Evropa podle uniklé bezpečnostní analýzy Rady EU čelí zvýšenému riziku teroristických útoků, radikalizace i destabilizačních operací. Evropské státy už kvůli obavám z možných útoků aktivovaly mimořádná bezpečnostní opatření. Dokument varuje před spícími buňkami napojenými na Teherán, islamistickými skupinami radikalizujícími mladé lidi na sociálních sítích včetně skupin působících v Afghánistánu, i před důsledky války na Ukrajině. Informovaly o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, která do dokumentu nahlédla, a Euronews.

Podle interního materiálu Rady EU zůstává největší hrozbou pro Evropu „islamistický a džihádistický terorismus“. Analýza upozorňuje, že i když organizované teroristické struktury oslabily, roste riziko útoků jednotlivců inspirovaných extremistickou propagandou. Útočníci navíc stále častěji používají jednoduše dostupné prostředky, jako jsou nože, střelné zbraně, automobily nebo improvizované výbušniny.

„Převážně se odehrávají za použití snadno dostupných a jednoduchých prostředků, zejména zbraní s ostřím a tupých zbraní, střelných zbraní nebo improvizovaných výbušných zařízení a vozidel, přičemž modus operandi je jednoduchý,“ uvádí zpráva k útokům jednotlivců. Zpráva připomněla například nedávný útok v Londýně, kde byli pobodáni dva Židé. K útoku se přihlásila skupina Harakat Ashab Al-Yamin Al-Islamia, která je podezřelá ze spolupráce s íránskými revolučními gardami.

Významnou hrozbou podle Bruselu zůstává také odnož takzvaného Islámského státu v Afghánistánu, známá jako Islámský stát Chorásán. Dokument ho označuje za jednu z „hlavních vnějších hrozeb“ pro Evropu. Jedná se o jednu z nejextrémnějších skupin působících v Afghánistánu. V minulosti se přihlásila k bombovému útoku u letiště v Kábulu, kde při evakuaci spojeneckých sil zemřelo přes 180 lidí a 13 amerických vojáků. Skupina podle dokumentu pokračuje v šíření propagandy zejména na internetu a zaměřuje se především na mladé lidi.

Právě radikalizace nezletilých patří mezi nové trendy, které evropské bezpečnostní složky sledují s rostoucím znepokojením. Analýza upozorňuje, že extremistické skupiny oslovují na platformách jako Telegram nebo TikTok děti už od dvanácti let.

Evropský policejní úřad Europol už v březnu varoval, že konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem může mít „bezprostřední dopady“ na bezpečnost v Evropské unii. Podle Europolu hrozí zvýšené riziko terorismu a násilného extremismu, kybernetických útoků na evropskou infrastrukturu, ale i dezinformačních kampaní či podvodů spojených s konfliktem. Podle šéfa komunikace Europolu Jana op gen Oortha je nyní hrozba terorismu v Evropě „zvýšená“.

Evropské instituce zároveň varují před možnými dopady eskalace konfliktu s Íránem. Dokument zmiňuje obavy z aktivace takzvaných spících buněk nebo proxy skupin napojených na Teherán, které by mohly v Evropě podniknout odvetné útoky. Zvýšené riziko podle analýzy hrozí zejména zemím s početnou židovskou nebo muslimskou komunitou.

Některé evropské země už v posledních měsících reagovaly zpřísněním bezpečnostních opatření. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil posílení vojenské operace Sentinelle, která chrání vytipovaná riziková místa po celé zemi. Francouzské úřady zároveň zvýšily ochranu „nejohroženějších míst a osob“.

Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez po jednání s bezpečnostními složkami uvedl, že sice neexistují konkrétní informace o bezprostředním útoku, země ale zůstává v nejvyšším stupni pohotovosti. Francouzské tajné služby se podle tamních médií obávají zejména útoků, jejichž cílem by bylo šokovat veřejnost a destabilizovat situaci v zemi.

Británie po nedávném útoku zvýšila úroveň ohrožení terorismem na „závažnou“. Například Nizozemsko aktuálně zvýšilo riziko ohrožení terorismem na „značný“, tedy čtvrtou úroveň z pěti. Německá civilní kontrarozvědka pak aktuálně varuje před rizikem teroristických útoků ze strany Íránu v Německu po skončení konfliktu na Blízkém východě.

Dokument se věnuje i válce na Ukrajině. Přímý dopad konfliktu na teroristickou hrozbu v Evropě je podle autorů zatím omezený, Brusel ale varuje před dlouhodobými důsledky spojenými s pašováním zbraní a výbušnin z válečné zóny. Obavy panují také z možného vstupu bývalých ruských bojovníků do Evropské unie.

V Česku dlouhodobě platí stupeň ohrožení terorismem „B“. Znamená „mírné ohrožení“, kdy není známa konkrétní hrozba teroristických aktivit na území Česka, je však nutné reagovat na zhoršenou mezinárodní situaci.