Vláda Andreje Babiše (ANO) neočekává, že by bylo nutné překročit hranice první, tedy mírné úrovně krizového scénáře, který byl spuštěn kvůli krizi spojené se situací na Blízkém východě. Pro Echo24 to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že v pondělí na vládě se rozhodne o pokračování opatření, které od dubna koriguje ceny pohonných hmot. Premiér Babiš už naznačil, že by na stole mohlo být i úplné zrušení cenových stropů.

Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Vláda v závěru května rozhodla, že regulace cen pohonných hmot bude pokračovat do konce června.

Ministerstvo financí stanovuje cenové stropy na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Provozovatelé čerpacích stanic mohou uplatnit marži ve výši maximálně tří korun na litr paliva. Vláda zároveň kvůli zdražování paliv rozhodla v dubnu o dočasném snížení spotřební daně na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny. U benzinu se spotřební daň nezměnila, dál činí 12,84 koruny za litr.

Konflikt se ale uklidňuje a po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh navíc rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla ve čtvrtek agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a ve čtvrtek kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Zatímco trh dosud procházel obdobím nedostatku, minimálně z krátkodobého hlediska nyní vykazuje známky přebytku nabídky. Výrazným signálem jsou podle obchodníků mimo jiné rekordně vysoké slevy v případě angolské ropy, která se v některých případech prodává téměř o deset dolarů za barel levněji než Brent. Na trh se aktuálně dostávají miliony barelů, které kvůli konfliktu uvázly v Perském zálivu. Podle Bloombergu je na cestě do Evropy nejméně šest supertankerů s celkovým nákladem 12 milionů barelů ropy ze Spojených arabských emirátů a Ománu.

Premiér Babiš téma komentoval o víkendu na CNN Prima News. „Máme třetí nejlevnější naftu, devátý nejlevnější benzin. Je pravda, že uvažujeme od prvního července o nějaké změně. Rozpočet to stojí miliardu korun měsíčně. Nám se podařilo srazit inflaci i díky tomuto. Máme pár dní na to, to od prvního července nějakým způsobem upravit nebo i ukončit,“ řekl Babiš s tím, že o tom vláda bude rozhodovat 29. června. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že její resort situaci v tuto chvíli velmi intenzivně analyzuje. „O dalším postupu rozhodne vláda v pondělí,“ potvrdila ministryně.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček redakci řekl, že vládní krizový plán zcela splnil svůj účel. „Nejenže jsme ukázali akční přístup a připravenost, ale uklidnila se tím i veřejnost. Podnikateli počínaje, domácnostmi konče. Vláda včas ukázala, že má řešení i pro kritické scénáře. Firmy ocenily předvídatelnost, domácnosti, že jsme včas reagovali na nárůst cen. To zde v minulosti nebylo. Vše nasvědčuje tomu, že se nedostaneme za hranice prvního, tedy mírného scénáře, což je samozřejmě dobré. Nejsme ale ukvapení v závěrech, v pondělí bude určitě diskuse o aktuálním vývoji na Blízkém východě na vládě a tam rozhodneme o dalším postupu,“ dodal Havlíček.

Ceny se tento týden dostaly pod tlak v reakci na 60denní výjimku ze sankcí, kterou Washington poskytl Teheránu po úvodních mírových jednáních. Írán krátce před získáním americké licence na vývoz ropy odeslal do Asie 30 milionů barelů. Spojené arabské emiráty v posledních týdnech prodaly prostřednictvím tendrů zhruba 60 milionů barelů a část dodávek míří nově do Evropy nebo Afriky místo tradičních asijských odběratelů.