Nakladatelská Apokalypsa

První měkké, anonymní kapky nás zastihly kolem páté, zapomněl jsem, který den to bylo. Zůstali jsme na pláži mezi posledními. Rodiny kolem nás dávno strhly ležení a odvedly děti někam pod střechu, důchodci se odpotáceli domů ke snadno stravitelným pokrmům a teď si vhazovali do sklenic Alka-Seltzer (žbluňk, žbluňk, šššš, šššš), kromě mě a Mordecaie si tu optimismus zachovávala jedině skupinka asi třicetiletých chlápků, kteří kousek od nás vytrvale pokračovali ve volejbalovém zápase. My leželi na mokrých ručnících a pokoušeli se oschnout po posledním koupání, kdy jsme plavali o závod a svorně prohráli, ale odpoledne bylo dusné, vzduch hutný a vlhký, a kdykoli jsme se nadechli, měli jsme pocit, že sedíme v ponorce na dně moře. (Johan Harstad: Max, Mischa & ofenzíva Tet).

Cesty kulturního referenta jsou nevyzpytatelné. Začátkem letošního roku jsem otevřel e-mail, v němž stálo: „Zdravím Vás v novém roce, přeji do něj vše dobré a posílám jednu pozitivní zprávu. Harstad v češtině vyjde. Srdečně Kateřina Krištůfková.“ Nejdřív jsem byl trochu udivený, ale záhy jsem si vzpomněl! Před dvěma lety mě totiž čtení sobotní Orientace Lidových novin rozvášnilo natolik, že jsem paní překladatelce ihned napsal: „Přečetl jsem si po tom vašem rozhovoru v dnešních Lidovkách pár recenzí na Harstadovu knihu na Goodreads a už se nemůžu dočkat. Snad to tedy všechno dobře dopadne a kniha v češtině vyjde. Držím palce.“ Netrvalo ani dva roky a všechno dobře dopadlo. Tedy téměř. Tehdy mě zaujalo, s jakou vášní paní Krištůfková mluvila o jedné knize, kterou si vždy přála přeložit, ale vzhledem k jejímu rozsahu (přes tisíc stran) a neznámosti autora v Česku si netroufala doufat, jestli se jí to kdy podaří. Johana Hardstada nakonec vydává sama a k tomu potřebuje od budoucích čtenářů vybrat peníze: na překlad, korektury, grafiku, tisk, distribuci do knihkupectví… asi si umíte to martyrium představit.

Pojďme se ale nejdřív podívat, jak se příběh této knihy odvíjel. V roce 1979 uvede Francis Ford Coppola film Apokalypsa. V roce 1988 tento film zhlédne hlavní postava výše uvedeného románu Max Hansen. V roce 1993 se Max Hansen zamiluje. V roce 2015 vychází známému norskému prozaikovi a dramatikovi Johanu Harstadovi román s poněkud záhadným názvem Max, Mischa & Tet-offensiven. Téhož roku o něm literární kritička norského deníku Dagbladet Cathrine Krøger napíše: „Rozsáhlý epos o válce, lásce, útěku a umění, který vám vyrazí dech (…) Harstad v něm oživuje velmi komplexní témata s takovou literární lehkostí, mluvností a originalitou, že jde o téměř hypnotické čtivo.“ Román má 1104 stran. V roce 2018 si jej přečte překladatelka z norštiny Kateřina Krištůfková a rozhodne se, že ho zkusí nabídnout u nás k vydání, jenže každý oslovený nakladatel nad jeho rozsahem kroutí hlavou. V roce 2024 proto práva na jeho vydání koupí sama. Je totiž přesvědčená, že tahle kniha je v mnoha ohledech výjimečná a čeští čtenáři by o ni neměli být ochuzeni. Ještě na sklonku roku se proto pustí do překládání. Ve stejném roce čtu rozhovor s paní Krištůfkovou se sugestivním titulkem „AI nás zatím nahradit neumí, říká Nesbøho dvorní překladatelka. Proč si vydělá méně než pokladní?“ a píšu jí.

Max, Mischa & ofenzíva Tet je román o tom, jak uplatnit v běžném životě partyzánský boj; je to román o lidech, kteří sloužili ve válce, i o lidech, kteří proti ní protestovali, je to román o hyperrealistických obrazech znázorňujících pračky a o dívkách podobajících se Shelley Duvall, o slunci na Fire Islandu i o touze zhlédnout pracovní verzi Coppolova kultovního filmu Apokalypsa. Především je to však román hledající odpověď na otázku, kterou si dřív nebo později musí položit každý, kdo opustil rodnou zemi: Jak dlouho musí být člověk pryč, aby na návrat domů bylo už pozdě? „Pro mě je to i román o divadle, o výtvarném umění, o hudbě, o lásce, ale především o osamělosti a o hledání spřízněných duší,“ dodává překladatelka. Zahraniční recenzenti román označují jako velkolepý literární pokus porozumět vlastní době a srovnávají ho s Proustovým Hledáním ztraceného času, Mannovým Kouzelným vrchem a Musilovým Mužem bez vlastností. To za drobný příspěvek stojí, nemyslíte? Na Doniu je samozřejmě k dispozici pestrá nabídka odměn: od „pouhé“ knížky přes ručně pletenou čepici až po lekce norštiny. Pojďme tomu vydání trochu pomoct, nechceme přece, aby čeští knižní překladatelé a vydavatelé museli procházet takovým peklem jako Francis Ford Coppola při natáčení Apokalypsy. A na dlouhé zimní večery se nám taková tisícistránková kniha může náramně hodit.

Johan Harstad: Max, Mischa & ofenzíva Tet. Sbírka na vydání českého překladu právě probíhá na Donio.cz, kniha vyjde koncem roku 2026.