Skupina 27 senátorů napříč kluby chce prosadit novelu občanského zákoníku, která má posílit ochranu dětí v opatrovnických řízeních. Podle předkladatelů mají soudy a orgány sociálně-právní ochrany dětí důsledněji zohledňovat domácí násilí, týrání, sexuální delikty, závislosti či vysoce konfliktní vztahy rodičů při rozhodování o svěření dítěte do péče. Senát by se měl návrhem zabývat příští týden. Podporu má návrh i v hnutí ANO, kde věří, že účinný by zákon mohl být nejpozději od roku 2028.

„Téměř každý měsíc v důsledku selhání opatrovnického systému zemře jedno dítě,“ uvedla ve středu v horní parlamentní komoře senátorka Hana Kordová Marvanová (BEZPP), která je členkou výboru pro sociální politiku. Odkázala přitom na údaje dětského ombudsmana. Podle ní stát v některých případech selhává při ochraně dětí před nebezpečnými rodiči. Jako příklad zmínila případ tříleté Viktorky, kterou soud se souhlasem OSPOD svěřil biologickým rodičům navzdory známým rizikům. Otec měl podle dřívějších znaleckých posudků paranoidní schizofrenii, drogovou závislost, omezenou svéprávnost a ochrannou psychiatrickou léčbu. Otec dívku dle verze, kterou šetří policie, následně zavraždil. „Není možné nad právo dítěte na život a spokojené dětství klást jen nároky biologických rodičů, i když jsou pro dítě nebezpeční,“ řekla senátorka. Podle ní přitom soud i OSPOD o rizicích věděly.

Podle autorů novely současná právní úprava nedokáže dostatečně chránit děti před domácím násilím, sexuálním zneužíváním, týráním či dalším patologickým chováním rodičů. Kritizují také praxi opatrovnických soudů, které podle nich v posledních letech často automaticky směřují ke střídavé nebo společné péči, aniž by dostatečně zohledňovaly konkrétní situaci dítěte. „Ta střídavá péče je pro soudce velmi jednoduchá,“ uvedla k rozhodování senátorka Věra Procházková (ANO). Taktéž zkritizovala, že některé soudy rozhodují bez dostatečného posouzení rodinné situace nebo konzultací s psychology či OSPOD. Předseda senátního sociálního výboru Lumír Kantor (KDU-ČSL), povoláním pediatr, pak připomněl případ kojence svěřeného do střídavé péče otci, který podle něj aktivně bránil kojení dítěte. „Úroveň státu se pozná mimo jiné i podle toho, jak si cení svých nejmenších,“ míní senátor.

Podle advokátky Markéty Chudáčkové, která se na přípravě návrhu podílela, se novela netýká jen sporů mezi rodiči po rozvodu, ale všech řízení, v nichž soudy rozhodují o svěření dítěte do péče, včetně návratů dětí do biologických rodin nebo svěřování třetím osobám. Materiál tak reaguje mimo jiné i na loňskou rozvodovou novelu exministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS), která podle senátorů odstranila podrobnější kritéria pro rozhodování soudů o svěření dítěte do péče, což umožňuje například nezohlednění právě domácího násilí. Senátoři podle Kordové Marvanové na problém upozorňovali opakovaně v průběhu loňského roku a varovali, že příliš zdůrazňuje společnou či střídavou péči a oslabuje individuální posuzování zájmů dítěte.

Debata o fungování opatrovnického systému se v posledních měsících vyostřila právě po několika medializovaných případech týraných nebo zemřelých dětí, po kterých i resort spravedlnosti, konkrétně ministr Jeroným Tejc (za ANO) pro Echo, začal hovořit o možných úpravách, podle senátorů ale vůle k rychlé změně zákona nebyla dostatečná, a proto připravili tento vlastní návrh. Senátoři chtějí do zákona vrátit jasnější kritéria a výslovně zakotvit povinnost soudů přihlížet především k bezpečí dítěte a jeho ochraně před všemi formami násilí.

Co přesně by se změnilo?

Odbornice na problematiku Chudáčková uvedla, že novela výslovně zavádí princip „blaha dítěte“, tedy ochranu jeho fyzického, psychického a sociálního vývoje. Soudy by podle návrhu měly povinně zohledňovat nejen bezpečí dítěte, ale i stabilitu jeho prostředí, například náhlé změny bydliště, školy nebo každodenního režimu. Advokátka zároveň kritizovala současnou praxi, kdy podle ní některá rozhodnutí nejsou dostatečně odůvodněná. „V momentě, kdy může soudce neodůvodnit rozhodnutí, tak vlastně nepotřebujete zkoumat, v jakém prostředí to dítě žije,“ míní Chudáčková. Návrh proto podle ní obsahuje i procesní změny, a to včetně zkrácení lhůt pro některá rozhodnutí na 30 dnů a možnosti odvolání proti předběžným opatřením.

Novela by umožnila soudu omezit rodičovskou odpovědnost v případech domácího nebo sexuálního násilí, jiných úmyslných násilných trestných činů či těžké závislosti na návykových látkách. Soudy by měly nově povinně zohledňovat také konflikty mezi rodiči a jejich dopad na dítě. Součástí návrhu je i posílení role dítěte v řízení. Podle předkladatelů má být důsledněji respektován názor dítěte s ohledem na jeho věk a vyspělost. Novela zároveň posiluje postavení opatrovníků, kteří mají aktivně a nestranně hájit zájmy dítěte, a zavádí rychlejší poskytování dočasné ochrany v naléhavých případech.

Předkladatelé tvrdí, že současná právní úprava je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. „To není selhání systému, který je napsán dobře. My máme zákony, které děti nechrání,“ uvedla konkrétně Kordová Marvanová. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) už kvůli případu Viktorky a dalším podobným oznámil vznik komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí a kontrolu postupů OSPOD. Část odborníků, včetně dětského ombudsmana Martina Beneše, zároveň upozorňuje spíše na problémy v metodickém vedení institucí než na samotnou legislativu. Senátoři však tvrdí, že bez změny zákona nebude možné systém zásadně změnit. Kordová Marvanová dodala, že senátoři nechtějí čekat na závěry komise MPSV a chtějí vyvinout tlak na vládu i sněmovnu, aby změny přijaly co nejrychleji.

Poslankyně ANO a někdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která se na přípravě znění předkládané legislativy podílela, chce návrh aktivně prosazovat napříč politickým spektrem. „Komu jde o zlepšení ochrany dítěte, tak pro ni musí zvednout ruku,“ řekla Válková Echu. Podle ní dnes často záleží v současnosti na individuálním přístupu konkrétního soudce, protože zákonná pravidla nejsou dostatečně konkrétní. „Po rozvodové novele se to ještě více rozmělnilo, takže to teď nejen napravujeme, ale stanovíme jasná kritéria,“ doplnila Válková. Uvedla také, že senátní návrh vznikl po jednáních s ministerstvem spravedlnosti jako rychlejší z „dvoufázového“ řešení, vedle návrhu resort vedený Tejcem připraví širší systémovou změnu. Dle poslankyně je cílem, aby senátní návrh nabyl účinnosti nejpozději 1. ledna 2028.