Kolik lidí žije v Praze? Mluví se zhruba o milionu a půl obyvatel s tím, že už do čtyř let by se metropole mohla rozrůst o dalších 500 tisíc lidí. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Praze na konci března bydlelo 1 405 551 obyvatel, což potvrzuje i Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti. Ta uvádí, že by se dnešní metropole mohla do roku 2050 rozrůst o půl milionu lidí na 1,90 milionu. Centrum architektury a městského plánování (CAMP) zároveň uvedlo, že se každý rok do metropole přistěhuje malé okresní město (zhruba 10 až 15 tisíc lidí) a počet občanů navyšuje i nějakých 250 až 400 tisíc dojíždějících do Prahy za prací a do škol z regionů.

Nyní ale aktuální, tvrdá data. Adam Vlč z oddělení informačních služeb Krajské správy (ČSÚ) pro Echo24 uvedl, že aktuální počet obyvatel Prahy ke konci března 2026 byl 1 405 551 obyvatel. Z toho bylo podle předběžné statistické bilance 686 987 mužů a 718 564 žen. Ženy tak tvořily 51,1 % celkového počtu obyvatel. Během prvního čtvrtletí roku 2026 zaznamenala Praha úbytek obyvatel o 1 533 osob. Na konci roku 2025 to bylo 1 407 084 obyvatel, uvedl ČSÚ.

Podobná čísla má i Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR). Vedoucí komunikace IPR Matouš Hutník pro Echo24 uvedl, že podle dat mobilních operátorů a IPR z let 2019 až 2022 se reálný počet pražských občanů pohyboval mezi 1,1 a 1,4 milionu osob. Sčítání lidí, domů a bytů (SLDB) z roku 2021 zase sečetlo 1 301 432 obyvatel s obvyklým bydlištěm, zatímco osob s trvalým pobytem bylo 1 261 304.

Podíl obyvatel bez trvalého pobytu v metropoli má být zhruba 12 procent. „Celkově lze odhadovat, že počet obyvatel, kteří v Praze žijí bez trvalého pobytu, se pohybuje přibližně mezi 130 a 170 tisíci osobami. Na druhou stranu existuje také značný počet obyvatel, kteří jsou v Praze trvale hlášeni, avšak ve skutečnosti zde nebydlí,“ sdělil Hutník redakci.

Mělo by se jednat hlavně o mladé, svobodné a bezdětné osoby. „Důvody, proč se lidé v Praze nepřihlašují k pobytu, zahrnují především absenci potřeby měnit adresu trvalého bydliště (nechtějí tak učinit nebo to nepovažují za důležité), časté stěhování či administrativní náročnost změny pobytu,“ uvedl Hutník pro Echo24.

Metropole by podle prognózy IPR měla mít v roce 2030 maximálně 1,50 milionu občanů. A číslo pouze poroste. V roce 2050 by se mělo jednat o maximální počet 1,90 milionu obyvatel s tím, že průměrně by v Praze mělo žít mezi roky 2023 až 2050 zhruba 1,58 milionu lidí. „Praha je velmi specifická a oproti jiným městům v České republice počet jejích obyvatel dlouhodobě roste a do budoucna růst bude,“ uvedla vedoucí Kanceláře analýz města IPR Zdeňka Havlová.

Počet občanů zvyšují i dojíždějící ze Středočeského kraje

Podle IPR se každý rok do metropole přistěhuje malé okresní město. „Každý rok se do Prahy přistěhuje kolem 10 až 15 tisíc lidí víc, než se odstěhuje. Praha ze zákona odvádí velkou část daňových příjmů do přerozdělování a nedostává zpět tolik, aby to pokrylo náklady metropole. Počet obyvatel se totiž navyšuje o dojíždějící za prací a do škol (zhruba 250 až 400 tisíc lidí),“ uvedl IPR.

Podle dat ze sčítání lidu z roku 2021 mělo do Prahy dojíždět zhruba 280 tisíc lidí. Naopak z Prahy vyjíždělo do zaměstnání na 57 tisíc obyvatel. „Je patrné, že pracovní dojížďka do Prahy s mírnými výkyvy stabilně narůstá, kdy počet dojíždějících v posledních letech je přibližně 170 až 220  tisíc. Posledním zdrojem jsou data od mobilních operátorů, podle kterých je počet dojíždějících do Prahy přibližně 210 až 230 tisíc,“ sdělil Hutník z IPR.

IPR pravidelně sleduje dojíždějící ze Středočeského kraje a z dalších regionů ve statistikách. „Přibližně 70 procent ze všech dojíždějících je dlouhodobě ze Středočeského kraje, přičemž přibližně 30 procent pak z nejbližších okresů Praha-východ a Praha-západ (11 procent z okresu Kladno). Je patrné, že vyšší počet dojíždějících je z obcí při významných komunikacích, jako jsou dálnice a železnice, především z obcí s vysokým počtem lidí přistěhovalých z Prahy. Do Prahy dojíždí i významný počet lidí z Ústeckého, Libereckého, Královehradeckého, Plzeňského, ale i vzdálenějšího Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Opačným směrem platí, že přibližně 90 procent vyjíždějících do práce z Prahy směřuje do Středočeského kraje,“ uvedl Hutník.

Na propojení Prahy a Středočeského kraje upozornil i primátorův náměstek pro plánování a rozvoj Petr Hlaváček (STAN). „Potvrzuje se, že Praha a Středočeský kraj jsou propojený organismus, který je nutné řešit v návaznosti. V Praze se také vytvoří ¼ hrubého domácího produktu celé republiky a pracuje tu každý sedmý zaměstnaný v Česku,“ prohlásil.