České veřejné finance se mohou ještě v tomto volebním období dostat k hranici, o níž se zatím téměř nemluví. Pokud zadlužení překročí 50 procent HDP, zákon počítá s dvacetiprocentním snížením platové základny poslanců a senátorů. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl pro Echo upozornil, že při pokračování současného vývoje může Česko tuto mez překročit už během nynějšího volebního cyklu. Vládní poslanci oslovení Echem tvrdí, že pokud by taková situace nastala, pravidlo by se nemělo účelově měnit. Vládní koalice současně na příští týden připravuje mimořádnou schůzi k zamrazení platů zákonodárců.

Zmíněný mechanismus je poměrně nový a nepříliš známý, na rozdíl od známější dluhové brzdy na úrovni 55 procent HDP. Při dosažení této hranice by vláda musela předkládat rozpočty směřující k dlouhodobě udržitelným veřejným financím, zdravotní pojišťovny zásadně hospodařit vyrovnaně a obce či kraje schvalovat vyrovnané nebo přebytkové rozpočty, s jen zákonnými výjimkami. Zmíněné automatické krácení platů poslanců a senátorů se dostalo do zákona o platech představitelů státní moci naopak teprve loni prostřednictvím pozměňovacího návrhu tehdejšího poslance TOP 09 Miloše Nového. Návrh č. 5476 předložil v listopadu 2024 a při projednávání jej označoval za zavedení principu „dluhové brzdy“. Sněmovna novelu nakonec definitivně prosadila přes prezidentské veto v březnu 2025.

Toto pravidlo říká, že pokud bude vyhlášena výše zadlužení vyšší než 50 procent HDP, platová základna poslanců a senátorů se v následujícím roce sníží o 20 procent. Snížení potom trvá až do konce roku, ve kterém je vyhlášeno zadlužení nižší než 50 procent. Nejde tedy o okamžitý trest v den překročení hranice, ale o automatický mechanismus s časovým odstupem. Poslední oficiálně vyhlášená hodnota za konec roku 2025 činila 44,25 procenta HDP.

Předseda NRR Hampl ve svém komentáři pro Týdeník Echo upozornil, že letos bude zadlužení podle jeho očekávání kolem 46 procent a následně bude dál „mírně, ale nezadržitelně“ růst. Plány vlády na dramatické snížení deficitů v letech 2028 a 2029 označuje v kontextu dosavadního vývoje za nedůvěryhodné. „Tu hladinu totiž můžeme překonat již v tomto volebním cyklu,“ připomněl Hampl zákonodárcům padesátiprocentní hranici.

Echo se proto některých poslanců vládní koalice zeptalo, zda s možností aktivace pravidla počítají a zda by byli připraveni nechat jej dopadnout i na vlastní platy. Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř riziko připouští. „Vnímáme toto riziko jako reálnou hrozbu, pokud by se nezpomalilo tempo růstu výdajů,“ uvedl pro Echo. SPD podle něj právě proto v koalici prosazuje škrty zbytných výdajů a úspory tak, aby se zadlužení nad 50 procent vůbec nedostalo. Pokud by ale k překročení hranice došlo, Hrnčíř odmítá zákon měnit. „Pravidlo o dvacetiprocentním snížení platové základny platí pro všechny bez výjimky. Pravidla financí musí platit i pro zákonodárce,“ uvedl. „Jako SPD odmítáme jakékoliv účelové změny či rušení tohoto mechanismu ve chvíli, kdy by měl vstoupit v platnost. Pokud stát překročí stanovený dluhový limit, politici za to musí nést přímou odpovědnost.“ Samotnou hrozbu snížení platu chápe také jako tlak na poslance při rozhodování o rozpočtech. Mechanismus má být podle něj „pojistkou a bičem na odpovědné hospodaření“.

Obdobně odpověděl poslanec ANO a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník. Překročení hranice v tomto volebním období si podle svých slov „nedovede představit“ a chce přispět k tomu, aby nenastalo. Pokud by se tak přesto stalo, pravidlo by podle něj mělo zůstat nedotčené. „Rozhodně neměnit, ale zachovat,“ uvedl pro Echo. I on souhlasí, že má fungovat jako tlak na zákonodárce při schvalování rozpočtů: „Samozřejmě. A je to tak správně.“ Rozhodující tak bude vývoj dluhu v dalších letech. Pointa Hamplova komentáře pro Echo míří přímo na zákonodárce: pokud se jeho prognóza naplní, debata o veřejných deficitech už nebude jen abstraktním sporem o miliardy a procenta HDP.

Opozice je k vývoji dluhu skeptičtější. Místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) považuje překročení hranice za reálnou možnost. „Silně pochybuji, že během let 2028 a 2029 bude vláda konsolidovat způsobem, který si předsevzala ve svém Fiskálně strukturálním plánu,“ sdělila Echu. Samotné pravidlo má podle ní nevýhodu v principu „kolektivní viny“, protože by snížení dopadlo i na poslance, kteří prosazují úspory. Tlak to bude jen pro někoho – hlavně pro ty, kteří dělají poslaneckou práci naplno a nemají vedlejší aktivity,“ uvedla. Zároveň jej ale označuje za „bič pro stávající koalici“. Za nejúčinnější považuje tlak samotných voličů.

Ještě kritičtější je první místopředseda KDU-ČSL a poslanec Benjamin Činčila. „Doufám, že k tomu nedojde, ale při tempu, jakým se tahle vláda zadlužuje, to vyloučit nejde,“ uvedl s tím, že Hamplovo varování je třeba brát vážně. Samotný mechanismus podle něj jako tlak na sněmovnu nefunguje. „Skutečnou odpovědnost nevynutí jeden paragraf o platech, ale pořádně propracovaná rozpočtová pravidla,“ míní Činčila. Připomněl, že KDU-ČSL prosazuje silnější zákon o rozpočtové odpovědnosti, výdajové limity a méně možností pro účelové výjimky.