Premiér Andrej Babiš (ANO) společně s dalšími ministry svého kabinetu v pátek představil hospodářskou strategii s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0, která má vytvořit podmínky pro růst ekonomiky. U trhu práce dokument zmiňuje zvýšení počtu kvalifikovaných a prověřených zahraničních pracovníků, zároveň ale také zamezení přístupu těm neprověřeným. Premiér hodlá hledat mimo jiné zdravotní sestry.

Strategie otevřeně konstatuje, že český trh práce trpí chronickým nedostatkem lidských zdrojů. Navzdory tomu, že v Česku pracuje podle dat ČSÚ z roku 2023 zhruba 942 tisíc zahraničních pracovníků, dokument uvádí, že je to stále „daleko za tržním potenciálem“. Více než 70 procent firem podle materiálu považuje imigrační procedury za hlavní bariéru při získávání pracovní síly ze zahraničí. Migrace je přitom v dokumentu chápána nejen jako krátkodobá reakce na nedostatek pracovních sil, ale i jako dlouhodobý nástroj růstu.

„Lidi, samozřejmě, my to víme, že pro ně musíte jezdit na Filipíny. Nejdříve musíme zmapovat trh, kdy tady údajně pracuje 170 tisíc lidí na černo,“ uvedl v reakci na dotaz z publika premiér Babiš. „Zajistíme, aby se ten trh otevřel,“ přislíbil s tím, že v brzké době chce „hledat zdravotní sestřičky v Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu“. „Protože ty mluví rusky. Měli jsme kdysi program ve Vietnamu, protože Asiaté jsou velmi kvalitní, ale zase trvalo, než se naučili česky,“ zdůvodnil Babiš, proč se chce zaměřit na hledání ve zmíněných východních zemích.

Kabinet proto navrhuje zásadní změny systému. Součástí návrhu je výrazné zrychlení vízových a pobytových řízení. U vysoce kvalifikovaných zaměstnanců by se lhůta pro vyřízení měla zkrátit na 30 dnů, u středně a nízko kvalifikovaných pracovníků na 60 dnů. Vláda chce zároveň celý proces digitalizovat a snížit administrativní zátěž. Zároveň ale strategie zmiňuje přijetí nového zákona o pobytu cizinců – o tom ostatně Echo v uplynulých dnech reportovalo v souvislosti s prioritami ministerstva vnitra. Nová zákonná úprava má podle strategie zajistit „vyšší bezpečnost prostřednictvím jednoduchých, ale striktních kritérií v pobytovém řízení“, dokument výslovně mluví o „konci neřízené migrace“. Uvolnění na jedné straně, ale zpřísnění na druhé je evidentně koaličním kompromisem.

Hledá se rovnováha

Za správně vytyčený směr považuje strategii i opozice. Předseda ODS Martin Kupka nicméně v souvislosti s tímto bodem hovořil o pnutí ve vládní koalici. „Očekávám, že v případě například přístupu zahraničních pracovníků na český pracovní trh odkáže (Karel Havlíček jakožto ministr průmyslu a garant strategie – pozn.red.) Tomia Okamuru do patřičných mezí a řekne jasně a srozumitelně, že české nemocnice a stavebnictví se bez kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí neobejde,“ uvedl exministr dopravy.

Rozpory ale Okamura, jehož SPD se k přijímání cizinců staví nejvíc obezřetně ze tří vládních subjektů, odmítá. „Chápu, že na jedné straně jsou v určitých segmentech zahraniční pracovníci potřeba, zároveň je ale nutné zpřísnit podmínky tak, aby to měl stát plně pod kontrolou,“ řekl předseda Poslanecké sněmovny novinářům v pondělí, když se dokument schvaloval na jednání vlády. „V minulosti se tu musely řešit problémy, kdy někdo chtěl levnou pracovní sílu, ale bez odpovědnosti za to, co tady ty pracovníci potom dělali, třeba když o tu práci přišli. My chceme mimo jiné posilovat odpovědnost zaměstnavatelů,“ doplnil Okamura.

Základní směřování hospodářské strategie státu, kterou představila vláda, je správné i podle průmyslových svazů v ČR. Svazu podnikatelů ve stavebnictví mezi zásadní potřeby dále zařadil právě zrychlení vízových procesů a digitalizace administrativy pro zaměstnávání zahraničních pracovníků, protože stavební sektor se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. I hospodářská komora v nedávné minulosti volala po navýšení počtu zahraničních pracovníků.

Kolik lidí Česku chybí?

„Na českém trhu práce chybí přibližně 250 tisíc pracovníků a porodnost v Česku klesla v loňském roce podle předběžných údajů Českého statistického úřadu na nový historický rekord od počátku statistik v 18. století. Zaměstnavatelé proto potřebují otevřít debatu o rozšíření možností efektivní a bezpečné ekonomické migrace, protože bez zahraničních pracovníků neudrží provoz ani základní služby,“ zdůraznil v druhé půlce ledna prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

ANO na podzim minulého roku hovořilo o navýšení pracovníků z ciziny v příštích pěti letech o 100 tisíc, kritiky jim ovšem bylo vyčítáno, že neberou v potaz uprchlíky z Ukrajiny. Těch je v současnosti dle aktuálních dat v rámci statusu dočasné ochrany v ČR téměř 400 tisíc, jak také v tomto týdnu informovalo Echo, kvůli přísným podmínkám ale až na výjimky nedosáhnou na dlouhodobé pracovní povolení. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) ze zmíněných téměř čtyř set tisíc pracuje v ČR nyní více než 180 tisíc ukrajinských uprchlíků. „Chceme, aby se tento počet zvyšoval,“ sdělil Metnar s tím, že jim k tomu může pomoci institut zvláštního dlouhodobého pobytu. Podle pondělního vyjádření ministra práce Aleše Juchelky (ANO) by se český trh práce bez uprchlíků z Ukrajiny „rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví“.

Každopádně výsledným kompromisem – i s ohledem na požadavky SPD – v pátek představeného dokumentu je, že zde není uvedeno jasné konkrétní číslo, kolik ČR přijme pracovníků z ciziny – bude reagovat na potřebu. „Pokud v té strategii něco není, tak to neznamená, že to neuděláme,“ poznamenal ale v pátek na tiskové konferenci ke strategii Babiš.

Bez bariér i vědci

Strategie rovněž počítá se zjednodušením uznávání zahraničních diplomů a profesních osvědčení. Nostrifikace má probíhat přes jednotnou digitální platformu, aby se odstranily zdlouhavé a roztříštěné postupy, které dnes brání rychlému zapojení kvalifikovaných cizinců do pracovního trhu.

Speciální důraz je kladen na oblast výzkumu a inovací. Dokument mluví o „zefektivnění příchodu zahraničních pracovníků v oblasti výzkumu a inovací“, tedy o jednodušším vízovém režimu pro vědce, technologické talenty a zaměstnance inovačních firem. Strategie přiznává, že nepružnost vízových procesů dnes snižuje internacionalizaci českých vysokých škol i výzkumných týmů a oslabuje schopnost Česka konkurovat v boji o talenty.

K zajištění financování kroků v hospodářské strategii by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) měly pomoct peníze získané v boji s šedou ekonomikou, evropské peníze či nastartování hospodářského růstu. Z boje proti šedé ekonomice po naběhnutí přijatých nástrojů očekává výnos 30 miliard korun ročně. Mezi nástroje patří například zavedení modernější verze elektronické evidence tržeb od roku 2027.