Evropská centrální banka minulý týden představila návrhy nových eurových bankovek. Důvody pro redesign platidla EU jsou prý čtyři: „zvýšení environmentální udržitelnosti“, „udržení kroku před technikami padělání“, „zlepšení inkluze a přístupnosti“ a „lepší zohlednění identity a hodnot Evropy“. Momentálně se rozhoduje mezi deseti návrhy. Pět z nich podle zvoleného tématu „evropská kultura“, kdy bankovky zdobí podobizny šesti evropských osobností. Druhá polovina byla navržena podle tématu „řeky a ptáci“. Na nich je zase nejrůznější vodní ptactvo.

Jakýsi vtipálek na internetu přišel se zdůvodněním, že návrhy nové série bankovek jsou naschvál ošklivé, aby jimi lidé přestali platit a EU tím donutila všechny platit pouze elektronicky – a tím si udržela nad obyvatelstvem větší přehled. S tím nelze úplně souhlasit. Minimálně samolibý tlustý ledňáček na desetieurovce ze série návrhu H si získal srdce autora tohoto komentáře a byla by radost s ním platit. Perfektně symbolizuje spokojenost dobře živené evropské byrokracie.

Což ale vede k otázce, co EU o sobě novými bankovkami říká. Sice papírové peníze pomalu mizí, ale koho má země na svých platidlech, hodně říká o tom, jak se chce prezentovat světu a co si o sobě myslí. To, že z korun po revoluci vymizeli družstevnice a hutníci a nahradili je Masaryk a Karel IV., jasně naznačovalo, k jakému odkazu se chce hlásit Česká republika po pádu komunismu. Podobně v Británii nedávno vyvolalo pozdvižení oznámení, že na nové sérii bankovek Winstona Churchilla a další historické osobnosti nahradí divoká zvěř.

Bank of England se bránila, že se jedná o plánovaný krok v boji proti padělání. Ale rozhodnutí nahradit významné osobnosti nevýznamnými obrázky bobrů a srnek svědčí o jakési státní krizi důvěry v sebe sama. Churchill je v dnešní době příliš kontroverzní, vymyslet, které historické osobnosti by nikoho neurazily, se jeví téměř nemožné. Odtud plán vrazit na bankovky roztomilá zvířátka.

Je tedy zajímavé, že EU se chystá možná vydat opačným směrem. Dosud eurové bankovky zdobily mosty a oblouky symbolizující pevnost a stabilitu Evropské unie i eura. Aby se nemohla žádná členská země urazit, jednalo se o neexistující generické mosty a oblouky, ne o opravdu stojící stavby.

Nevíme přesně, jaká je zamýšlená symbolika tlustého ledňáčka a jeho kumpánů, nicméně se jedná o design, který nejspíše nikoho nenaštve. Ptáci navíc mají velkou oblast působení, takže dohromady pokryjí zřejmě celou Evropu.

To se nedá říct o tématu „evropská kultura“, kde je již vybrána šestice konkrétních osobností. Jde o sopranistku Marii Callasovou, skladatele Ludwiga van Beethovena, vědkyni Marii Curie-Skłodowskou, spisovatele Miguela de Cervantese, umělce Leonarda da Vinciho a aktivistku Berthu von Suttner.

Z navržených jmen čiší snaha nikoho neurazit. Máme zde tři muže a tři ženy. Každý je spojován s jinou zemí. Každý má reprezentovat jinou formu vědění či kultury. Evidentně se v tom odráží cíl zlepšení inkluze a přístupnosti.

Přesto by se nad jmény dalo donekonečna diskutovat. Například proč Cervantes, a ne Goethe (nejspíše protože Němci již mají Beethovena)? Pozastavit se lze nad absencí jmen z „nové“ EU (i když Poláci si jistě budou nárokovat Marii Curie-Skłodowskou). Je řecká operní diva Maria Callasová opravdu nejlepším reprezentantem „divadelních umění“? V její domovině divadlo vzniklo. Pravda, antičtí dramatici byli všichni muži, proto nejspíše nesplňují genderovou kvótu. Nejdůležitější otázka ale zní: Kdo je Bertha von Suttner?

Ta má teoreticky zdobit dvouseteurovou bankovku. V Česku bychom za ni asi měli lobbovat, jelikož se jedná o jedinou osobu, která má napojení na náš kraj. Narodila se totiž v roce 1843 v Praze do staré šlechtické rodiny Kinských jako hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Nárokují si ji ale Rakušané. Celoživotní pacifistka si svým aktivismem jako první žena na světě v roce 1905 vysloužila Nobelovu cenu míru. Jedná se ale také o mimořádně neúspěšnou aktivistku. Zhruba měsíc po její smrti vypukla první světová válka. Možná si své místo na bankovkách zaslouží. Jistě se ale jedná o nejméně známé jméno ze zobrazených.

Pokud si tedy vezmeme cíl lepšího zohlednění identity a hodnot Evropy, co nám šestice těchto osobností říká? To, že EU se odkazuje k nepochybné historické slávě a úspěchům. V současnosti ale řeší především vyváženou reprezentaci a druhotné problémy. A na nejhodnotnější bankovce má být žena, která to dobře myslela, celý život se snažila o mír, dostala za to ocenění, ale nakonec její působení přišlo vniveč a byla zapomenuta. Celkově vlastně dobrá reprezentace nynější Evropské unie.