím velmi pozvolný, míní experti. „Hlavním problémem je bezpečný průjezd Hormuzským průlivem a dostupnost komodit. Pokud se toto úzké hrdlo brzo nevyřeší, probíhající negativní nabídkový šok a s ním spojená inflace začne přepisovat ekonomické výhledy směrem dolů, a to po celém světě. To, co rozhodně nepotřebujeme, je přetahování se o tankery tak, jak jsme to viděli v době covidu u roušek,“ uvedl pro Echo24 už dříve hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

„Ale ani kdyby válka skončila hned, ceny energií se na předválečnou úroveň rozhodně hned tak nevrátí. Uklidňující je ovšem to, že komoditní trhy nejsou v tuto chvíli vystresované tolik, jako na začátku války na Ukrajině. Plyn ve srovnání s tou dobou zatím nestojí ani polovinu,“ dodal ekonom.