MŠMT pod vedením ministra Roberta Plagy (za ANO) chystá zcela nový zákon o vysokých školách, který má mimo jiné úplně proměnit řízení univerzit, včetně volby rektora či kontroly hospodaření. Předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že změny v řízení by vedly k „faktické ztrátě autonomie, nezávislosti veřejných vysokých škol a jejich politizaci“. Sám Plaga na postoj RVŠ už dříve reagoval s tím, že „si kapři nechtějí vypustit svůj rybník“. Návrh zákona podle něj vychází ze zahraniční studie. Vyostřená debata mezi VŠ a MŠMT bude probíhat celé léto.

Deník Echo24 již informoval o tom, že ministerstvo revoluci ve fungování univerzit chystá. Ústřední změnou celého návrhu, který má Echo24 k dispozici, je vznik takzvané univerzitní rady, která by nahradila dosavadní správní rady a stala se klíčovým orgánem každé vysoké školy. Tato rada by měla mít strategické, konstitutivní i rozpočtové pravomoci – schvalovala by statut školy, její strategii, rozpočet i zřizování nebo rušení součástí univerzity. Především by ale řídila výběr rektora a mohla by ho i odvolat. Rada by byla složena z devíti členů a obsazování rady by probíhalo ve třech třetinách: akademický senát by volil tři interní členy, komise jmenovaná ministrem školství by vybírala tři externí odborníky, a tři členy by si volila sama rada ve výběrovém řízení. Formálně by všechny členy potvrzoval ministr školství. Výrazně menší roli oproti dnešku by měli mít studenti.

Ministr Plaga minulý týden v debatě ČT hovořil o tom, že návrh vychází z expertní debaty. „Máme zahraniční studii, ze které vycházíme, expertní skupinu, která navrhla daná opatření, a teď je diskutujeme ve fokusní skupině, aby na konci tohoto roku byl věcný návrh zákona,“ řekl Plaga v ČT. Je to podle něj první fáze debaty.

Představitelé univerzit ale nejsou z návrhu nadšení. RVŠ přijala na svém sněmu minulý týden usnesení, v němž hovoří například o tom, že navržený model, včetně zavedení nového klíčového orgánu v podobě univerzitních rad, prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu na úrovni vysoké školy i jejích součástí. K usnesení se přidal také třeba Akademický senát Univerzity Karlovy.

Sám ministr Plaga na to reagoval s tím, že „hysterie ze strany Rady vysokých škol pouze ukazuje, že si kapři nechtějí vypustit svůj rybník“. Věcně podle něj návrh odpovídá vysokým evropským standardům.​​​​​​ Plaga také dodal, že RVŠ v sobě obsahuje především členy akademických senátů a jejím zájmem je udržet tu moc akademických senátů“. Návrh podle něj obsahuje od počátku pojistky a brzdy, které vylučují politický vliv na fungování univerzit anebo omezení akademických svobod.

RVŠ si je podle svého předsedy Tomáše Kašparovského vědoma toho, že stávající zákon a vysokých školách ani jeho novela, která je platná od 1. 3. 2025, nezohledňuje intenzivní vývoj ve vzdělávání i dalších oblastech činností vysokých škol. „Proto se RVŠ již v minulém roce připravila teze pro jednotlivé oblasti, které reflektovaly diskuse probíhající kolem novely zákona a přinesly některé náměty pro možnou redefinici vysokoškolského zákona. Teze schválil Sněm RVŠ již 15. 5. 2025. Jednotlivé oblasti Tezí v podstatě korespondují s materiály, které nyní MŠMT předložilo aktuálně fokusním skupinám. Nalézáme tam shodu, ale i nová témata, na která existují alternativní názory. Důležité je, aby tato témata byla diskutována a aby byly detailně zhodnoceny jejich dopady na vysoké školy, včetně důkladného zhodnocení rizik. Ta mohou být v případě některých navržených změn značná,“ uvedl Kašparovský.

Zásah do autonomie i složitá situace studentů

Vzhledem k tomu, že podklady pro jednotlivé fokusní skupiny jsou většinou obecné, bez detailnějšího rozpracování změn, které je podle Kašparovského nutné nahlížet napříč jednotlivými tématy, která byla předložená fokusním skupinám, je v tuto chvíli těžké odhadnout, jaký by byl skutečný efekt. „To, co vnímáme pozitivně je například změna financování vysokých škol, kdy by přechodem na kontraktové financování vysoké školy získaly větší finanční stabilitu ve středně dobém výhledu, po které je dlouhodobě voláno. Jako pozitivní lze vnímat i zamýšlené posílení institucionální autonomie a odpovědnosti v oblasti kvality a akreditací. Obě tyto změny by nepochybně usnadnily řízení vysokých škol ve smyslu strategického plánování a efektivnějších reakci na společenské potřeby i poptávku po konkrétních oborech,“ vysvětlil Kašparovský.

Navržené změny v řízení univerzit a zejména marginalizace role akademických senátů na úkor nově navržených Univerzitních rad je ale podle názoru RVŠ zásadním zásahem do akademické samosprávy. „Navržená skladba a způsob obsazení Univerzitních rad sebou nesou rizika, jejichž dopad fungování českých vysokých škol by měl fatální důsledky. Sněm RVŠ se k tomuto záměru vyslovil jednoznačně. Byl by to krok k faktické ztrátě autonomie, nezávislosti veřejných vysokých škol a jejich politizaci. Znamená to, že by v podstatě mohla být ohrožena jejich role, která spočívá nejen v oblasti vzdělávání výzkumu. Úkolem vysokých škol je a mělo by být i nadále, vnášet do společnosti a veřejného prostoru obecně kritickou diskusi postavenou na etických zásadách a morálních hodnotách, které společnost kultivují,“ dodal Kašparovský.